Na Ukrajině se jen pokrytecky mluví o svobodě
„Chtěl jsem, aby korupčníci odešli z vlády a ne aby se jen vyměnili,“říká oblíbený youtuber Anatolij Šarij, kterého ukrajinská vláda označuje za proruského.
Ukrajinský novinář a populární youtuber Anatolij Šarij se dlouhodobě věnuje tamnímu organizovanému zločinu, korupci politiků a jejich napojení na nacionalisty. Ukazuje, že situace na Ukrajině není černobílá. Už v roce 2011, kdy vládl prezident Viktor Janukovyč, se ho atentátník pokusil zastřelit a on dostal azyl v Evropské unii. Ukrajinské úřady ho přesto nyní obviňují z velezrady a spolupráce s Ruskem.
V únoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zakázal vysílání tří opozičních televizí NEWS ONE, Zik a 112. S odůvodněním, že ohrožovaly národní bezpečnost. Jak to vnímáte?
Je to drsný útok na svobodu projevu. Chápal bych to, kdyby v televizích zaznívaly výzvy k útoku na státní systém, napadání státních úředníků či k násilnému odtržení některých oblastí státu. Jenže tam se nikdy nic takového neobjevilo. Zdůvodnění je tedy nesmysl.
Podle listu Ukrajinská pravda byly tyto tři televize pokládány za propagandistický nástroj opozičního politika Viktora Medvedčuka, „spojence ruského prezidenta“Vladimira Putina. Permanentně prý šířily protiukrajinskou a proruskou propagandu. To není dostatečný argument?
Ukrajinská pravda je poplatná oficiální vládní propagandě. O mně napsala, že jsem prý také „antiukrajinský a proruský novinář“. Kdokoli se může podívat na mé blogy a nenajde tam nic proruského. Je protiukrajinské, když zveřejňuji informace o rozkrádání státních peněz lidmi z okolí prezidenta Zelenského? Je proruské, když píšu o neschopnosti vlády, která nejdřív ve vakcinaci nedokázala nic jiného než žebrat po světě jako nejubožejší žebrák?
Po zákazu televizních stanic byl obviněn předseda nejsilnější ukrajinské opoziční strany Viktor Medvědčuk z financování terorismu. Byl mu také zablokován jeho majetek. Financoval podle vás terorismus?
Co o tom vím, tak jsem pevně přesvědčený, že ne. Prý měl financovat separatisty na východě Ukrajiny, kterým státní orgány říkají „teroristé“. Jenže z konkrétních bodů obvinění je zřejmé, že ho musel sepsat – promiňte mi ten výraz – nějaký primitiv. Obvinili i jeho manželku, že vyslyšela Putinovu žádost, aby je sponzorovala. Proč by to proboha Putin dělal tak složitě? Těmto účelovým vládním prohlášením může věřit jen nacionalistický fanatik.
Až do zvolení prezidenta Volodymyra Zelenského jste byl jeho zastáncem. Celá léta předtím jste zveřejňoval kauzy jeho předchůdce Petra Porošenka. Proč jste na Zelenského změnil názor?
Ano, podporoval jsem Zelenského ze všech sil a po volbách se řada odborníku veřejně vyjádřila, že jsem prý hodně udělal pro to, aby byl zvolen prezidentem. Ale pozor, současně jsem říkal, že pokud se začne chovat stejně jako předchůdce, budu ho kritizovat. A takto se začal chovat už půl roku po zvolení, takže jsem o tom začal psát. Nic více a nic méně. Vzápětí jsem se dostal do potíží. Začali mě napadat, lhát o mně, vytahovat a překrucovat i deset let staré věci. Jen za vlády Zelenského bylo proti mně zahájeno 11 trestních řízení.
Co mu dnes vyčítáte nejvíce?
