Kvůli hádce o soláry hrozí dražší teplo
Na tanečky kolem dotací pro fotovoltaické elektrárny mohou doplatit provozovatelé tepláren.
Už rok mají poslanci na stole návrh, jak nastavit podporu obnovitelných zdrojů. Pokud však novela zákona spadne pod stůl, doplatí na to mimo jiné teplárny. Koncem tohoto roku by jim totiž skončila veškerá provozní podpora. A teplárny by pak měly na výběr z několika nepříjemných možností: vyrábět se ztrátou, zavřít, nebo zdražit.
Dotace na provoz tvoří podstatnou část ekonomiky tepláren, bez nich by většina provozů nebyla rentabilní. Původní podpora měla podle plánů končit loni, vláda však s Evropskou komisí vyjednala posunutí termínu do konce letošního roku. Do té doby měla být schválena nová pravidla.
Teplárny, které nyní spalují uhlí, tíží navíc rychle rostoucí ceny emisních povolenek. Od loňského roku jejich cena vzrostla takřka na dvojnásobek: více než 44 eur za tunu.
Nejde však pouze o provoz. Novela, která je nyní v Poslanecké sněmovně před druhým čtením, má umožnit souběh provozní a investiční podpory. Peníze mají být ve velkém využity na přechod od uhlí k šetrnějším zdrojům, například k plynu či k biomase.
Vláda včera představila první výzvy pro získání peněz z Modernizačního fondu, v němž jsou desítky miliard korun určeny právě na vylepšování tepláren. Jenže předseda Teplárenského sdružení Tomáš Drápela tvrdí, že bez přijetí zákona je ohrožena i modernizace.
„Transformace teplárenství by byla zcela paralyzována. Nemělo by smysl do toho dávat peníze. Veškeré investice do modernizace by byly zmařené,“prohlašuje Drápela. Jinými slovy, teplárny by ani projekty nepodávaly. Bez provozní podpory by se jim to nevyplatilo.
Zpřísnění přijde za dva roky
Novela zákona má na rozdíl od dnešních regulí souběh umožnit. Cena tepla by přitom zůstala zachována na současné úrovni. „Nepřijetí zákona by dopadlo na všechny, ale nejvíc ohrožené jsou malé teplárenské zdroje do 200 megawattů. Právě ty potřebují urychleně investovat do přechodu od uhelných kotlů na nízkoemisní energetické zdroje, jinak nebudou schopné od roku 2023 splnit výrazně zpřísněné ekologické normy,“dodává ředitel sdružení Martin Hájek.
Pokud by teplárny byly nuceny výrazně zdražit, může nastat masové odpojování zákazníků a přechod k lokálním zdrojům. „Tím by se nežádoucí emise přesunuly přímo do obydlených oblastí. S moderními teplárnami přitom počítají všechny strategické dokumenty státu včetně státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo o kogeneraci,“říká ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
Očekává se, že velká část tepláren bude přecházet právě na ekologičtější plyn.
„V rámci podpory je nastavovaná i podpora pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Plynofikace tepláren se pojí s kogeneračními jednotkami, a tudíž představuje jejich podpora významný vstup do ekonomické kalkulace. A ta informuje o návratnosti investice a umožňuje porovnání při výběru palivové základny či typu energie,“vysvětluje Kovačovská. Pokud by teplárny výši podpory neznaly, nemohly by si přínosy vypočítat.
Zákon o podporovaných zdrojích energie, který zahrnuje podporu pro teplárny, je ve Sněmovně před druhým čtením. Pokud by ho poslanci neprojednali během příštího týdne na své aktuální schůzi, je pravděpodobné, že do voleb neprojde celým legislativním procesem. A po volbách se na něm začne pracovat úplně od začátku. Někteří poslanci už počítají s tím, že zákon vetuje prezident Miloš Zeman, který proti podpoře solárním zdrojům dlouhodobě bojuje.
Podpora pro teplárny se totiž ocitla v zajetí tahanic o výši vnitřního výnosového procenta, z níž má vycházet kontrola nadměrné podpory pro fotovoltaické elektrárny. Neshody panují i uvnitř vládní koalice. Na řešení problému se rozcházejí vicepremiér Karel Havlíček s poslanci vládního hnutí ANO.
Poslanci sněmovního hospodářského výboru se už několikrát shodli, jak dál, během pár dní však bylo všechno jinak. K této jedné věci se už sešly desítky pozměňovacích návrhů.
Někteří poslanci usilovali o to, aby se Sněmovna novelou zabývala přednostně. „Pokud by zákony nebyly přijaty, bude to mít neblahé důsledky pro celý energetický sektor,“upozorňuje poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL). Petr Dolínek z ČSSD míní, že ministerstvo průmyslu se zákonem dlouho otálelo a že ho hnutí ANO nepovažuje za svou prioritu. „Nezpochybňujeme nutnost přijetí zákona, ale nemá smysl ho přijímat křehkou většinou jednoho hlasu,“říká Dolínek.
Podle Kovačovské je navíc v ohrožení plnění cílů Česka v oblasti obnovitelných zdrojů. „Pokud nebude novela přijata, nebude možné nastavit provozní podporu pro výrobu biometanu, přesněji přechod bioplynových stanic na výrobu biometanu. Podpora biometanu je klíčová pro plnění cílů České republiky v kontextu podílů obnovitelných zdrojů energie v dopravě na finální spotřebě energie,“uvádí.
Pokud poslanci zákon neprojednají během příštího týdne, klesá šance schválit ho do voleb.