Volební koalice jako videohra

Sestavování volebních koalic nemusí být tak snadné, jak to zatím působí. Lídři stran před sebou mají spoustu kroků, při jakékoli chybě může vyletět do vzduchu celá dohoda. A vyhráno mít nebudou, ani když se nakonec obě spojenectví podaří.

Vypadá to jednoduché jako facka. Piráti se dají dohromady s hnutím STAN, občanští demokraté s TOP 09 a s lidovci. Příští rok ve volbách dostanou oba bloky přes dvacet procent, Andrej Babiš nebude mít spojence, i kdyby náhodou vyhrál. Oba bloky si pak padnou do náruče a vytvoří vládu, šéf ANO skončí – v lepším případě – na smetišti dějin.

Je to – řekněme – pohled idealistický. Především pro nesourodou skupinu s různými cíli a zájmy, které spojuje jediné – odpor vůči Babišovi, případně ještě proti prezidentu Miloši Zemanovi. Skutečnost bude nejspíš komplikovanější.

Když si to celé představíte jako videohru, musí nyní hráči překonat úvodní levely, aby se vůbec dostali do hlavní soutěže. I kdyby se jim to podařilo a uspěli v ní, čeká je před samotným koncem hry ještě hlavní „zloduch“. Mnohem silnější než soupeři do té doby. Jak každý hráč videoher ví, stačí jediná chyba na každém levelu, aby se vše zbortilo jako domeček z karet. Pojďme si jednotlivé herní úrovně projít.

Těmi základními jsou, že obě koalice vůbec vzniknou. Už tam existuje řada rizik.

Problémem je, že touha po účelovém spojení s dosavadními rivaly až na výjimky nevychází zespodu. Vesměs jde o projekt rýsovaný svrchu, z vedení stran, z nichž některá hrají i před vlastními členy o přežití ve stranických funkcích.

Z dvojice Piráti–STAN jsou mnohem menším rizikem pro spolupráci Starostové. Spojenectví s Piráty jim dodává jistotu vstupu do Sněmovny, možná i naději na vládní funkce. Tam tedy problém nebude.

To u výrazně silnějších Pirátů už komplikace hrozí. Projekt společné kandidátky sice tlačí vedení v čele s Ivanem Bartošem, ve straně to však tak jednoznačné není. Například europoslankyně Markéta Gregorová, která se podílela na psaní oponentury vůči názoru vedení, podle HN uvedla, že Piráti za případné spojenectví zaplatí „poměrně vysokou cenu“. A to ani nemluvila o „přízemních“věcech, jako je třeba poskytnutí míst na kandidátkách, kvůli čemuž nejspíš Piráti přijdou o několik poslaneckých křesel.

Šedesát procent a Praha

Hlasování, zda si Piráti přejí spojenectví se STAN, mělo skončit už minulé pondělí. Bylo posunuto o týden. Aby vyjednávání se Starosty vůbec začalo, muselo by být pro přes 60 procent členů. Což vzhledem k náladám ve straně a odporu z velkých regionů není vůbec malé číslo...

Ještě komplikovanější může být situace ve druhém bloku, který dávají dohromady předsedové ODS Petr Fiala, KDU-ČSL Marian Jurečka a šéfka TOP Markéta Pekarová Adamová.

Zatímco topka bude vzhledem ke své situaci ráda za cokoli, když to bude vypadat alespoň trochu důstojně, a lidovcům postačí, pokud si udrží dobrá místa na Moravě, v ODS může být problém. Už nyní třeba z Prahy Fialovi a spol. vyčítají, že vedení rozhodlo bez projednání s členskou základnou, a volají po mimořádném kongresu. Právě Praha se přitom může snadno stát neuralgickým bodem.

Připomeňme, že pražská ODS před dvěma roky vyhrála v komunálních volbách. Následně topce nabídla post primátora, pokud s nimi vytvoří koalici. Jenže topkaři pod vedením Jiřího Pospíšila odmítli „kmotrovskou“ODS, dali se dohromady s Piráty a vítěze obešli. Navíc vyzvali, ať si podobně počínají jejich spolustraníci i v městských částech. Od té doby dostala TOP 09 od ODS několikrát nabídku poměry na pražské radnici změnit, ale vždy odmítla.

Čekat, že pražská ODS nechá vládnout topku s Piráty a přitom zatleská tomu, že je z rozhodnutí vedení stran povede do voleb coby jednička kandidátky Pekarová Adamová, je nejspíš naivní. Tedy pokud modří neztratili i poslední zbytky politických instinktů a důstojnosti.

Praha je přitom jeden kraj ze čtrnácti, přičemž stačí, aby došlo k havárii v jediném, a celá dohoda může vyletět do vzduchu.

Dejme tomu, že vše klapne a součet poslanců obou koalic vytvoří po volbách většinu ve Sněmovně. Opravdu si umíte představit, že by úplně bezproblémově fungovala vládní koalice Pirátů, STAN, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se všemi protichůdnými názory? Že by si třeba padli do náruče Piráti s ODS, jakkoli první jsou pro řadu občanských demokratů „feťáci a anarchisti“, zatímco modří zase pro spoustu Pirátů představují „kmotry“? Vlastně bych si na to s chutí koupil popcorn a nejspíš se královsky bavil.

Tedy pokud by předtím projekt nerozbil Zeman, jestliže by ani jedna z koalic neskončila ve volbách první na pásce. Takto prezident odpověděl v říjnu na dotaz MF DNES, zda by dal opět první dva pokusy o sestavení vlády vítězi voleb. „Zcela určitě je dostane. Ctím vítěze voleb a nemám rád zbabělce, kteří vítěze voleb obcházejí.“Na otázku, jestli by v případě prvního neúspěchu neměl dostat šanci druhý na pásce, poznamenal: „Možná víte, že v Belgii se vládní koalice dohadovala dva roky. Jinými slovy, chcete-li vědět, k čemu jsou dle ústavy tyto dvě nebo tři nominace vítěze voleb, tak právě proto, aby měl (vítěz) dostatek času dojednat si vlastní koalici.“

Takový postup prezidenta by bezpochyby volal po posouzení Ústavním soudem. Na druhé straně by Babiš měl – zvlášť při „kompatibilitě“opozičních stran – dost času na vytvoření většiny. Ať už s tím, nebo oním.

Hra začíná.

Touha po spojení s dosavadními rivaly nevychází zespodu. Jde o projekt rýsovaný svrchu.