Fakt, že ignoruje své předvolební sliby. Nezajistil bezpečnost před nacionalistickými extremisty, kteří diktují lidem, zastrašují je a napadají. Dodnes se nic nepohnulo ani v odsouzení vrahů ukrajinských novinářů, třeba Olese Buziny. Začal se chovat jako Porošenko, který krmil lidi patetickými proslovy o tom, jak naplno směřujeme do Evropy, jak jsme prý svobodní, ale za jeho patosem byla jen touha rozkrádat státní rozpočet. A Zelenského parta krade ještě víc – peníze na silnice, dálnice, mosty a další státní stavby. Po stovkách miliard hřiven. O všem veřejně informuji. My jsme chtěli, aby korupčníci odešli nadobro z vlády, a ne aby se jen vyměnili. Aby byla skutečná svoboda, a to především svoboda slova, a ne jen pokrytecké řeči o svobodě. Zelenský zradil lidi, kteří ho volili.
Podle průzkumů veřejného mínění si lidé před prezidentskými volbami v roce 2019 na prvním místě přáli ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. Se sliby, že to zařídí, vyhrál už prezident Porošenko, potom i Zelenskyj. Blíží se jeho konec?
Konec války, to bylo skutečně hlavní přání většiny lidí. Jenže Zelenskyj neudělal nic podstatného, aby konflikt skončil. Pokud by chtěl jednat seriózně, věřím tomu, že dnes jsme mohli mít mír na celém území Ukrajiny a dohodu se separatisty. Nic z toho nemáme.
V ukrajinských i ruských médiích a od některých politiků lze občas slyšet, že minské dohody, které měly být cestou k míru, jsou prý mrtvé. Jsou opravdu mrtvé?
Minské dohody jsou nazývány mrtvými jednou i druhou stranou. Existují však jisté rozdíly. Od Ruské federace je slyšet převážně kritika jejich nedodržování a apely, aby byly přesně realizovány. To deklarovala dříve i Ukrajina. Ale pak změnila postoj a nyní říká, že nejsou neprostupná zeď, že s nimi lze přece pohnout. Můj názor je, že by měly být dodržovány. Jenže k tomu nevidím vůli. Proto jsou nazývány mrtvými.
Vládní strana Sluha národa prezidenta Zelenského předložila návrh zákona o kolaboraci. Té se podle něj mají dopouštět ti, kdo na Krymu či na územích, jež nejsou nyní pod kontrolou ukrajinské moci, pracují ve státních službách. Přiblíží tento zákon vytoužený mír?
Naopak. Zákon je v rozporu s ústavou i dalšími zákony. Problém je, že dnes může být na Ukrajině kdokoli, kdo nikdy nezradil svou vlast, ale má jiné politické názory než prezident a jeho strana, obviněn z takzvané vlastizrady. Z té obvinili i mě. A víte, jak to zdůvodnili? Třeba tím, že jsem měl označit důstojníky SBU (Ukrajinská bezpečnostní služba) za „prasata“. Takže když nazvete veřejně důstojníky státní bezpečnostní služby prasaty, jste vlastizrádce? Navrhovatelé a zastánci zákona vracejí Ukrajinu do 30. let minulého století, do dob existence Sovětského svazu a NKVD.
Prý vás obviňují i z toho, že jste měl prohlásit, že na Ukrajině probíhá občanská válka.
Opravdu jsem to prohlásil a znovu veřejně prohlašuji, že na Ukrajině probíhá občanská válka. Je to ale vlastizrada?
Proč konflikt hodnotíte jako občanskou válku?
Jakýkoli konflikt, ve kterém se občané jednoho státu navzájem zabíjejí, je občanská válka. Žiji v exilu ve Španělsku, a když tady spolu bojovali občané Španělska, jakkoli se to odehrávalo za značné účasti bojovníků z různých dalších zemí, byla to občanská válka.
Za účasti jiných zemí jako dnes na východě Ukrajiny…
Vím, na co narážíte. Také pořád slyším a čtu o ruských vojscích na východě
Ukrajiny, ale zatím vidím jen zabité Ukrajince. Na obou stranách.
Před chvílí jste řekl, že Ukrajina se zákonem o kolaboraci vrací do dob Sovětského svazu a NKVD. Není to přehnané přirovnání?
