Návrh kurzarbeitu se musí změnit, zní ze Sněmovny
Zákon o kurzarbeitu včera v Poslanecké sněmovně prošel prvním čtením a putuje do sněmovních výborů. Poslanci však měli k opatření, jehož prostřednictvím má stát pomoci v soukromých firmách během krizových období udržet zaměstnanost, mnoho připomínek.
S návrhy změn přišly všechny opoziční strany. Na začátku tohoto týdne nicméně přiznal pochybnosti i premiér Andrej Babiš. Poslanci kritizovali maximální možnou výši příspěvku, délku jeho pobírání či podmínky, za kterých by měly firmy na kurzarbeit nárok.
Mnozí poukazovali na to, že by zákon mohl uměle udržovat v chodu neživotaschopné firmy. „Jsme připraveni návrh opravit pozměňovacími návrhy,“uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Většina poslanců se ovšem shodla na tom, že zákon je obzvlášť nyní potřeba. „Je to velmi důležitý bod. My kurzarbeit podporujeme,“řekl před schůzí předseda KDU-ČSL Marian Jurečka s tím, že se strana bude snažit prosadit své pozměňovací návrhy. V podobném duchu se vyjádřila také SPD.
Zákon totiž sice reaguje na současnou situaci ohledně pandemie, v budoucnu by jej ale vláda mohla spustit i při jiných výjimečných událostech. Například při povodních nebo jiných živelních pohromách.
Podle navrhovaných pravidel kurzarbeitu by program spouštěla vláda při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví. Pracovník by mohl doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to maximálně 12 měsíců. Místo platu od firmy by dostával příspěvek od státu, maximálně však do výše celostátní průměrné mzdy.
Zaměstnavatel by hradil za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši a pojistné na sociální pojištění z částky odpovídající 70 procentům čisté mzdy.
Schvalování nabírá zpoždění
Někteří prosazují, aby byl strop příspěvku státu na plat zaměstnance při kurzarbeitu vyšší, než navrhla vláda. „Takto vysoká možnost podpory by měla být krátkodobá,“řekla první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Piráti by příspěvek doporučovali vyplácet maximálně šest měsíců.
TOP 09 se kloní ke zýšení maximální podpory na 1,5násobek průměrné mzdy. Předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová navrhla jako možnost, aby stát přispěl firmám na odstupné pro zaměstnance. „Tyto změny by pomohly jak firmám, tak samotné restrukturalizaci současné ekonomiky,“uvedla šéfka TOP 09.
To, že by zákon bránil přirozenému pohybu na trhu práce, odmítla ministryně financí Alena Schillerová. „Má podpořit práci, nesmí bránit pohybu na trhu práce,“uvedla.
Návrh již dříve kritizoval Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelům se nelíbí třeba strop průměrné mzdy. „Postihují se tím kvalifikovaní pracovníci a podporují se tak pouze montovny,“uvedl Jan Rafaj, viceprezident svazu.
Zákon měl původně navázat na Antivirus, který končí na konci října. Už teď je jasné, že Sněmovna návrh schválit tak rychle nestihne.
Jaké změny se nakonec do zákona dostanou, není jisté, bude jich ale hodně. „Návrh se nepovedl, nikdo není spokojený,“připustil premiér Babiš na online sněmu Svazu průmyslu a dopravy. Podobně se k návrhu postavil Stanislav Grospič, místopředseda KSČM, a pozměňovací návrhy ohlásila také koaliční ČSSD.