Jak se liší polní špitály

Provizorní lazaret má Praha i Brno. Ale v každém městě vznikal a funguje jinak

PRAHA, BRNO Je velká jako Brno a stejné je to s její cenou – v pražských Letňanech vláda pronajala plochu polní nemocnice v areálu PVA Expo od 18. října do 30. listopadu za 26 milionů korun. A jak to bude dál, zatím nikdo neví.

O personál i zařízení se z větší části postarala armáda, pomineme-li některé postele od Správy hmotných rezerv. Připraveno je 500 lůžek, která jsou k dispozici pro případ, že by kapacita všech okolních nemocnic nestačila. Provozovatelem je formálně Nemocnice Na Bulovce. Armáda při budování využila své vybavení, které zakoupila již dříve, a také vlastní personální kapacity – vojáci by přitom dostávali stejné mzdy i v případě, že by se věnovali jiné činnosti v některém z armádních zdravotních zařízení, kde běžně pracují. Transport vybavení na místo určení však stál 300 tisíc korun.

Miliardář Pavel Sehnal, majitel společnosti, která výstaviště v Letňanech provozuje, cenu pronájmu mimo jiné hájí tím, že haly nechal postavit nákladem 700 milionů korun a stojí na pozemcích, za jejichž pronájem platí státu ročně 24 milionů korun.

To v Brně zní zcela jiná písnička. Zatímco k pražské polní nemocnici je to od stanice metra Letňany daleko a nejbližší tramvaj je dokonce kilometry vzdálená, v Brně má šalina u areálu výstaviště hned několik zastávek. Prostory pro nemocnici, kde je aktuálně 302 lůžek, poskytly Veletrhy Brno za symbolickou jednu korunu a fakultní nemocnice může prostory využívat, dokud to bude nutné. „To platí po celou dobu, kdy bude nemocnice stát v prostorách výstaviště. V pavilonu G2 zůstane, dokud bude potřeba,“říká mluvčí Veletrhů Brno Jaroslav Bílek.

Nápad postavit záložní zařízení v jihomoravské metropoli zrál od první vlny pandemie koronaviru. Magistrát dal tehdy dohromady téměř vše potřebné. Zajistil vybavení a nechal vypracovat plán, podle kterého se na konci října mohla nemocnice během čtrnácti dnů postavit.

Na stavbě pracovalo i několik externích firem, také pomohli zaměstnanci veletrhů, kteří jsou nyní bez práce. Náklady se pohybují kolem dvou milionů a uhradí je brněnský magistrát. Ten se nyní také domlouvá s provozovatelem – Fakultní nemocnicí Brno, zda se bude nějakým způsobem podílet i na případných nákladech za provoz, které by v případě aktivace zařízení činily měsíčně asi čtyři miliony korun. Většinu výdajů by však mělo pokrýt zdravotní pojištění.

Záložní zařízení je – podobně jako v Praze – určené hlavně pro pacienty, kteří už leželi v nemocnici, jsou ve stabilizovaném stavu a nepotřebují kyslík. „Jejich ošetřující lékaři vyplní žádost, kterou odešlou k nám do fakultní nemocnice. My zhodnotíme, zda jsou pacienti schopni na základě dodaných informací, u nás pobývat,“vysvětluje zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

O Letňanech rozhodl stát

Fungování zařízení oficiálně zaštiťuje Fakultní nemocnice Brno, jejíž zaměstnanci se také o pacienty postarají. Zařízení tímto úkolem pověřilo Emergency Medical Team, který je zvyklý na provizorní podmínky. V minulosti byli například vysláni do Nepálu, který postihlo masivní zemětřesení. Tým tvoří šest lékařů a osmnáct zdravotních sester. Těm budou k ruce kliničtí farmaceuti, medici a další dobrovolníci, které zajišťuje například Český červený kříž.

Také v Praze se nabízely jiné možnosti, kde by mohla nemocnice vzniknout výhodněji, jenže přišly pozdě. „Stát si zvolil areál v Letňanech a my jakožto město jsme o tomto kroku ani o jeho přípravách neměli informaci a nemohli jsme na to ani reagovat,“komentuje mluvčí magistrátu Vít Hofman, proč nepřišla od Prahy nabídka tak výhodného pronájmu prostor pro nemocnici, jako mají v Brně.