„Ztížené prostředí“vyšlo stát už na 800 milionů
Firmy na jaře nezastavily kvůli covidu práci na dálnicích a železnicích. Nyní za to chtějí zaplatit.
Nedostatek ochranných pomůcek, problémy s ubytováním zahraničních dělníků nebo skutečnost, že řada klíčových zaměstnanců uvázla během jarního vypuknutí koronavirové pandemie za hranicemi. Těmito argumenty obhajovaly během letošního dubna stavební firmy covidový bonus, který jim vláda slíbila s vizí, že během stopky tuzemské ekonomiky nezůstanou rozestavěné dálnice a rekonstruované železniční tratě na řadu týdnů bez jakékoliv stavební činnosti.
Účet za takzvanou „práci ve ztíženém prostředí“se vyšplhal na více než půl miliardy korun u silniční výstavby a dalších 300 milionů korun se chystá vyplatit stavebním firmám Správa železnic.
„Proces vypořádání uplatněných nároků stále probíhá, aktuálně se kontrolují podklady a správnosti výpočtů investorem,“řekla MF DNES mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
Firmy žádají jarní režim
Okruh firem s nejvyššími nároky na vyplacení bonusů zahrnuje společnosti Strabag Rail, Eurovia CS, Subterra, TSS Grade, Chládek a Tintěra Pardubice nebo OHL ŽS, které jsou vedoucími účastníky na největších stavebních pracích na tuzemské železniční síti.
Strabag jako zhotovitel rozestavěného úseku dálnice D35 u Opatovic figuruje na seznamu největších příjemců covidových bonusů i u Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Spolu s ním jsou na seznamu například Metrostav, Berger Bohemia, Swietelsky za stavby na Karlovarské D6 nebo Skanska s Eurovií za modernizaci dálnice D1.
Přestože státní investorské organizace zatím nedokončily přijímání žádostí o výplaty bonusů za první kolo koronavirových opatření, takže na účtech firem z těchto peněz nepřistála ani koruna, otevírá se firmám cesta k dalšímu kolu výplat za aktuální výjimečný stav spojený s druhou vlnou epidemie.
„Možnost nárokovat časový odklad a peníze se nevztahuje na ‚vlny‘, ale na legislativní omezení,“uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V období nouzového stavu, kdy jsou pracovní podmínky kvůli vládním nařízením ztížené, mají stavební firmy podle smluv automaticky nárok uplatnit peníze navíc. Dubnové vládní rozhodnutí jim pouze usnadnilo cestu v tom, že nemusí složitě dokazovat konkrétní nárůst nákladů, ale mohou přijmout automaticky bonus stanovený vládním opatřením. Zatímco na jaře podle Jemelky k takovému zjednodušení důvod byl, nynější měkčí opatření alespoň zatím nepovažuje ministerstvo dopravy za dostatečná pro to, aby opět zavedlo podobné opatření.
Podle některých stavebních firem je ale situace stejná nebo ještě horší než na jaře. „Jak v celé republice výrazně roste počet případů onemocnění, zasahuje onemocnění a související systém karantén i některé naše stavby. Děje se tak bohužel častěji nežli na jaře,“uvedla mluvčí Strabagu Edita Novotná. Právě Strabag je jednou z firem, která by administrativní ulehčení v podobě jednoduššího vykazování nároků na bonusy ocenila.
Zhoršující se situaci na pracovním trhu ve stavebnictví hlásí rovněž ostatní. „V pozemním stavitelství se potýkáme s tím, že pracovníci subdodavatelů z Ukrajiny a dalších východních zemí již několik týdnů na stavbách chybějí a zbylí dostávají lukrativnější nabídky z Německa a dalších zemí, kde se stavební projekty po jarním ochlazení znovu rozběhly,“řekl MF DNES Radek Vortel, ředitel divize pozemní stavitelství společnosti Skanska.
Kromě Ukrajinců se stavebním firmám rovněž nedostává specialistů na stavbu mostů nebo betonových vozovek ze Slovenska. V situaci, kdy se investice do výstavby neutlumují, ale naopak stoupají, je nedostatek pracovníků velmi nepříjemnou komplikací. Právě na stavbě mostů si mohly totiž sáhnout na nejvyšší bonusy. Zatímco u klasických dálnic počítá metodika ministerstva dopravy s navýšením odměn o maximálně 10,2 procenta, silniční mosty mají tento bonus ještě o zhruba procentní bod vyšší.
Naopak železnice ve srovnání se silniční a říční infrastrukturou přišla zkrátka. Na železničních stavbách si firmy přijdou k bonusům ve výši 7,2 procenta. Součástí výhod, které trvaly od 12. března do 18. května, bylo i prodloužení závazných termínů pro splnění jednotlivých milníků výstavby.
Zatímco v běžném režimu firmám běží penále za prodlení za každý den, pokyn ministerstva umožnil prodloužit délku výstavby až o čtvrtinu bez jakýchkoli sankcí.