Že se léčím? Nevadí, život není snadný, já o něj bojoval

Gólman Robin Lehner se ve Vegas dočkal nové smlouvy. Ale cesta k ní byla trnitá, musel se popasovat s psychickými problémy a alkoholem

Nový, pro něho pohádkový kontrakt popsal všeříkající větou: „Já a moje rodina jsme konečně našli domov.“

A nejde jen o to, že hokejový brankář Robin Lehner vydělá za dalších pět let v NHL pětadvacet milionů dolarů. Taky dostává jistotu a prostor, aby co nejlépe zvládal svůj psychický stav zkoušený bipolární poruchou, úzkostmi a dříve nezměrným množstvím alkoholu.

„Život nebývá snadný a mně trvalo dlouho dostat se až sem. Mám pětiletého synka, který má mých pět různých dresů. Do toho měnil školy, přátele... My hokejisti žijeme život s výhodami, ale rodině chcete dát i nějaké jistoty,“napsal Lehner o víkendu na Twitteru.

Těch 29letý švédský gólman dosud moc dát nemohl. V NHL za posledních šest sezon vystřídal Ottawu, Buffalo, New York Islanders, Chicago a konečně Vegas.

Při cestě na západní pobřeží Spojených států toho prožil tolik, že jen kroutíte hlavou.

V roce 2018 u něj vyvrcholila bipolární porucha, zrádná nemoc, kdy střídal fáze nadšení s depresemi a kterou navíc doprovázel hromadou prášků na spaní a pivem.

„Měl jsem jen dvě možnosti. Nakráčet na palubu letadla do Arizony na léčení, nebo vše nadobro ukončit,“vzpomínal později. „Bitvy na ledě pro mě byly titěrností v porovnání s bojem v mém mozku.“

Lékaři mu diagnostikovali i ADHD a on sám se nebojí přiznat, že trpí rovněž posttraumatickým stresovým syndromem.

Tehdy do toho letadla nastoupil, od té doby se léčí.

A dnes říká: „Chci všem ukázat, že i když s něčím zápolíte, jde to.

Ano, trpím bipolární poruchou, úzkostmi. Ale to nevadí! Ano, beru prášky. Ale to nevadí! A taky nevadí, že chodím k psychiatrovi. Vždycky na sobě pracujete, jak nejvíc umíte. Lidi na vás můžou pohlížet různě, ale já pro tohle hrozně bojoval. Dává mi to naději do budoucna.“

Právě po angažmá v Buffalu v roce 2018 začal dávat dohromady nejen svou hlavu, ale i kariéru.

Upsal se NY Islanders, dovedl tým do play off a s 93procentní úspěšností se zařadil k nejužší špičce ligy.

Minulou sezonu po něm sáhlo Chicago, než ho poslalo – kličkou přes Toronto – do osudového Vegas. Tam měl zřejmě být původně jen kvalitní náhradou za hvězdného Marca-Andrého Fleuryho, jenže vedení Golden Knights mu tak uvěřilo, že Lehner odchytal od začátku patnáct z devatenácti zápasů play off.

Vegas novou smlouvou pro Lehnera dali jasně najevo, komu do budoucna věří, byť vedení obligátně říká, že i Fleuryho si rádo nechá.

Jenže Lehner bere pět milionů ročně, Fleury po další dva roky dokonce sedm, to je až příliš drahá dvojice, než abyste tomu věřili.

„Jako organizace jsme cítili, že je v našem nejlepším zájmu pojistit si Robina,“říká generální manažer Kelly McCrimmon. „Když se ptáme, kdo bude naším dalším brankářem, vychází nám on.“

„S Robinem máme skvělý vztah. Ale taky si nemyslím, že bych chtěl být pouhým náhradníkem. Co se stane, to se stane,“odvětil zase Fleury.

Cítíte, že brankoviště Vegas patří novému muži. Lehnerovi. Chlápkovi, který se popasoval s alkoholem, srdnatě bojuje o slávu na ledě i s psychickými problémy.

Za to jej ostatně liga ocenila už před rokem trofejí Billa Mastertona – za oddanost hokeji.