Vznikl největší obchodní pakt na světě. S Čínou v čele
Zóna volného obchodu v asijsko-pacifické oblasti je výzvou Spojeným státům
vlivu Pekingu v oblasti, v době poznamenané nejistotou ohledně ekonomických vazeb regionu s Washingtonem. Pro Spojené státy pak představuje významnou výzvu.
Čína o tento pakt výrazně usilovala, neboť ho částečně vnímá jako protiváhu amerického vlivu. To, že k němu přistoupily země jako Japonsko či Austrálie, které mají s Pekingem vyhrocené spory, má pro Peking zásadní význam.
Jistě, pakt označovaný jako Regionální komplexní ekonomické partnerství (RCEP), má omezený rozsah. Přesto v sobě nese značný, přinejmenším symbolický potenciál. Zahrnuje státy s 2,2 miliardy obyvatel – což je víc než jakákoli předchozí dohoda o volném obchodu – a s úhrnným hrubým domácím produktem 26,2 bilionu dolarů (585 bilionů Kč). A to ještě do RCEP nevstoupila Indie, jež s tímto záměrem dlouho koketovala, ale loni se postavila proti s vysvětlením, že po otevření svého trhu by se dále zvýšil její obchodní deficit s Čínou. Dohoda nicméně obsahuje doložku, podle níž Dillí může přistoupit později.
„Nově vzniklá obchodní struktura v regionu umožní provozovat udržitelný obchod, oživí dodavatelské řetězce narušené covidem-19 a napomůže k zotavení hospodářství po pandemii,“uvedl vietnamský premiér Nguyen Xuan Phuc, který virtuální summit pořádal.
Dohoda snižuje cla a stanovuje společná obchodní pravidla. Týká se obchodu, služeb, investic, telekomunikací i autorských práv. Jednotlivé země ji ještě musí ratifikovat.
Na evropské, potažmo české hospodářství může mít dvojí dopad. „Je příležitostí i hrozbou. Může v členských státech zvýšit poptávku po českých subdodávkách používaných pro reexport formou finálního výrobku do zemí, které dohodu spolupodepsaly. Současně ale hrozí, že signatáři RCEP začnou více obchodovat mezi sebou a sníží dovoz. Evropské podniky zase mají další důvod pro přesun výroby do Asie, protože tam vzniká obří bezcelní trh,“uvedl pro ČTK Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb.
RCEP lze chápat jako určitou alternativu k Transpacifickému partnerství (TTP), do kterého vstoupilo dvanáct zemí, ale Čína k němu přizvána nebyla. Donald Trump po nástupu do Bílého domu ovšem rozhodl o odchodu USA od smlouvy. Někteří, například bývalý australský premiér Malcolm Turnbull, o RCEP prohlásili, že oproti TTP má malé ambice. Zejména v oblasti výraznějšího snižování cel či ustanovení týkající se práce a životního prostředí.
Zatím není zřejmě, jak na nový obchodní pakt zareagují Američané. Nastupující prezident Joe Biden se v tomto smyslu dosud jasně nevyjádřil. Experti ovšem varují, že nový obchodní pakt, ale i další, které chystá například Evropská unie, mohou ve svém důsledku způsobit, že američtí vývozci začnou ztrácet půdu pod nohama.
„USA se nyní zaměřují na domácí problémy včetně nutnosti bojovat s pandemií koronaviru. Nejsem si však jistá, že zbytek světa počká, až si Amerika udělá doma pořádek. Myslím, že na čínskou aktivitu bude třeba reagovat,“uvedla pro list New York Times Jennifer Hillmanová z Rady pro mezinárodní vztahy.