Naivně jsem doufal, že prezident Zeman abdikuje
Máme za sebou rušný týden plný překvapení. Dvě z nich přehlušila i boj s covidem. Bylo to jasné prohlášení Evropské komise usvědčující předsedu vlády Andreje Babiše ze střetu zájmů a zjištění bezpečnostních složek, že výbuch skladiště munice ve Vrběticích v roce 2014 připravili agenti ruské tajné služby GRU.
Oznámení premiéra Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka, též ministra vnitra a v té době dočasně i zahraničí, že na území České republiky proběhl státní terorismus, na kterém se podílela ruská strana, a že naší první reakcí je vyhoštění 18 členů ruské výzvědné služby GRU z České republiky, bylo vskutku šokující.
Doplnili to prohlášením, že mají plnou podporu prezidenta Miloše Zemana. Ten si však vzal týden na uváženou, než se k celé věci v neděli veřejně vyjádřil. I prezidentův projev byl šokující, ale to se dalo předpokládat.
S velkým napětím jsem čekal, jak se s tím vypořádá. V duchu jsem si připouštěl možnost, že se – konečně? – vzdá úřadu a odejde do politického důchodu na jeho Vysočině, kde by si mohl i nadále vyhledávat své další průpovídky. Tím by nás a svět okolo ušetřil dalších nepříjemných překvapení z jeho strany.
Promluvil ale dlouhodobě nemocný, trpký a rapidně stárnoucí muž. To, co ve svém projevu k národu řekl, nebo neřekl, naznačil, nebo vynechal, mne nepřekvapilo, i když zklamalo.
Nepřekvapilo proto, že ze svého proruského stanoviska nejenže neustoupil, ale jen je potvrdil. Tím, že ve svém krátkém projevu podpořil možnost účasti Rosatomu v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, opět dokázal, že jemu nejde především o dobro naší republiky. Nepřekvapil mě ani svým účelovým výkladem ústavy, že prezident může, ale nemusí přijmout rozpuštění Sněmovny. Překvapil také tvrzením, že věc výbuchu ve Vrběticích konzultoval s prezidentem české policie, ale ne s bezpečnostními složkami. Pane prezidente, vy jste vrchní velitel ozbrojených sil Česka, policie však pod vás nespadá, ta je pod ministerstvem vnitra.
Pan prezident mi svým nedělním projevem připomněl mé první setkání s ním před mnoha lety v krajanské organizaci Český Občanský Benevolentní Spolek
To, co prezident v projevu k národu řekl, mne nepřekvapilo, přesto zklamalo.
(BCSA) v newyorské čtvrti Astoria. On byl tehdy předsedou Poslanecké sněmovny, já vydavatelem Amerických listů a funkcionářem tohoto spolku.
Při setkání s českými krajany v divadelním sále jsem žasl nad jeho schopností s bohorovnou suverenitou verbálně znemožnit a vyšachovat oponenta z diskuse. Že je v tom dosud kabrňák, potvrdil v neděli v rozhovoru v televizi Prima nejen tím, že přímé otázky obcházel a mlžil, ale i tím, že v pořadu Partie moderátorku zesměšňoval.