Miliardové díry rozpočtu

Kvůli koronaviru přijde Praha o miliardy. Na investice v příštím roce si bude nejspíše půjčovat

PRAHA Uplynulých sedm měsíců, během kterých se Česko potýká s nemocí covid-19, se negativně projevuje na stavu pokladny hlavního města. Podle aktuálních odhadů magistrátu přijde letos Praha v rozpočtu o více než deset miliard korun. Zároveň pandemie ovlivní i rozpočet na příští rok, který nyní vedení města sestavuje. Škrty směřuje především do oblasti běžných výdajů.

„Největší neznámou pro tento rok jsou příjmy z rozpočtového určení daní, což je hlavní zdroj našich příjmů,“říká náměstek primátora pro oblast financí Pavel Vyhnánek (Praha sobě). Podle dat známých k září přijde město letos na daních asi o 6,1 miliardy, což je o dvě miliardy méně, než se předpokládalo v červenci.

„Teď ale začínáme opět čelit vládním opatřením, což se na ekonomice projeví. Co se stane daňově v dalších měsících, tedy nevíme,“dodává Vyhnánek s tím, že finální ztráta města může být ještě vyšší. Ještě před několika měsíci vedení Prahy pracovalo s variantou, že městská kasa v součtu ztratí až patnáct miliard.

Významnou ztrátu letos Praha zaznamená také ve veřejné dopravě, kde dopravní podnik přijde zhruba o miliardu a půl.

„To jsou ušlé zisky dopravního podniku, které budeme muset kompenzovat,“uvádí Vyhnánek. Rozpočty městských příspěvkových organizací, jako jsou muzea, divadla či zoologická a botanická zahrada, přijdou dohromady asi o 800 milionů. Dalších 1,3 miliardy korun dalo doposud město na výdaje přímo spojené s covidem.

Peníze putovaly například městským částem na boj s koronavirem, na podporu kultury nebo cestovního ruchu, sportovním organizacím, na budování testovacích míst či na nákup dezinfekcí a ochranných pomůcek. Vedení města aktuálně pracuje také na podobě hospodaření pro rok 2021. Přípravu dalšího rozpočtu ale komplikuje několik neznámých v podobě dalšího vývoje pandemie, navazujících kroků vlády proti šíření koronaviru nebo dopadů zpětného uplatnění daňové ztráty.

Daňové příjmy očekává město v příštím roce ve výši 53,4 miliardy korun, což je zhruba o čtyři miliardy meziročně méně. „Rozpočet chystáme v nebývalé situaci, kdy nevíme ani to, co bude zítra, natož za půl roku. Ale sestavit ho chceme tak, abychom ho mohli schválit hned v prosinci a aby nedocházelo k žádným zpožděním, což by byl problém třeba pro městské části, které své rozpočty sestavují na základě rozpočtu hlavního města,“říká Vyhnánek s tím, že problematické by bylo i to, kdyby Praha zahájila příští rok v rozpočtovém provizoriu. To totiž neumožňuje zahajování nových investic.

V současné době město počítá s tím, že pro příští rok seškrtá co nejvíce běžné výdaje, do kterých spadají peníze na provoz města, opravy komunikací a podobně. „Nechceme snižovat výdaje na investice a také nechceme snižovat finanční prostředky pro městské části, abychom je uchránili propadům,“zdůvodňuje škrty v běžných výdajích Vyhnánek. Současná pracovní verze rozpočtu podle něj navrhuje částku na běžné výdaje ve výši 41,7 miliardy, což je o 1,4 miliardy méně, než tomu bylo v rozpočtu pro letošní rok. Škrty se dotknou všech gescí kromě hromadné dopravy, která je podle Vyhnánka pro fungování města zásadní.

Výši částky vyhrazené na investice zatím vedení města nesdělilo, je však jisté, že na ně Praha nebude mít dostatek peněz ze svých běžných příjmů. Už v příštím roce přitom metropoli čeká například zahájení výstavby linky metra D. Část peněz na kapitálové výdaje proto půjde z rezerv města a přebytků z minulých let a ve hře je i možnost, že si Praha na část investic peníze půjčí.

O případné půjčce se rozhodne podle toho, jaké investice jednotliví radní na příští rok naplánují. Například velké dopravní investice by ale podle magistrátu být ohroženy neměly. „Investic v dopravě by se škrty neměly týkat, spíše by šlo o omezení provozních výdajů nebo některých služeb, ale nikoliv přímo staveb,“uvedl již dříve pro MF DNES náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Superhrubá hrozba

Podle Vyhnánka se na hospodaření města v příštím roce může projevit ještě jedna skutečnost, a to vládou zamýšlené zrušení superhrubé mzdy. Připravovaný rozpočet s takovou variantou zatím nepočítá, podle náměstka je ale pro město hrozbou. Pokud by stát superhrubou mzdu zrušil, bude to pro Prahu znamenat další propad příjmů ve výši až 5,4 miliardy. „Pokud stát před těmito propady nějak neochrání, bude to znamenat další škrty v běžných výdajích, omezení služeb pro Pražany a omezení investic,“upozorňuje Vyhnánek.