Francie je za teroristy pozadu
Vláda zpřísňuje protiteroristický zákon, ale problém je složitější.
PAŘÍŽ Jamel Gorchane se do Francie dostal v roce 2009. Deset let žil v zemi nelegálně, v roce 2019 získal 36letý Tunisan na základě plošného opatření ministerstva vnitra povolení k přechodnému pobytu.
Minulý pátek odpoledne pak před policejní stanicí v 25tisícovém městě Rambouillet nedaleko Paříže 32centimetrovým nožem probodl krk a břicho policejní úřednici přímo přede dveřmi stanice, kde pracovala. Stéphanie, matka dvou dcer ve věku 13 a 18 let, zemřela za provolávání Alláh akbar, Bůh je veliký.
Jeden z policistů útočníka na místě zastřelil. „Pokud by měl víc času, mohl zranit, nebo zabít více lidí také uvnitř budovy,“uvedla policie. S sebou měl útočník modlitební koberec a Korán, těsně před útokem si do sluchátek z mobilního telefonu pouštěl „náboženské zpěvy oslavující mučednictví a džihád,“popsali vyšetřovatelé. Čin vyšetřují jako terorismus.
Chladnokrevná vražda 49leté ženy opět zviditelnila problémy, s nimiž se Francie dlouhodobě potýká: nelegální imigrace, otázky integrace cizinců a migrantů do francouzské společnosti i bezpečnost na té nejzákladnější úrovni.
„Dřívější praxe fungovala tak, že nelegální vstup do země byl přitěžující okolností k získání povolení k pobytu. Na to již stát rezignoval, a to je chyba. Další chyba je, že nežádoucí osoby nedokážeme ze země dostat,“říká bývalý zmocněnec pro imigraci na ministerstvu vnitra Patrick Stefanini.
Kromě toho, že Gorchane ve Francii deset let pobýval nelegálně, nic nenasvědčovalo tomu, že by ve jménu islámu mohl vraždit. Neměl policejní záznam a policie nevěděla o jeho radikalizaci. Až při prohlídce jeho bydliště vyšetřovatelé našli řadu důkazů, které potvrdily náboženský motiv. Jeho příbuzní poté vypověděli, že od začátku roku začal důsledně praktikovat islám. Radikalizace se dala vysledovat i z jeho stále nenávistnějších příspěvků na internetu.
Do Rambouillet bezprostředně po útoku přijeli premiér Jean Castex a ministr vnitra Gérald Darmanin, prezident Emmanuel Macron navštívil rodinu oběti.
Město střeží policisté, kterým lidé spontánně přinášejí květiny jako výraz podpory. „Policisté dobře vědí, jak těžký je boj s islámským terorismem. Tento boj neskončí zítra nebo pozítří,“řekl Darmanin. Ve vazbě je nyní pět lidí včetně útočníkova otce a dvou bratranců.
Tunisan měl úřední adresu na pařížském předměstí Val-de-Marne, ale podle všeho bydlel u otce v Rambouillet. Místo tedy dobře znal a vyšetřovatelé mluví o dalším „nízkonákladovém“útoku, tedy útoku, který nevyžaduje předem žádnou organizaci a je v podstatě nepředvídatelný. Podobný byl v tomto ohledu také smrtelný útok na učitele Samuela Patyho.
Po vraždě Patyho nechal ministr vnitra Darmanin v rámci prevence vyhostit 231 cizinců podezřelých z radikalizace. Přesto následovaly další útoky: vražda tří lidí před bazilikou Notre-Dame v Nice, vražda v kostele v Lyonu a vražda v kostele v Montpellier.
Po vraždě policistky v Rambouillet francouzská vláda ohlásila novelu protiteroristického zákona a zákona o činnosti tajných služeb, za posledních pětadvacet let již dvacátou. Úřadům dá větší pravomoci ke sledování teroristů propuštěných z vězení, vyšší možnosti dohledu nad náboženskými organizacemi a jejich rušení, zpřísní také dohled na internetu.
Právní komise francouzského parlamentu nicméně upozorňuje, že úprava zákona nestačí a že k řešení problému je nutné přistupovat šířeji a systémově.