Česko vs. Izrael 1:0
Do fotbalového Eura zbývá necelých sedm měsíců. Co Češi vědí a co potřebují vyřešit?
Zbývá 207 dní. Tedy snad. Odložený výkop fotbalového mistrovství Evropy se blíží (od 11. června do 11. července 2021). Zatím nemáme tušení, jestli turnaj opravdu vypukne, zato už se začíná rýsovat s čím (a s kým) mohou počítat Češi.
Už mají všechny soupeře do základní skupiny a kráčejí po své cestě: utkání Ligy národů proti Izraeli včera potvrdilo, že směr je správný, ale rozhodně je co zlepšovat.
Díky vítězství 1:0, které trefil už v 7. minutě kapitán Darida, je Česko pořád ve hře o postup do elitní skupiny Ligy národů. Když ve středu v Plzni porazí Slováky a Skotové nevyhrají duel s Izraelem, může se těšit na šest zápasů se špičkovými evropskými soupeři, což je přesně to, co potřebuje ze všeho nejvíc.
I když proti Izraeli zdaleka nevyšlo všechno a zvlášť druhý poločas nepřesvědčil, skepse není na místě. Ani s přihlédnutím ke skupině, která Čechy v létě čeká: Skotsko, Chorvatsko, Anglie. První dva zápasy v Glasgow, třetí v Londýně – těžko byste našli atraktivnější kombinaci.
Navíc Skotové byli vysněným soupeřem z baráže. Češi rozhodně nechtěli nahánět nechytatelného norského supermana Haalanda, i eskadra nevyzpytatelných srbských hvězdiček by byla těžko čitelná.
A Skotsko? Nepodceňujte ho!
Na velký turnaj se sice vrátí po dlouhých 23 letech a účast si vybojovalo v nejzazší možný termín. Včera navzdory porážce 0:1 pořádně prohnalo Slováky. Ani český národní tým nemá proti němu v posledních letech bůhvíjak pozitivní bilanci. Přesto kouč Jaroslav Šilhavý zbývajícího soupeře do skupiny přivítal s potěšením: „Kvitujeme, že s námi budou na Euru. Jako domácí budou mít podporu fanoušků, byť to třeba nebude na stadionu, ale všude po celé zemi. Bude to pro ně velká prestiž. Už teď se na zápas těšíme.“
Skotové zvládli dodatečnou kvalifikaci s velikou (penaltovou) klikou a potvrdili, jak jsou ošidní. V září sice měli v Olomouci problémy i s českým céčkem, které stihlo pospolu jediný trénink, ale o měsíc později doma mnohem silnější výběr porazili – byť také se štěstím.
Teď si zkusme zaspekulovat: jestli bude v červnu všechno bez problémů a tým opět nerozmetá koronavirus, jak silní by mohli být Češi?
V brance žádný handicap není, ať
jedničkou bude Vaclík, nebo Pavlenka. Slávisté, obouchaní úspěšnými misemi v evropských pohárech, dodají Bořila, Masopusta, Provoda a taky své bývalé opory Součka, Krále nebo Coufala.
Jistotu mají krajánci Darida, Jankto,
Kadeřábek a zřejmě i Barák, o jediné místo v útoku, kde dřív Česko nemívalo na výběr, se poperou Schick, Ondrášek, Krmenčík a Vydra. Třeba se k nim přidá ještě sparťan Hložek, jenž nyní léčí únavovou zlomeninu zánártní kůstky.
To vše vypadá na papíře slušně, ale bez slabin tým zdaleka není.
Co třeba stoperská dvojice? Velet by měl sparťan Čelůstka, momentálně zraněný. Spolehlivý stabilní parťák se k němu zatím nenašel: Brabce trápí nevyrovnané výkony, Hovorku taktéž, Kalas v národním týmu málokdy přesvědčil, byť zrovna včera proti Izraeli nezklamal.
Šilhavý by možná rád sázel na bývalého kapitána Suchého, jenže ten v Augsburgu za rok a půl posbíral nicotných devět zápasů a v nové sezoně odehrál jedinou minutu.
I proto se klidně může stát, že do týmu poskočí někdo z jednadvacítky, která se také drží ve hře o Euro.
Co třeba slávista Zima? Sparťan Krejčí? Nebo plzeňský Bucha?
Na to, aby zabojovali o pozvánku, mají ještě skoro sedm měsíců.