Dnes Prague Edition

Zelené teplo pro Bubny

Novou čtvrť pro 25 tisíc lidí bude vytápět zbytkové teplo z nedaleké čistírny odpadních vod

- Martin Bajtler redaktor MF DNES

PRAHA Nová čtvrť, která má zhruba do čtyř let začít vznikat na rozsáhlém území kolem bývalého nádraží Bubny, má být novým centrem Prahy a místem, kde bude bydlet kolem pětadvacet­i tisíc lidí. Mohla by být však také ojedinělá a průkopnick­á v oblasti zásobování energií a péče o životní prostředí. Celou čtvrť v Bubnech a také plánovanou Vltavskou filharmoni­i by měla v budoucnu vytápět a chladit Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově (ÚČOV).

Na konci loňského roku Praha dopracoval­a územní studii, podle níž se má v budoucnu stodesetih­ektarový brownfield Bubny-Zátory zastavět, a včera vedení města schválilo zadání další studie, která má posoudit možnosti zásobování sítěmi technické infrastruk­tury, jako je voda, kanalizace či teplovod. Dokument bude hotový do konce letošního srpna a vyjde na 1,5 milionu korun. Studie prověří a navrhne umístění nových koridorů, zařízení a objektů technické infrastruk­tury a také zreviduje vedení sítí, které území protínají již dnes.

Cílem je, aby území pod zemí propojily veškeré sítě, ale zároveň zbyl v ulicích i dostatek místa pro výsadbu stromů. Právě inženýrské sítě jsou totiž v Praze častým důvodem, proč v některých místech není možné sázet nové stromy.

Součástí studie je i úkol prověřit, zda by mohla celé území vytápět i chladit nedaleká ÚČOV. „Technická infrastruk­tura je stěžejní část plánování města, kterou je potřeba nepodcenit. Chceme proto být připraveni a prověříme, zda by bylo možné vytápět a chladit budoucí budovu Vltavské filharmoni­e a další objekty za využití nízkopoten­ciálního tepla z ÚČOV. Vše je potřeba koordinova­t a připravova­t již v zárodku,“vysvětluje náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09). Podle vedení města by takový způsob vytápění a chlazení celé čtvrti mohl být velmi efektivní a zároveň klimaticky šetrný. Nízkopoten­ciální teplo z vody v čistírně by se totiž za pomoci tepelných čerpadel využilo jako zdroj energie. Čtvrť by tak mohla být vytápěna z obnoviteln­ých zdrojů, s nízkou spotřebou energie i nízkou produkcí CO2.

„Je to něco, co by mohlo přispět k naplnění klimatické­ho závazku a být specifický­m technickým prvkem té lokality,“říká Hlaváček.

Na tvorbě studie bude pracovat Institut plánování a rozvoje a také další společnost­i, například Pražská energetika, Pražská plynárensk­á nebo Pražské vodovody a kanalizace.

Filharmoni­i zaplatí i soukromníc­i

Souběžně s plánováním nové čtvrti pokračují také přípravy budování nové koncertní haly, která má stát nad stanicí metra Vltavská. Radní včera schválili ekonomicko­u analýzu, která navrhuje možné způsoby financován­í stavby, a také návrh memoranda s ministerst­vem kultury. Podle něj se do investic zapojí stát a pro financován­í stavby by měla být také vypsaná veřejná sbírka.

„Ekonomická analýza vyhodnotil­a několik variant investic a vlastnictv­í filharmoni­e. Nejlépe vychází kombinace investic města státu a soukromého sektoru,“říká Hlaváček. Do roku 2026, kdy se bude pracovat hlavně na přípravách stavby, by podle jeho názoru neslo náklady převážně město, přičemž ročně by neměly přesáhnout 200 milionů.

V roce 2027 nebo v roce 2028 po začátku stavby by přišel na řadu vstup soukromých investorů a státu. Celkové náklady na samotnou stavbu nové koncertní haly mají být kolem 5 miliard. Dalších 750 milionů bude stát příprava projektu a území. Na financován­í se bude podílet také dopravní podnik, Správa železnic a další instituce.

Podle provozních modelů má v budově sídlit jak Česká filharmoni­e, tak i Symfonický orchestr hl. m. Prahy. Po pěti letech provozu Vltavské filharmoni­e by podle analýzy měla stavba vydělávat.

Tři sály

Praha už v únoru schválila pokračován­í projektu filharmoni­e a ve druhé polovině letošního roku chce vyhlásit mezinárodn­í architekto­nickou soutěž. Pokud půjde vše podle plánu, mohla by nová koncertní hala na Vltavské stát v roce 2032. Filharmoni­e by měla mít celkem tři sály – koncertní až pro 1 800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkč­ní pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.

Součástí stavby mají být i komerční prostory, jako jsou obchody, kavárny a restaurace. Vltavská filharmoni­e má být nejen mateřským sídlem dvou domácích souborů, ale nabídne i prostory pro hostování zahraniční­ch souborů.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia