V EU začíná boj o novou migrační smlouvu
Středomořské státy zajímá unijní solidarita, střední Evropu zase ochrana hranic
BRUSEL Státy Evropské unie začínají jednání o azylové a migrační dohodě, která by měla nahradit současná nefunkční pravidla. Bude to dlouhá a vyhrocená debata.
O návrhu, který představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před dvěma týdny, dnes mají na videokonferenci diskutovat ministři vnitra. Všechny členské země by se podle návrhu měly na zvládání migrace podílet.
Na rozdíl od zavrženého systému kvót dostanou země na výběr, jestli běžence přijmou, nebo se postarají o deportace těch zamítnutých. Návrh zdůrazňuje nutnost výrazného zrychlení návratů neúspěšných žadatelů. To se příliš nedaří. Podle statistik citovaných bruselským listem Politico jsou mezi migranty, kteří letos dorazili k jihoevropským břehům, na prvních třech místech Tunisané, Alžířané a Bangladéšané – tedy lidé ze zemí, kde rozhodně nezuří velký ozbrojený konflikt.
Proto země jako Česko či Polsko prosazují posílení vnějších hranic EU. Ostře se proti nové dohodě vymezuje zejména maďarský premiér Viktor Orbán. „Stále chtějí zvládat migraci, nikoli zastavovat migranty,“prohlásil na adresu Bruselu.
Středomořské státy zase mají dojem, že solidarita unijních zemí nejde dost daleko.
Na schválení návrhu tlačí německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní Unii předsedá. „Pokud nenajdeme v otázce migrace společný postoj mezi členskými státy, bude to břímě pro akceschopnost Evropy,“uvedla nedávno.
Von der Leyenová soudí, že nový systém by mohl platit už od roku 2023.
O návrhu společné migrační politiky se povedou tvrdé debaty. Už teď se rýsují některá úskalí. Zejména pasáž, kde se mluví o výjimečných krizových situacích, podobné migrační vlně z roku 2015. V takovém případě by mohl Brusel členským zemím přijetí imigrantů prostě nařídit. To se už zavrženým kvótám dost podobá.
Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků zkrachoval neúspěšný pokus z dílny předcházejícího šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera. Oproti tehdejší debatě se rozložení sil změnilo jen nepatrně. Pro větší solidaritu je jižní křídlo Evropy, podporované Německem a Francií, odmítavý postoj mají středoevropské či pobaltské státy. Názorové posuny ale probíhají permanentně.
V posledních letech se změnila situace třeba v Itálii, kde opustil loni vládu tvrdý ministr vnitra Matteo Salvini, který uzavřel před ilegální imigrací italské přístavy. Nová vláda teď rozšířila podmínky udělení ochrany migrantům, humanitárním lodím už nehrozí za nepovolený vstup do italských vod žádné pokuty.
Na opačném konci kontinentu se ale změnil třeba postoj Švédska, které dříve přijímalo spolu s Německem nejvíc uprchlíků z celé Evropy, poslední měsíce ale jeho ochota hostit další zčásti ochladla. I pod vlivem narůstající kriminality na neklidných předměstích. Švédsko tak třeba nefigurovalo mezi desítkou evropských zemí, které se nedávno zavázaly přijmout nezletilé migranty z vyhořelého řeckého tábora Moria. To vše se do nadcházející unijní debaty promítne.
Povinné přijímání imigrantů
Jiná je i pozice Řecka, které je teď hlavní branou migrace do Evropy. Požár na ostrově Lesbos přitáhl k problému pozornost celé Evropy. Také ale ukázal, že nová pravicová vláda v Aténách přijala vůči migraci přísnější kurz. Snaží se vracet čluny s pašeráky lidí, víc hlídat hranice, k nelibosti humanitárních aktivistů a neziskových organizací.
Řecký kabinet se přitom potýká se slábnoucími sympatiemi Řeků vůči imigraci. Třeba lidé v malé obci Kamena Vouria zablokovali silnici k hotelu, kam řecké ministerstvo umístilo migranty z vyhořelého tábora Moria. Na egejské ostrovy míří další a další čluny s imigranty, proto se Řekové upínají k celoevropskému řešení, které by jejich zemi odlehčilo.
Středoevropské země, které přebírání běženců odmítají, zdůrazňují, že se podílejí na řešení imigrace finančně. Dlouhodobě také opakují, že chtějí pomáhat v zemích, odkud azylanti přicházejí. Povinné přijetí imigrantů „v krizové situaci“je patrně bod, se kterým nikdy nebudou souhlasit.
„Relokace nebo kvóty, je jedno jak se to nazývá,“komentoval nový návrh maďarský premiér Orbán po setkání středoevropských premiérů. Podle něj jde jen o změnu slovníku, podstata návrhu se oproti Junckerovým kvótám až tak nezměnila. Jisté je, že problém imigrace v dohledné době nezmizí. I když skončí konflikty blízko evropských břehů, třeba v Libyi, uprchlíky dál požene neutěšená ekonomická situace v jejich zemích.
„Zabíjí nás chudoba, buď zemřeme na ulici, nebo se z nás stanou kriminálníci,“řekl nedávno agentuře Reuters Muhammad Ghandúr z Libanonu, který se neúspěšně pokusil dostat na Kypr. V jeho zemi neprobíhá válka, prostě se snaží také dostat k bohatému evropskému stolu.