„Šlachta o lumpárnách něco ví“
Reportáž z volebních mítinků bývalého šéfa protimafiánské policie
Je krátce po šestnácté hodině a mítink Roberta Šlachty ve městě Ostrov na Karlovarsku končí, hlavní tvář hnutí Přísaha nastupuje do auta.
„Prosím vás, mohl byste ještě chvíli počkat? Bydlím odsud 300 metrů a doma mám vaši knihu, tak že bych si pro ni doběhla, abyste mi ji podepsal,“žádá Šlachtu žena ve středních letech. „Jasně,“odpovídá bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), jehož Přísaha se v uplynulých týdnech začala poprvé objevovat v předvolebních průzkumech. Zatím se ziskem do tří procent, ale začala.
Šlachtovo zdržení ženou toužící po autogramu využívá zhruba padesátník v „metalové“džínové vestě, který se představuje jako Jarin. Na pravém rameni nášivka AC/DC, na zádech velký Lemmy Kilmister z kapely Motörhead. „Máte pěkné nášivky, hodila by se vám tam i Přísaha,“
říká mu šestadvacetiletá Radka Benešová, která spolu s Robertem Šlachtou objíždí všechny mítinky a pořizuje fotografie. „Taky ji chci, ale nemáte,“vyhrkne Jarin. „Máme, dostane se mu ujištění.“Ale to už se objevuje přímo Šlachta, s Jarinem se fotí a podepisuje mu svůj knižní rozhovor s novinářem Josefem Klímou Třicet let pod přísahou.
„Pane Šlachto, zabodoval jste, ty vole, snad se tam dostanete, naše hlasy máte,“vykládá Jarin.
O chvíli později Jarin MF DNES popisuje, že bydlí v Chodově, pracuje v Jenišově a pro Šlachtův podpis se vydal už na předchozí mítink do Karlových Varů. Lídr Přísahy už byl ale pryč, tak Jarin sedl do auta a vydal se do dvanáct kilometrů vzdáleného Ostrova. „Od nás má pětadvacet hlasů jistých. U mě v práci chtěli volit Tomia Pitomia, ale všechny jsem tam zblbnul,“líčí Jarin. Odkud tak dobře Roberta Šlachtu zná, že v něj má takovou důvěru? „Z televize a tady odsud,“klepe Jarin na knihu. S knihou za chvíli přibíhá i žena z úvodu textu. „Tak jsem jela autem, abych nebyla splavená. Napište tam Anně, prosím. A budete kandidovat?“
Stačí zvednout zadek
Že bude bývalý šéf ÚOOZ „proslavený“zásahem na Úřadu vlády v roce 2013 Robert Šlachta kandidovat, se tak nějak tušilo už od loňska, kdy mu vyšel zmiňovaný knižní rozhovor. Než propukla první vlna covidu, Šlachta s knihou objížděl besedy po celé zemi. To už měl od profesionálů založené sociální sítě a zaregistrovaných několik variací internetových domén obsahujících slovo „přísaha“.
Původním úmyslem bylo zúčastnit se spolu s pár bývalými exkolegy krajských voleb v Jihomoravském kraji. Nicméně pak tento plán padl. Šlachtu totiž mnohem víc lákaly volby do Sněmovny. Obával se, že kdyby kandidoval i do vedení kraje, vypadalo by to, že „chce bojovat na všech frontách, jen aby urval nějakou funkci za každou cenu“.
Nyní Robert Šlachta zcela evidentně chce „urvat“poslaneckou funkci. Vsadil přitom na to, co v minulosti pokaždé dobře fungovalo, ať už třeba Miloši Zemanovi s Václavem Klausem starším, nebo v posledních dvou volbách do Sněmovny Andreji Babišovi. Objíždí zemi křížem krážem a setkává se s lidmi na náměstích a v ulicích.
Jen besed a autogramiád Šlachta podle svých slov absolvoval asi padesát. Dalších přibližně padesát míst objel od konce ledna, kdy začal sbírat podpisy pod petici za prověření všech státních zakázek v covidové době. Kvůli situaci organizoval často mítinky formou „drive in“. Lidé se mohli podepsat z aut.
„Samozřejmě se to ale nedalo uhlídat. Lidé často vystupovali, aby si mohli s Robertem popovídat,“líčí fotografka kampaně Radka Benešová. Vše pochopitelně uťal nejtvrdší vládní pokus o lockdown.
Jakmile se ale pravidla opět uvolnila, dal se Šlachta se třemi stánky a stolky opět do pohybu. Do 4. června má navštívit celkem 86 měst.
Zpravidla stihne tři denně, a to tři až čtyři dny v týdnu. V každém městě pobude u stánku s petičním archem okolo půldruhé hodiny.
