Rozfoukáváme lidskost všemi směry, říká Nebřenský
PRAHA Kapela Vltava chystá nové album Spass muss immer sein, které vyjde u příležitosti 35. výročí jejího vzniku. Frontmana Roberta Nebřenského momentálně navíc vídáme jako kapitána Dobeše v seriálu Boží mlýny. „Pro mě je zásadní příroda, nořím se do ní jako do útěšlivé náruče a do lesa vstupuji jako do kostela,“svěřuje se.
V tiskové zprávě se praví, že nové album Vltavy oddálí zánik civilizace – jakým způsobem jej chce oddálit?
Každý, kdo se vědomě snaží věnovat pozornost hledání krásy, radosti a pravdy, funguje jako neuchopitelná protisíla vůči všemu zlému. Středem tvorby Vltavy je rozfoukávání lidskosti všemi směry. Sami se na tom učíme být více lidmi a tomu, abychom byli stále laskavější. Jako autor vám mohu potvrdit, že písničky, které napíšete, vás postupně přetvářejí směrem, jejž jste si vybral.
Texty na albu jsou hodně poetické, typicky „vltavsky“hravé. Na několika místech, třeba v písni Vítr, jako kdybyste vzpomínal na dětství. Cítím to správně?
Ano, na novém albu najdete písně inspirované dětstvím, otcovstvím a také synovstvím, jestli mohu použít takové slovo. Pak láska, staré zkušenosti, něco z minulých životů. Jde tam hodně o zkušenosti. Nic nezralého, některá témata jsem v sobě nechal převalovat desetiletí.
Pojďme k vaší herecké kariéře. Zdá se mi, že nejčastěji býváte obsazován do rolí šizuňků a podivných existencí, čím to je?
Všiml jsem si, že v průběhu mého hereckého života existovaly přímo takové etapy. Začínal jsem spíše jako komediální herec – to jsem byl mladý, krásný a měl jsem hlavu plnou vlasů. Rychle z toho vznikla šablona – on je ten komediální typ, nic jiného hrát nemůže. Přišel film Tobruk, kde jsem byl trochu za šmejda, a vznikla nová šablona na mnoho dalších let. Se svými postavami se neztotožňuji, ale je pro mě důležité vědět, kam sáhnout, aby si ta postava mohla ve mně bydlet sama.
Co byste prozradil o kapitánovi Dobešovi ze seriálu Boží mlýny?
Je to poctivý, dobrý policajt. Ve scénáři se o něm však nic nedozvíme. Udělal jsem si ho takového, aby měl na jedné straně svůj uznávaný profesní standard a v civilu nebo lidsky aby byl trochu jiný. Je nepraktický, určitě žije sám, zklamán v lásce. Doma jí z jednoho rendlíku a dále už bych o něm mohl napsat knížku, protože tak to vždy dělám. Postavě domyslím zázemí, minulost, vztahy a vše potřebné k tomu, abych nemusel přemýšlet, jak si mám sednout nebo jak držet vidličku. A aby dobře fungoval vztah k hlavnímu hrdinovi, bylo důležité, aby měl Dobeš správně nastavenou inteligenci. Neboli aby nebyl úplně nejchytřejší.
Písně, které napíšete, vás postupně přetvářejí směrem, jejž jste si vybral.
Robert Nebřenský, frontman Vltavy