Po covidu jděte na plicní

Lékaři zjistili u lidí, kteří měli covid-19, změny na plicích. Také kardiologové jsou znepokojeni

PRAHA S koronavirem už se lékaři potýkají od jara. A za tu dobu o neznámém viru zjistili, že postihuje především plíce. Pražští pneumologové z nemocnice v Krči vypozorovali, že u části vyléčených pacientů, kteří prodělali covidovou infekci, nemoc zřejmě zanechala stopy. Plicní lékaři proto vyzývají, aby si lidé po vyléčení nechali plíce zkontrolovat v plicních ambulancích.

„Od jara již Thomayerovou nemocnicí prošlo více než 200 pacientů s covidem-19, které jsme hospitalizovali a nespočet jsme jich vyšetřili a léčili ambulantně. Nejčastěji to jsou lidé jsou středního a staršího věku,“přibližuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. Tamní plicní lékaři vysledovali, že 80 procent pacientů má průběh jen mírný nebo zcela bez symptomů, tedy bez přítomnosti příznaků, 15 procent má příznaky virového onemocnění s kašlem, rýmou, teplotou, případně dušností, někteří mají i průjmy či bolest hlavy. A pouze 5 procent má závažný průběh s různě rozsáhlým virovým zápalem plic, který může vést až k hospitalizaci.

„Zejména tito pacienti mívají i po propuštění z nemocnice přetrvávající dušnost a změny v plicích, které se mohou delší dobu hojit. U části se mohou zřejmě vyvinout trvalé jizevnaté změny,“vysvětluje Vašáková. Upozorňuje, že by si pacienti po vyléčení měli dojít na plicní ambulance ke kontrole funkce plic a provedení CT hrudníku. „Aby se vidělo, zda a jak závažné následky jsou a aby byla nasazena optimální léčba a nastaveno sledování,“objasňuje plicní lékařka.

Následky se ovšem neobjevují po prodělání nemoci, vypozorované příznaky nemoci totiž po dobu jejího trvání spíše přetrvávají, či se jen velmi pomalu lepší. „Samozřejmě to nemusí být automaticky u každého pacienta. Více poznáme, až budeme mít odsledováno více lidí po prodělaném covidu-19, a to dlouhodobě,“dodává Vašáková.

Následky nemusejí být trvalé

Zda mohou být následky trvalé, či jen přechodné, zatím lékaři netuší. „Na to známe covid-19 příliš krátce, lze ale předpokládat, že u většiny pacientů budou sice dlouhodobé, ale přechodné a pouze u části pak trvalé,“hodnotí Vašáková.

„Neznamená to ale, že se musí jednat o následky závažné, mohou to třeba být jen jizvy v plicích, které se již dále nevyvíjejí. Čas nám ukáže,“doplňuje. Většinou se ovšem následky objevují u pacientů po těžším průběhu onemocnění, i když je mohou mít lidé, kteří se léčili doma. Podle plicních lékařů však lze předpokládat, že změny nebudou tak závažné.

Pneumologové neumějí přesně říci, čím je způsobeno to, že někteří pacienti následky mají a jiní ne. „Zřejmě jde o vlivy genetické a takové, které přispívají k těžkému průběhu, tedy zejména obezita, cukrovka, vysoký tlak,“říká Vašáková.

Pokud pacient těmito přidruženými nemocemi trpí, je pro něj nákaza koronavirem rizikovější.

Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě nových doporučení pro léčbu covidu-19 a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových“pacientů. „Pacienta, který prodělal koronavirus, by měl pneumolog vidět 4 až 6 týdnů po propuštění z nemocnice a poté za další přibližně tři měsíce. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi,“přibližuje přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

Aktuálně o nových postupech pro lidi, kteří prodělali covid-19, budou plicní lékaři jednat na svém online kongresu zítra a v sobotu. „Rádi bychom, aby pacienti s covidem-19 byli vyhláškou ministerstva zdravotnictví zařazeni do dispenzárních skupin v péči plicního lékaře,“doplňuje Vašáková.

Plicní lékaři přitom nejsou jediní odborníci, kteří upozorňují na poškození orgánů virem, dalšími jsou kardiologové.

„Podle nedávno zveřejněné studie z Německa, která zkoumala změny na srdci u lidí s covidem-19 s pomocí magnetické rezonance, se tyto změny ukázaly až v 78 procentech případů. Data z Číny a dalších zemí se liší a kolísají mezi 20 a 60 procenty,“upozorňuje Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Podle kardiologa koronavirus zatíží nejen celý organismus nemocného, tedy i jeho srdce, ale je na něm zákeřné i to, že poškozuje napřímo také tkáně. „Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na zvýšeném počtu úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci,“vysvětluje Linhart.