Do prázdnin chce Šlachta zemi objet ještě dvakrát. „Nežijeme ve vzduchoprázdnu. Jdeme mezi lidi, bavíme se s nimi, stačí zvednout zadek. To by přece měli dělat i ostatní politici,“konstatuje Jaroslav Pelc. To je Šlachtův bývalý podřízený z ÚOOZ, který i v hnutí Přísaha patří k jeho nejbližším kolegům.
Poslance vybírá na ulicích
Do Kadaně před tamní kino má Robert Šlachta dorazit v půl dvanácté. U stánku s jeho portrétem čeká asi třicet lidí. Přichází fotografka Benešová s tím, že „Robert bude mít zpoždění“. Nakonec se zpozdil téměř o pětačtyřicet minut. Čekající to ale neodrazuje. Naopak. S přibývajícími minutami se hlouček ještě rozrůstá. Šlachtu vítá potlesk. Aspoň je čas si promluvit s lidmi v bílých mikinách s nápisy „Šlachta – Čas na odvahu“, kteří mítinky organizují.
Většina z nich své služby nabídla sama prostřednictvím registrace na internetu. Jak později Šlachta vykládá, k těm úplně nejbližším spolupracovníkům patří kromě Jaroslava
Pelce a Radky Benešové ještě dvojice dalších expodřízených z ÚOOZ Jiří Komárek s Tomášem Sochrem. To je chlapík, kterého lidé mohli vidět na vidozáznamu ze zásahu v roce 2013, jak bušil na dveře spolupracovnice a tehdejší milenky premiéra Petra Nečase Jany Nagyové (dnes Nečasové).
Společně prý vybrali do každého kraje „áčka“, jak jim Šlachta říká. To jsou lidé, kterým bezvýhradně věří a jež mají na starosti organizaci akcí v jednotlivých krajích.
Zbytek lidí se přihlásil přes stránky Přísahy. To udělal i pětatřicetiletý Lukáš Navrátil, majitel kavárny v Ústí nad Labem, který studoval na Vysoké škole ekonomické a nyní se věnuje politologii a sociologii.
Navrátil tvrdí, že v minulosti volil ODS a potom dvakrát ANO. Jelikož ho štvalo, jak vláda v čele s hnutím Andreje Babiše řešila koronaviro-vou situaci, neměl prý „alternativu, koho volit“. Tak si našel stránky Šlachtovy Přísahy, poslal jí sponzorský dar „ve výši jednotek tisíc“a stejně jako řada dalších dobrovolníků v regionech si koupil volební mikinu. I to bere jako „příspěvek“hnutí. Ale především se Navrátil zaregistroval coby dobrovolník a pomáhá při všech Šlachtových mítincích v Ústeckém kraji.
Lidí, jako je Lukáš Navrátil, má nyní Šlachta registrovaných skoro čtyři tisíce. Přes dva tisíce lidí má zájem o členství v Přísaze. Mimochodem, právě z těchto lidí by mohli vzejít noví poslanci a poslankyně, pokud Šlachta a spol. uspějí.
„Kandidátky musí být uzavřeny do 3. srpna a zatím není jisté, kdo na kandidátce bude. Právě při mítincích mohou jednotlivá áčka vidět, jak ti lidé pracují, jak se chovají. V každém regionu mají dobrovolníci i zájemci o členství také videokonference. Kromě toho zájemci o členství musí poslat životopis a zveme je na osobní pohovory. Z policejní praxe většinou poznáme, když třeba v něčem lžou. To pak hned letí,“konstatuje Šlachta.
Korupce, korupce, korupce
Zajímavá je skladba lidí, kteří na mítinky Roberta Šlachty chodí. Mezi jeho fanoušky totiž nepatří voliči jedné strany či uskupení, jak to při rozjezdech obdobných protestních stran či hnutí obvykle bývá. Někteří návštěvníci mítinků Přísahy se v rozhovorech s MF DNES hlásili k volbě SPD, ale také Pirátů. Někteří říkali, že volili ODS, jiní KSČM.
Přímo mezi organizátory akce v Ostrově byl ale třeba i starosta obce Verušičky Petr Kvasnička, který v minulosti kandidoval za STAN. Další pozoruhodnou věcí je, že většinu Šlachtových příznivců vůbec nezajímá program. Nebo o tom moc nemluví. Když MF DNES se Šlachtou jeho mítinky objížděla, ve Sněmovně projednávali třeba novelu umožňující manželství gayů. Byť toho při přejezdech z místa na místo byla plná rádia a zpravodajské weby, Roberta Šlachty se na jeho názor v přítomnosti MF DNES nezeptal vůbec nikdo.
Bývalý detektiv si vystačí s peticí slibující vyšetřit veřejné zakázky z covidového období. „A vám to připadá málo? Víte, kolik v tom lítá miliard? Nezdá se vám, že už toho bordelu bylo dost? Robert Šlachta v minulosti někde pracoval a o lumpárnách těch nahoře leccos ví,“vykládá třeba starší muž při mítinku v Žatci. Podobných odpovědí slyšíte spoustu.
Sám Šlachta vysvětluje, že přece na internetu mají sedm programových tezí a na zbytku pracují.
Ano, na stránkách Přísahy obecné teze jsou. „Jeden metr na všechny. Na straně slabých proti mocným. Země, kde se cítíme v bezpečí. Proti převaděčství musíme důsledně bojovat, nelegální migrace je problém.“„Program máme celý napsaný, máme už kapitoly zemědělství, doprava, spravedlnost. Vydiskutovanou zatím nemáme ekonomiku, daně a podobně. Ale na to je čas. Proč s programem vyjíždět teď?“odbývá to Robert Šlachta.
Odbývá i otázky, s jakou stranou by chtěl v případě úspěchu spolupracovat, nebo dokonce vládnout. „To teď absolutně odmítám řešit,“reagoval Šlachta.
Po chvilce se bývalý detektiv přece jen vrací k programové části. „Vy, novináři, říkáte, že korupce už nikoho nezajímá. To jste ale úplně mimo, to tu zajímá úplně všechny nejvíc!“Soudě podle otázek návštěvníků jeho mítinků má možná pravdu.
Nový guru a superguru
Kromě toho lze u stánků Přísahy pozorovat ještě jeden pozoruhodný aspekt. Někteří lidé za Šlachtou jdou vyloženě proto, že je jim z nějakého důvodu sympatický, má charizma. A nic víc je moc nezajímá.
„Já ani nevím, jaký mají ti lidé ke mně vztah. Ve Zlíně za mnou třeba přišla dvaadevadesátiletá paní, podívala se mi s nadějí do očí a řekla: Já nechci umřít! To jsem měl husí kůži a stály mi chlupy,“vykládá Šlachta. „Nevím, co ve mně ti lidé vidí. Ale evidentně ve mě věří, jdou za mnou. Vidí, co třicet let dělám, a věří, že je nepodrazím. Jestli se někdy necítím až jako jejich guru? Někdy to tak skoro působí...“Čímž se dostáváme k poslednímu důležitému tématu. Bývalá volební kometa Věci veřejné měla nejen gurua, ale dokonce supergurua. Jmenoval se Vít Bárta a po neslavném konci „véček“pomáhal Tomiovi Okamurovi se založením a provozem Úsvitu přímé demokracie. Dokonce se za něj jen těsně nedostal do Sněmovny. Později se v Úsvitu rozhádali a Okamura založil opět úspěšné SPD.
Dnes se o Bártovi mluví jako člověku, který stojí v pozadí hnutí Roberta Šlachty. „To je nesmysl. Vy si myslíte, že bych se byl schopen s Bártou domluvit?“odpálí nejprve otázku na toto téma Robert Šlachta. Pak ale připustí, že jedním z jeho blízkých spolupracovníků je i někdejší poslanec Věcí veřejných a poté Úsvitu Jiří Štětina.
„Má velké politické zkušenosti. Radí mi ohledně stanov, programu a toho, jak vůbec politické strany a hnutí fungují,“připustí bývalý detektiv. „Je také pravda, že mi s Vítem Bártou zprostředkoval asi dvě sezení, pokaždé byl u toho. U Bárty mě zajímaly hlavně ty jeho slečny ve Věcech veřejných a věci okolo, abych nedopadl jako oni,“konstatuje Šlachta. Dodává, že se před rozjezdem hnutí potkával „s kdekým včetně bývalých či nynějších politiků, třeba i s Michalem Haškem“. Zajímaly ho jejich zkušenosti.
„Ale jinak jsou to nesmysly. Slyšel jsem už třeba, že za mnou stojí Tomáš Hrdlička (někdejší šedá eminence pražské ODS – pozn. red.), nějací sociální demokrati, nebo přímo Andrej Babiš. Bylo by fajn, kdybyste se vy, novináři, shodli, kdo tedy. Abych věděl, kam posílat faktury,“říká s humorem Šlachta. S tím, že vše „dělá na koleně“, platí to z vlastních peněz, z půjčky a ze sponzorských darů. „Potřebovali bychom tak pět šest milionů, abych mohl dobrovolníkům dávat třeba aspoň ty mikiny zdarma.“
Kromě toho zájemci o členství musí poslat životopis a zveme je na osobní pohovory. Z policejní praxe většinou poznáme, když třeba v něčem lžou. To pak hned letí.