Covidový pád: Západ vidí Čínu tak špatně jako nikdy předtím
Koronavirus urychlil růst nedůvěry, která sílí už několik let
NEW YORK Nedůvěra v Čínu a její neoblíbenost dosáhla mezi obyvateli Západu historických výšek, ještě nikdy ji tam nehodnotili tak špatně. Negativně vidí Čínu 73 procent lidí v rozvinutých západních státech, což je rekord.
Je to především koronavirový pád, protože z průzkumu vypracovaného americkou agenturou Pew Research ve čtrnácti zemích vyplynulo, že k propadu došlo hlavně v reakci na pandemii. Lidé za něj přičítají odpovědnost Číně.
Průzkum byl pořízen v USA, Německu, Francii, Japonsku, Británii, Jižní Koreji, Itálii, Nizozemsku, Švédsku, Británii, Španělsku, Kanadě, Belgii a Dánsku.
Někde byl posun pohledu na Čínu k horšímu vysloveně dramatický. Například v Austrálii hodnotí Čínu negativně 81 procent obyvatel, což je roční nárůst o čtvrtinu. V Británii, kde ji vidí ve špatném světle 79 procent lidí, je to nárůst o pětinu.
Jinde ji zase vidí negativně tolik lidí, že celkový postoj lze hodnotit jako zcela odmítavý. Ve Švédsku je to 85 procent obyvatel, v Japonsku ještě o procento víc.
Výsledek průzkumu je pro Čínu propagandistický debakl, přestože vysílala do světa pomoc a slíbila, že pokud vynalezne vakcínu, umožní k ní přístup všem zemím.
To je přebito prvotním hříchem, že Čína podle lidí nezvládla vir v zárodku a umožnila jeho rozšíření do světa. To, že Čína si tehdy počínala špatně, si myslí téměř dvě třetiny obyvatel Západu. V hodnocení efektivity zvládání koronaviru skončila Čína v porovnání se západními zeměmi na předposledním místě.
Mohlo by to být zadostiučinění pro prezidenta Donalda Trumpa, který od počátku vinil Čínu a ostentativně koronaviru říkal „čínský virus“, kdyby jeho Amerika neskončila v očích Západu jako poslední, ještě hluboko pod Čínou. Ten názor má dokonce 84 % lidí.
Vyhraná PR bitva
Je zajímavé, že přístup Číny lidé hodnotí hůř než přístup jejich vlastních států či Světové zdravotnické organizace a EU. Zdá se, že západní vlády doma vyhrály bitvu o veřejné mínění, v níž jim ukazování na Čínu pomáhá vyvinit se z vlastních chyb a laxnosti, protože počátkem pandemie měly několikatýdenní časový polštář na přípravu, který však nedokázaly využít.
Mimochodem, kladné hodnocení koronavirového přístupu vlastních zemí (v průměru 73 %) je dosti překvapivé, protože mezi nimi je řada států, jež byly na jaře postiženy velmi silně, zatímco naopak Čína nákazu na svém území dokázala rychle omezit, i když za cenu drakonických opatření. Nyní, kdy Západ čelí nové vlně, Čína hlásí sedm až dvacet případů denně.
Negativní pohled na Čínu však nezpůsobil jen koronavirus. Průzkumy Pew Research ukazují, že neoblíbenost Číny roste už několik let po sobě. Totéž ukazují i měření firmy Gallup. Podle ní ještě před nástupem pandemie Čínu vidělo 67 % lidí negativně a jen 33 % pozitivně. Z porovnání dlouhodobých čísel je vidět, že zlom nastal po roce 2017. Odráží stále sílící soupeření s USA o globální dominanci, jež se projevuje jak ekonomickým přetlačováním na světových trzích i kontinentech, jako třeba v Africe, tak vojensky, jako je konflikt v Jihočínském moři, až po obchodně politické střety, jako je spor o komunikační společnost Huawei. Nemluví se už jen o obchodní, ale i o studené válce.
Do toho zapadá i fakt, že lidé na Západě nevěří podle Pew Research ani čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Letos mu nedůvěřuje 78 procent lidí, přičemž tento pohled rychle sílí. Typické jsou USA: před dvěma roky byly důvěra a nedůvěra v prezidenta Si fifty-fifty, dnes už nedůvěra dosáhla 77 %. To by mohlo být další zadostiučinění pro Trumpa, kdyby ovšem ve stejném průzkumu neskončil ještě hůř než Si (Trumpovi na Západě důvěřuje 16 %, Číňanovi 19 % lidí).
Z průzkumu vyšla pro Číňany jedna pořádná cena útěchy: celá západní Evropa, Kanada i Austrálie si myslí, že Čína je globální ekonomickou jedničkou a předstihla USA. Ale téhož názoru je jen 32 procent Američanů, 31 procent Japonců a dokonce jen 16 procent Korejců, ti všichni jasně věří na prvenství USA.
Zajímavé je, že v to, že Čína se stala globální ekonomickou jedničkou, věří na Západě víc ženy než muži, což jistě podnítí vznik mnoha genderových výzkumů řešících, proč je Čína pro ženy tak sexy a zda za to mohou jen čínské továrny.