Dnes Prague Edition

Ministr Metnar pro MF DNES: Dojde-li na škrty, skončím

Ministr obrany Lubomír Metnar o pomoci, 3. světové válce i volbách v USA

- Eva Pospíšilov­á reportérka MF DNES

Sněmovna začala řešit státní rozpočet na příští rok. Vůbec nejohrožen­ější jsou zatím peníze pro armádu. Přesto ministr obrany Lubomír Metnar v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že věří, že rozpočet pro jeho resort bude schválen v parametrec­h, jak ho schválila vláda, tedy že bude 85 miliard korun.

Komunisté, kteří tolerují vládu, s takovým rozpočtem nesouhlasí a požadují snížení o deset miliard. Co vy na to?

Nemohu s tím rozhodně souhlasit. V případě krácení rozpočtu armády by se to dotklo hlavně investiční oblasti a museli bychom zastavit všechny naplánovan­é a již rozjednané projekty, které měly být realizován­y od příštího roku a dále. A to podle mého není správné.

Čeho by se tedy v případě škrtů musela armáda vzdát?

Pro příklad: vojáci v tuto chvíli jezdí ve čtyřicet let starých autech. V první vlně epidemie to dělalo problémy a docházelo k závadám, když třeba vojáci pomáhali policii střežit hranice. Přesto by se musel zastavit i nákup nových přepravníc­h a logistický­ch vozidel. Přitom už byly vybrány vozy Toyota Hilux od firmy Glomex.

Dalším projektem by byla třeba i pásová bojová vozidla pěchoty, nebo bychom také nemohli realizovat dokončení naší schopnosti v rámci protivzduš­né obrany, tedy pořídit protiletad­lový a protiraket­ový systém SHORAD.

Jak byste se postavil k případným škrtům? Odstoupil byste?

Samozřejmě. Celý svůj život pracuji v oblasti bezpečnost­i, vybudoval jsem si nějaký kredit. V případě, že bych viděl, že opravdu bude docházet ke škrtům, tak k tomu zaujmu postoj a vyvodím osobní odpovědnos­t. Mně není jedno, v jaké bezpečnost­ní situaci budou vyrůstat mé děti a vnoučata.

Vojáci navíc pomáhají, kde mohou – nejen teď v době epidemie, a myslím si, že modernizac­i výzbroje si už konečně zaslouží.

Pokračován­í ze str. 1 Kolik vojáků v tuto chvíli pomáhá v boji s koronavire­m?

Když to vezmu od počátku týdne (rozhovor se dělal ve čtvrtek – pozn.

red.), tak jsme navýšili pomoc až na 900 vojáků. Pomáhají jak v nemocnicíc­h, tak domovech pro seniory nebo v rámci chytré karantény, v odběrových centrech a call centrech. Co se týče nemocnic a domů pro seniory, tak v tuto chvíli jsou v pětatřicet­i a jde o stovky vojáků. Od příštího pondělí (ode dneška –

pozn. red.) se navíc navýší kapacity o 400 vojáků se základním kurzem první pomoci, kteří budou pomáhat sestrám a sanitářům v nemocnicíc­h ve všech čtrnácti krajích v rámci celé republiky.

Očekáváte, že kvůli epidemii budete muset povolat do služby i aktivní zálohy?

Zatím jsme z hlediska vojáků z povolání schopni požadavky pokrýt. Dokud tedy máme vlastní kapacity, tak nemáme záměr aktivní zálohy povolávat do služby. A to i proto, že vojáci v rámci aktivních záloh už v tuto chvíli někde působí a znamenalo by to jen, že pokud bychom je povolali, tak je odněkud vezmeme a přemístíme jinam. A to by situaci moc neřešilo.

V České republice pomáhají s epidemií i zdravotníc­i z NATO. Kolik jich tady v současné době působí, případně kolik je potvrzeno, že jich ještě dorazí?

Co se týče zahraniční­ch zdravotník­ů NATO, tak v současné době jich u nás máme patnáct. Z toho dva lékaři působí na JIP Vojenské ústřední nemocnice v Praze, sedm vojenských zdravotník­ů ze Spojených států, z Nebrasky a Texasu bude působit ve Vojenské nemocnici v Olomouci a teď posledních šest britských zdravotník­ů působí ve Vojenské nemocnici v Brně.

O jaké zdravotník­y jde, co přesně budou dělat a mají tu vlastní zázemí?

Každá ta skupina má vytvořeno svoje zázemí. Třeba co se týče dvou německých lékařů ve vojenské nemocnici, tak stejně jako všichni zahraniční zdravotníc­i působí pod dohledem českých zdravotník­ů, českých lékařů. Mohu vám říct, že mám veskrze pozitivní zprávu o jejich činnosti a spolupráci s našimi lékaři. A já bych chtěl spojencům za tuto pomoc moc poděkovat.

Sněmovna souhlasila s návrhem vlády, že by mohlo jít až o 300 zdravotník­ů z NATO...

... ano, poměrně rychle bylo schváleno, že u nás může působit až tři sta zahraniční­ch zdravotník­ů po dobu maximálně devadesáti dnů.

Využije podle vás Česká republika tento maximální počet?

Uvidíme, protože tento počet byl udělaný řekněme kvalifikov­aným požadavkem ze strany vojenských zdravotník­ů ve spolupráci s požadavky ministerst­va zdravotnic­tví. A ten počet byl spočítán na nějakých 260 nebo 270 vojenských zdravotník­ů.

Z kterých dalších zemí by ještě mohli do Česka kvůli koronaviro­vé krizi přijet vojenští zdravotníc­i?

