Komiks Akira si Japonci hlídají
Mise splněna, může si komiksové Nakladatelství Crew ulehčeně oddechnout. Legendární japonský komiks Akira je konečně k mání v českém překladu, byť se o něj svedl boj ne nepodobný tomu, jaký na jeho stránkách svádějí hlavní hrdinové s vládou. Vydat japonské rodinné stříbro totiž není jenom tak.
Přísné podmínky
„Po Akirovi jsme toužili vlastně od okamžiku, kdy jsme začali vydávat komiksy. A zhruba před deseti lety, kdy se nám podařilo získat první mangu, jsme o něj začali usilovat skutečně. U Japonců však patří mezi díla, která se nedají prvnímu, kdo přijde. Člověk si je musí zasloužit. Musí dokázat, že je spolehlivý partner, že vydává věci pravidelně a kvalitně a že se o knihy dokáže postarat,“říká Petr Litoš a vypočítává, co všechno se muselo dodržet a na co se v žádném případě nesmělo sáhnout.
Ve stručnosti, striktně se musely dodržet všechny barvy, včetně těch, které se v Evropě nepoužívají. Odehrála se dvě kola schvalování a prováděly se strojové nátisky.
„To jsme snad ještě nikdy nedělali. V praxi to znamená, že tiskárna musela zastavit celý provoz, nastavit stroje a vytisknout místo několika tisíců knih jen pár barevných stránek. Ty jsme pak poštou posílali do Japonska k odsouhlasení a doufali, že to bude vyhovovat a nebudeme to muset dělat znova,“vysvětluje Litoš.
Ruční práce
Dále bylo podle nakladatelství nutné zachovat přesně stejný vzhled, formát i papír, který co nejvíc evokuje původní japonské vydání. Nemluvě o zvukových efektech, které se nesměly překreslovat, takže český překlad stojí vedle originálů, a o ručním lepení předsádek, což je něco, co se v tuzemsku už také desítky let nedělá.
Ve výsledku však dostáváme naprostou klasiku žánru přesně v té podobě, v níž si ji scenárista a kreslíř Katsuhiro Otomo vysnil. A to znamená na komiksovém poli velkou událost.
Akira je totiž – na rozdíl od žánrově spřízněného, rovněž japonského komiksu Ghost In The Shell – dechberoucí jízda s brilantně vygradovanou a neuvěřitelně energicky vykreslenou akcí.
Katsuhiro Otomo předběhl dobu, takhle precizně vystavěné a sestříhané scény nebyly v té době k vidění ani na filmovém plátně. Děj sviští kupředu vražedným tempem, ponurou dystopickou atmosféru světa po třetí světové válce prosvětlují občasné řízné vtipy a celek podává nesmírně komplexní a živou vizi budoucnosti.
Jde o ryzí, klasický kyberpunk ve smyslu střetu jedince s „korporátním nepřítelem“, jehož cíle jsou zatím nejasné. Více se o nich dozvíme až v dalších dílech.