Rozhodně není. Zákon vypracovali poslanci Zelenského strany společně s nacionalisty ze strany Národní korpus. Právě tito lidé mlátí a zastrašují oponenty Zelenského, šíří násilnická propagandistická videa ve stylu ISIS. Ukažte mi normální zemi, kde by bylo něco podobného možné. Ukrajina vůbec zažívá velkou renesanci nejen nacionalismu, ale i nacismu. Skupiny, které veřejně obdivují příslušníky divize SS v Haliči, se nijak svým smýšlením nemusí skrývat. Svou divizi nazývají jednoduše „divize Galicie“. Vyloženě neonacistické organizace bez problémů získávají status normálních politických stran jako zmíněný Národní korpus, který klidně veřejně vyzývá k násilí, zabíjení lidí. Přesto není zakázán.
Uplynulo už sedm let od událostí na kyjevském Majdanu, po kterých došlo ke svržení prezidenta Viktora Janukovyče. Můžete zhodnotit, co to přineslo Ukrajině a Ukrajincům?
Řeknu to stručně, v bodech. Stovky zabitých a zmrzačených na Majdanu a 14 tisíc zabitých lidí ve válce na východě Ukrajiny. Pokles HDP, zvýšení zahraničního dluhu a ztrátu území na Krymu. Můžeme polemizovat, zda šlo o anexi, ale zásadní je, že spouštěčem byly události na Majdanu. Přitom k nim nemuselo dojít, dalo se počkat pět měsíců a v řádných demokratických volbách se prezidenta Janukovyče legálně zbavit. Nic proti tomu, nikdy jsem nebyl jeho fanouškem. K čemu dále vedl Majdan? Ke klesající životní úrovni, růstu korupce, v některých oblastech už prakticky nekontrolovatelné kriminalitě v ulicích, bezpráví, nefunkčnosti soudů, státních zástupců, policejních orgánů.
Bylo už věrohodně zjištěno, kdo v únoru roku 2014 střílel na Majdanu do demonstrantů a také na příslušníky bezpečnostních složek?
To bylo zjištěno už dávno. Věřím, že i bezpečnostní služba Ukrajiny dávno ví, kdo střílel na Majdanu na bezpečnostní síly i do protestujících. Jenže mám dojem, že tyto informace nesmějí být nikdy zveřejněny.
Jak se to projevuje?
Tím, že za zveřejnění pravdy jste stíhán a trestán. Například v mém obvinění z údajné velezrady je mi dáváno také za vinu, že jsem ji prý spáchal tím, že jsem zveřejnil operační video z domu odborů v centru Kyjeva na Majdanu, kde demonstranti připravovali výbušniny. Jsou to materiály vyšetřovatelů SBU, které se mi podařilo získat. Takže tím, že toto video zásadně diskredituje „svatou majdanskou revoluci“, jsem měl spáchat podle policie velezradu.
Jedním z hlavních hesel Majdanu byl „návrat do Evropy“. Jak daleko na této cestě už Ukrajina došla?
Ukrajina se Evropě vzdálila. Možná na dalších sto let. Jako člověk žijící v exilu v Evropě to mohu říci s naprostou jistotou. Do života Ukrajiny nepřišlo nic pozitivního evropského.
V roce 2019 před volbami jste zakládal politickou stranu Partija Šarija. Tehdy jste veřejně prohlásil: „My se chystáme trestat. Ohněm a mečem.“Koho jste chtěl trestat?
Chtěl jsem potrestat ty, kteří dosud nebyli potrestáni – exprezidenta Porošenka a lidi kolem něj. Nyní je jasné, že je nutné potrestat i Zelenského, protože ten dělá vše, aby Porošenka překonal.
Žijete v exilu na území EU. Ta má s Ukrajinou dobré vztahy. Neobáváte se vydání ke stíhání ve své zemi?
Pokud by Evropská unie zrazovala lidi, kteří svobodně vyjadřují své názory a zveřejňují fakta o prohřešcích politiků, pak by asi už dávno neexistovala. Nebojím se tedy vydání na Ukrajinu.
Věříte, že se někdy budete moci na Ukrajinu vrátit? A co všechno by se muselo stát, aby se vám to podařilo?
Abych se mohl vrátit na Ukrajinu, je nutné, aby tam platil a byl reálně dodržován zákon, že lidé nesmějí být zabíjeni z politických důvodů. A zejména SBU nesmí plnit podobné zakázky politiků.