Nová Invalidovna Na barokním objektu klíště
Budí emoce
KARLÍN Barokní dominanta někdejšího pražského předměstí Karlína, Invalidovna, projde rozsáhlou rekonstrukcí pro potřeby Národního památkového ústavu (NPÚ) a Pražského filharmonického sboru. Kritikům se však nelíbí dostavba dvou prosklených křídel do historického objektu.
„Památkáři mrzačí Invalidovnu,“komentoval stavbu například historik umění profesor Pavel Kalina, jenž přednáší na Fakultě architektury ČVUT. Jako „klíště“na barokním objektu hodnotí někteří další debatéři stavební projekt. „Rekonstrukce Invalidovny je pro nás ošidná věc, k níž se nechceme zatím vyjadřovat. Příští týden jdeme na setkání s ředitelkou NPÚ Naďou Goryczkovou. Debatu o této záležitosti vítáme,“vysvětlila své stanovisko předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková.
Obnova památek a zásahy do historického centra podle expertů vždy budí vášně. „Jde o konzervativní, či poněkud liberálnější přístup k ochraně a obnově památek. Dnes prostě není možné vzkřísit Kiliána Ignáce Dienztenhofera, aby stavbu Invalidovny dokončil,“dodávají někteří odborníci.
„Nemohu říct, že by se mi projekt přímo líbil. Oceňuji však jeho odvážnost a snahu zvýšit využitelnost stavby. Bál jsem se opaku – že to bude nefunkční rekonstrukce bez prvků současné architektury. Těším na další vývoj projektu, věřím, že se jistě ještě významně změní. Mrzí mě jen fakt, že výběr projektanta neprošel soutěží,“komentoval projekt Invalidovny člen zastupitelstva radnice Prahy 8 Petr Vilgus (Osmička sobě – Zelení, KDUČSL a Nezávislí). Ten se v uplynulé době významně angažoval, aby cenný historický objekt přešel do správy NPÚ.
Příliš zjitřená debata
„Invalidovna přes 70 let chátrala, poté hrozilo, že bude v aukci prodána do soukromých rukou. Byť se někomu může studie s moderními přístavbami v zadní části objektu jevit jako kontroverzní, my jsme přesvědčeni,
že pro Invalidovnu je to nejlepší řešení,“komentovala Jana Hartmanová z NPÚ. Najít odpovídající využití pro historické budovy není podle památkářů vždy snadné. „Nám se to podařilo, areál bude sloužit pro veřejnost i jako zázemí pro hudební těleso světového významu,“řekla Hartmanová.
Návrh navíc nemusí být podle expertů konečný. „Představená studie bude samozřejmě předmětem dalších debat a jednání. Nejedná se o definitivní projekt ale začátek procesu, který touto studií teprve začíná,“zdůrazňují památkáři.
Emoce jsou příliš vyhrocené
Tvůrce projektu architekt Petr Hájek se domnívá, že jsou emoce příliš vyhrocené. „Debata, která teď probíhá, je zbytečně zjitřená, některé dokumenty jsou vytrženy z kontextu. V tuto chvíli záměr prochází diskusemi a korekcemi o tom, v jakém objemu dojde k redukci objemů přístavby,“říká Hájek.
Tvůrčí tým pracuje například i na dálkových zákresech komplexu Invalidovny. „Z toho vyplývá, že dostavba nepoškozuje panorama objektu,“tvrdí Hájek s tím, že výsledkem bude velmi šetrná obnova objektu. „Formu moderní přístavby jsme zvolili jako deklaraci doby, ve které vznikla, a současně tím chceme ukázat, že památková péče může a chce pracovat s moderní architekturou,“vysvětlila důvody projektu generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
„Vnější tvar dostaveb je výsledkem regulace základního objemu s ohledem na archeologické nálezy, požadavky památkové péče a limity statiky a akustiky. Dostavby mají fasádu z profilovaného skla, která při podvečerním osvětlení dodává místu důstojnou a slavnostní atmosféru,“uvedl Petr Hájek.
Rozsáhlá obnova Invalidovny podle záměru potrvá sedm let a vyjde na téměř dvě miliardy korun. Jedná se o největší akci svého druhu NPÚ a zároveň největší investiční akci resortu kultury financovanou ze státního rozpočtu.
Po dokončení obnovy bude areál sloužit jako sídlo Územní památkové správy NPÚ v Praze a sídlo Pražského filharmonického sboru. Část areálu bude zároveň přístupná návštěvníkům v prohlídkových okruzích.
Útočiště zraněných
Vzorem pražské Invalidovny se ve 30. letech 18. století stala pařížská stavba. Projekt procházel tehdy schvalovacím procesem u vídeňského dvora, patřil ale mezi nejvýznačnější stavby pražského architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. „S ohledem na plánované rozměry se mělo jednat o jakési malé soběstačné městečko a v případě, že by pražská Invalidovna byla dostavěná, patřila by spolu s proslulou pařížskou předchůdkyní k největším stavbám svého druhu v Evropě,“shodují se historici.
Projekt původně počítal s ubytováním čtyř tisíc válečných poškozenců s rodinami. Areál nikdy nebyl dostavěn v zamýšleném rozsahu, i tak náleží k největším barokním areálům v Čechách. Do roku 2014 náležel komplex ministerstvu obrany.
Sídlo zde měl například archiv anebo Vojenský historický ústav. Poté Invalidovna přešla do správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkoprávních. V aukci měla být prodána za 637 milionů korun, kupec se však nenašel. Chystaný prodej ve své době vzbudil mezi odborníky vlnu nevole.