Karabach: Kam to celé směřuje
Ázerbájdžán podmiňuje mír stažením arménských vojsk. Odmítá diplomacii
JEREVAN, BAKU Prvními ústupky obránců Karabachu začal druhý týden tvrdých ozbrojených střetů mezi Arménií a Ázerbájdžánem v enklávě Náhorní Karabach. Zatímco arménské síly přiznaly, že musely zahájit taktický ústup, ázerbájdžánská vláda hlásí první významné územní zisky – pod svou kontrolu prý získala několik karabašských vesnic. Přesvědčivé důkazy k tomu sice neposkytla, Baku nicméně tvrdou ofenzivou demonstruje svou neústupnost i zřejmý záměr získat zpět sporná území.
Výzvy významných světových politiků k příměří, k nimž se z obavy o situaci v celém regionu v pondělí přidal i s oběma státy sousedící Írán, zůstávají zatím na obou stranách bez odezvy. Ázerbájdžán si zahájení diplomatického vyjednávání podmiňuje stažením arménských vojenských sil z území Náhorního Karabachu, což je pro Jerevan nepřijatelné. Nové střety se tak z obvyklých potyček rozvinuly do vůbec nejhorších bojů od poloviny 90. let minulého století.
Boj o okupovanou pětinu území
Nejde přitom jen o samotnou karabašskou enklávu. Arménie ovládá i značnou část ázerbájdžánských oblastí mezi Karabachem a společnou hranicí obou států a mezi enklávou a ázerbájdžánsko-íránskou hranicí a dále pak takzvaný Lačinský koridor – trasu, která propojuje Karabach a Arménii. Dohromady tvoří tyto regiony asi pětinu z celého ázerbájdžánského území, které považuje za okupované nejen Baku, ale i mezinárodní společenství.
Prakticky všichni světoví lídři – kromě tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana – se nicméně nyní postavili za zachování statu quo, což je zároveň výhodné i pro Arménii. Jerevan se o jeho zachování zasazuje například i dlouhodobými pokusy podpořit růst arménské populace ve sporných regionech – v minulosti tu sliboval štědré příspěvky za každé narozené dítě i na velkolepé svatby. Po propuknutí války v Sýrii sem pak převážel arménsko-syrské uprchlíky z Aleppa.
Během poslední závažné eskalace
napětí mezi oběma zeměmi v roce 2016 Baku přistoupilo k vyjednávacímu stolu částečně díky příslibu Moskvy, že vláda dostane zpět pod kontrolu alespoň část okupovaného území. To se však nestalo, což je podle analytiků jedním z dalších důvodů, proč Ázerbájdžán nyní diplomatická řešení odmítá. A tvrdší postup vlády navíc podporují i bouřlivé nálady, které v zemi propukly po letních potyčkách na hranicích obou zemí a které přiživuje koronavirová krize a s ní spojené ekonomické potíže.
Útoky na civilisty
Po zapojení těžké bojové techniky rostou obavy, že se boje mohou rozšířit za hranice sporných regionů. Ve srovnání s víkendovými a pondělními boji byla sice včera situace o poznání klidnější, už odpoledne však psala média o obnovení střetů na jihu Karabachu a ministerstvo zahraničí neuznané karabašské republiky pak k večeru oznámilo i obnovení ostřelování metropole Stěpanakert ze strany ázerbájdžánských vojsk. Obyvatelé města podle úřadů tráví už několik dní ve sklepích a část města známého udržovanými bulváry je nyní podle médií po intenzivním bombardování v troskách. Útokům čelí i ázerbájdžánské vesnice a města a oběti mezi civilisty jsou hlášeny na obou stranách frontové linie. Baku navíc viní Jerevan, že ostřeluje ázerbájdžánské území přímo z Arménie, a nikoliv z Karabachu, čímž se snaží vyprovokovat další eskalaci. Ověřovat podobné informace z obou stran je i nadále prakticky nemožné kvůli tvrdé informační válce, kterou obě země vedou, i nedostatku nezávislých zdrojů v regionu.
Nová základna teroristů?
Obavy mimo jiné vzbuzují také zprávy o žoldácích ze Sýrie a Libye, které do regionu údajně vyslala Ankara. Ta to odmítá a vinu svaluje naopak na Jerevan. Šéf ruské civilní zahraniční rozvědky Sergej Naryškin nicméně včera varoval, že z regionu by se mohla stát nová teroristická základna. A podobné obavy má zřejmě i Teherán, který má sice blízko k Ázerbájdžánu, ale tradičně se do konfliktu nezapojuje. Nyní však chystá svůj vlastní mírový plán.