Covidový paradox: firmám chybějí lidé

Čekání na testy i zavřené školy komplikují chod podniků

Ekonomika padá, přesto mnohé firmy hlásí nedostatek zaměstnanců. Na vině jsou karantény, vyšší nemocnost i zavřené školy. Některé podniky připouštějí, že situaci zvládají jen díky nasazení svých stávajících zaměstnanců a mimořádným opatřením, která přijaly. Někde nastupují na směny brigádníci ze zavřených hotelů, jinde zavedli práci o víkendu.

„Dohromady nám denně chybí kolem sta lidí,“popisuje situaci český výrobce malých elektromotorů Atas elektromotory Náchod ředitel Otto Daněk. Firma má 700 zaměstnanců a výpadek lidí převážně z výroby je znát. Zde řeší typický problém průmyslu v době koronaviru. Na jednu stranu bojují s nedostatkem lidí, na druhou stranu s nerovnoměrným rozložením poptávky.

Někteří zákazníci jim zakázky sice oddalují nebo ruší, ale pak mají i takové, kteří vyrábějí třeba podpůrnou techniku pro zdravotnictví a ti potřebují dodávky splnit co nejrychleji a samozřejmě co nejspolehlivěji.

„V prostorách, kde děláme tyto zakázky, pracují lidé přesčas, nasazujeme brigádníky, pracuje se i o sobotách, nedělích, svátcích,“vysvětluje. Ti, kteří se zvládnou rychle přeučit z nevytížených středisek, pomáhají tam, kde lidé nestíhají, nelze to ale udělat úplně se všemi. Daněk tak s trochou nadsázky odpovídá, že v tuto chvíli by jim pomohl snad jen zázrak v podobě vakcíny.

Velkou absenci mají v celé řadě dalších firem. Například v červenokostelecké gumovce Saar Gummi Czech je nemocných devět procent lidí, což je dvakrát více než v létě. Aby dostáli svým obchodním smlouvám, poskytují samoživitelům příspěvek na hlídání. „Na ošetřovném nemáme skoro nikoho, protože všem matkám a otcům samoživitelům, pokud musí být s jejich dětmi někdo doma, platíme 500 korun na den, aby si někoho sehnali (zaplatili) a mohli pracovat Máme totiž ohromně vysoké zakázky,“říká ředitel Jan Tichý.

Snižovat výrobu si ani za této situace nemůže dovolit taktéž největší český výrobce porcelánu, společnost Thun 1794 z Nové Role, která aktuálně postrádá asi osm procent zaměstnanců, nejvíce kvůli ošetřovnému.

„Máme zakázky až do konce roku, musíme tedy jet na plný výkon,“zdůraznil Vlastimil Argman, generální ředitel společnosti. Absenci pěti desítek zaměstnanců řeší firma jednak přesčasovými hodinami, jednak brigádníky. „Máme tady 14 lidí z nejrůznějších hotelů či restauračních zařízení, kteří chodí vypomáhat,“říká.

Snad ještě větším strašákem, než je ošetřovné, které se dá řešit individuálně, je karanténa. „Výrazně nám chod firmy ovlivňují karantény s neuvěřitelně dlouhými čekacími lhůtami na testování. S tím máme největší problém, protože bez negativního testu nemohou jít lidé do práce,“zdůrazňuje Libor Sehnal, personální ředitel teplické sklárny AGC Flat Glass Czech. Firma nyní jede sice naplno, ale s velkým množstvím přesčasové práce.

Zaměstnavatelé se tak vesměs schodují, že zakázky zvládají díky lidem. „Provoz je možný především díky mimořádnému nasazení našich lidí,“říká Vladimír Štěpán, ředitel Siemens Elektromotory Mohelnice, kde nyní chybí zhruba 200 lidí.

„Ostatní pracovníci musí v práci přesčas dohnat chybějící kapacity. Zvyšuje to zatížení a únavu těchto lidí, ale zvládají to zatím dobře,“popisuje Libor Musil, předseda představenstva stavební a výrobní firmy ze Slavkova u Brna Liko-S.

Někde se už snižování výroby nevyhnuli. „V minulých dnech jsme museli na několika nejvíce zasažených pracovištích snížit plán výroby o cca 25 procent,“říká mluvčí České zbrojovky v Uherském Brodě Radek Hauerland.

Nálada se zhoršuje

Větší vytížení se někde může projevit na náladě mezi zaměstnanci. „V podnicích, které mají hodně lidí na ošetřovném, řeší, že zaměstnanci, kteří zůstávají v práci a musí zastat i své kolegy, to nevnímají dobře,“podotýká Dagmar Kuchtová,

generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která doplňuje, že problém je i rostoucí nemocnost nebo karanténa, kde třeba musejí navyšovat délku směn, aby se nepřerušila výroba. „To také nepřispívá ke spokojenosti zaměstnanců, i když jsou adekvátně finančně ohodnoceni,“dodává.

Pro představu, například v říjnu bylo na neschopence v Česku 429 tisíc lidí, z toho v karanténě 119 tisíc. Konečné počty lidí na ošetřovném zatím nejsou známy.

S přispěním regionálních redakcí

Větší vytížení se může projevit na náladě mezi zaměstnanci.