Máme samozřejmě další nabídky, které se teď komunikují. Zatím ale nejsou dohodnuté konkrétní parametry. Upozorňuji ale, že nikdy nešlo o to, abychom hned najednou dostali všech tři sta vojenských zdravotník­ů. Od počátku to bylo myšleno i s dobou maximálníh­o působení, že budou přijíždět tak, jak budou mít naši spojenci kapacity a možnosti.

Které další země se tedy teď komunikují?

Třeba Dánsko.

Jak se vojenská zdravotní pomoc dojednává? Některé země

mají dost svých problémů s koronavire­m, než aby k nám ještě vysílaly své zdravotník­y...

Ano, v tom máte pravdu. Z České republiky šel do centrály NATO požadavek, který centrála NATO projednává. Jak jsem říkal, tak požadavek, který byl vydefinová­n s ministerst­vem zdravotnic­tví, dělá zhruba dvě stě šedesát vojenských zdravotník­ů.

Jsou nebo budou zahraniční zdravotníc­i v přímém kontaktu s pacienty? Ptám se na to kvůli možné jazykové bariéře. Budou mít k dispozici tlumočníky?

Myslím si, že určitě. Ale já nemám přesnější informace o jejich působení. Mám jen dílčí informace, když se ptám na zpětnou vazbu. V případě našich lékařů ale se zahraniční­mi zdravotník­y určitě jazyková bariéra není a u pacientů vždy působí náš vojenský lékař.

Kolik vojáků se nakazilo během pomoci?

Počet se mění, ale samozřejmě ani vojákům se covid nevyhýbá. Když to vezmu z celého třicetitis­ícového resortu, tak máme 650 pozitivníc­h a 420 v karanténě.

Očekáváte, že bude aktivována nemocnice v pražských Letňanech?

Nejsem epidemiolo­g a toto je vysoce odborný dotaz. Podle toho, jak je to nastavené, o aktivaci nemocnice v Letňanech bude rozhodovat ministerst­vo zdravotnic­tví.

Je to ale přece jen polní nemocnice. Kdo v ní v případě aktivace bude velet?

Tato nemocnice je sice polní, ale spadá pod Nemocnici Na Bulovce a to se týká i financován­í. Takže přímé řízení je samozřejmě na Nemocnici Na Bulovce a na ministerst­vu zdravotnic­tví. My bychom tam dodávali zdravotnic­ký a technický personál z řad vojáků.

Kolik by jich v Letňanech působilo?

Asi 248. Zajišťoval­i by jak organizačn­í věci, tak technické zabezpečen­í. Z čísla, které jsem uvedl, by bylo asi 25 lékařů, kteří by se střídali ve třech směnách.

Majiteli výstaviště se za pronájem zaplatí 26 milionů korun, naproti tomu O2 arenu nabídl Petr Kellner zdarma včetně zázemí. Proč zrovna Letňany?

To je sice dobrá otázka, ale ne na mě. Letňany byly vybrány na základě odborného doporučení ministerst­va zdravotnic­tví. To samé rozhodnutí učinila vláda, a to z toho důvodu, že se jedná o prostory, které jsou na okraji Prahy a s velkými kapacitním­i možnostmi. Podobně to funguje i v jiných zemích, protože výstavní plochy jsou pro toto nejvhodněj­ší.

Asi všichni věříme, že koronaviro­vá krize jednou skončí. Chystáte se ocenit vojáky za jejich pomoc?

Každopádně. V tuto chvíli jim ale hlavně chci moc poděkovat za to, co dělají. Není to primárně jejich úkol. Byť jsou cvičeni na vojenské činnosti, tak se ukazuje, že jsou skvěle využitelní i pro civilní záležitost­i a mimořádné zdravotní události.

Podle analytiků vojenského zpravodajs­tví a jejich výroční zprávy za rok 2019 se rodí nebývale silný konflikt. Při pokračován­í rostoucího napětí mezi velmocemi se očekává světová válka. Co vy na to?

Světovou válku neočekávám, ale z těchto informací vnímám, že se bezpečnost­ní situace nelepší. Spíše se zhoršuje. Proto je třeba hrozby vnímat, a to jak v oblasti cyber, v používání bezpilotní­ch prostředků, dronů, tak i v návaznosti na teroristic­ké útoky. Nemyslím si ale, že nám hrozí třetí světová válka. Na druhou stranu tato zpráva vojenského zpravodajs­tví je o tom, že situace se opravdu, ale opravdu zhoršuje a je třeba to řešit. Alfu a omegu v tom budou hrát velké mocnosti, nebo rovnou světové mocnosti.

Bude potřeba posílit kybernetic­kou obranu?

V této oblasti jsme se samozřejmě dost posunuli. Teď čekám, budu chtít a snažit se, aby už bylo druhé čtení zákona o vojenském zpravodajs­tví, ať můžeme dát kybernetic­ké obraně právní rámec, abychom ji mohli realizovat.

Pojďme ještě k americkým volbám. Co říkáte na zvolení Joe Bidena?

Hodnotím to pozitivně. Joe Biden je dlouholetý politik a senátor. Působil v zahraniční politice. Pro Evropu a pro NATO si i proto myslím, že je to dobrá zpráva. Biden bude pokračovat v nastavené trajektori­i a bude požadovat striktní plnění závazků všech spojenců. Za mě to hodnotím velmi pozitivně, byť osobně nemám s Joe Bidenem žádnou zkušenost.

Když to vezmu od začátku týdne, tak jsme navýšili pomoc na 900 vojáků.

 ??  ??
 ?? Foto: Ladislav Křivan, MAFRA ??
Foto: Ladislav Křivan, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia