Za Popelkou i Krasomilou
Do světa pohádek Boženy Němcové zve výstava v Obchodním domě Kotva. K vidění jsou kostýmy z filmových adaptací autorčiných pohádek včetně šatů z Tří oříšků pro popelku nebo Pyšné princezny. Expozici ocení díky interaktivitě rodiny s dětmi.
OBoženě Němcové bylo v uplynulém roce u příležitosti dvoustého výročí narození mnohé řečeno i napsáno, užít si však její dílo například formou výstavy vládní opatření dlouho nepovolovala. I proto se výstava Svět pohádek Boženy Němcové otevírá až nyní. „Chceme v době pandemické připomenout dobro, které je v pohádkách Boženy Němcové ukryto,“říká kurátorka výstavy Zuzana Tóthová pro MF DNES.
Chtěla se narodit za 200 let
Pohádky, které Němcová sepsala, na výstavě nejvýrazněji reprezentují filmové a televizní kostýmy. Tím nejcennějším jsou podle Tóthové pověstné růžové šaty Popelky z královského bálu, nechybějí ale ani oděvy Doroty Máchalové nebo čerta Janka z filmu S čerty nejsou žerty. „Češi jsou pohádkový národ a myslím, že tyhle kostýmy v nás vyvolávají určitý pocit nostalgie, protože je všichni důvěrně známe z televizních obrazovek,“vysvětluje kurátorka, proč jsou tak výraznou součástí expozice. Pohádkovou část výstavy doplňuje ještě osm pokojů inspirovaných spisovatelčinými pohádkovými motivy. Návštěvníci si v nich mohou vyslechnout ukázky z pohádek Němcové namluvené Kryštofem Hádkem,
Vojtou Kotkem nebo Erikou Stárkovou.
Výstava vznikala přes osm měsíců a nabízí i ohlédnutí za životem Boženy Němcové a jejím dalším dílem. Na místě proto nechybí časová osa i mapa s místy, kde autorka pobývala. Její bezesporu nejcennější součástí je však první vydání Babičky sestávající ze čtyř šedesátistránkových sešitů svázaných do jedné knihy. K vidění jsou také Národní báchorky a pověsti z roku 1880 nebo Sebrané spisy BN – Pohádky z roku 1906.
Tvůrci výstavy připomínají i kritiku, které musela Němcová čelit kvůli tomu, že lidovým pohádkám mnohdy měnila špatné konce na dobré. Své přítelkyni Bohuslavě Čelakovské v roce 1846 napsala: „Mně to nedá, když slyším pohádku, ale docela převrácenou a zostuděnou, abych ji tak napsala; přidám, kde je potřeba, ze svého a to nehezké vynechám...“
Podle Zuzany Tóthové Božena Němcová v pohádkách utíkala od svého těžkého osudu a ráda snila o tom, jak by její život mohl vypadat za jiných podmínek. Také proto se rozhodla výstavu otevřít tímto citátem Boženy Němcové: „Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova až za dvě stě let, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.“
Výstava bude k vidění do konce letošního roku. Malé návštěvníky jí provede kreslená postavy Barunky a psa Kašpárka.