Dotace pro venkovské prodejny
Venkovské prodejny mohou na provoz čerpat až sto tisíc korun ročně
Nárok na roční stotisícový příspěvek by letos mohla mít každá prodejna v obci pod tisíc obyvatel. Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+, který má pomoci malým prodejnám na venkově. Podmínkou je to, že se na vesnici nachází jako jediná. Podle některých obchodníků je však částka nedostačující a potřebovali by až pětkrát více.
Do dotačního programu Obchůdek 2021+ letos ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvolnilo 39 milionů korun a do roku 2025 se počítá s pomocí 156 milionů korun.
Dotaci v maximální výši sto tisíc korun mohou venkovské koloniály využít na provozní náklady, hradit z ní bude možné také mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení či ochranné pomůcky.
Podmínkou čerpání dotace je, aby provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím působili v obcích do jednoho tisíce obyvatel, respektive do 3 000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než jeden tisíc lidí.
Kraje budou podporu nejprve poskytovat ze svých prostředků, následně si budou žádat o proplacení dotace. Aktuálně je v rámci projektu na každý kraj s výjimkou Prahy vyčleněna ročně částka tři miliony korun.
„Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé ocenili možnost nákupů přímo v místě svého bydliště,“uvedl ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Vesnice mají za sebou vlnu zavírání hospod a obchodů a zbylé prodejny jsou v současné době často jediným centrem společenského dění a zároveň místem, kde si místní mohou kromě potravin obstarat i řadu dalších služeb, jako je třeba výběr hotovosti, platbu složenek, nákup léků či poštu. Na venkově je navíc vyšší koncentrace starších občanů, pro ty je možnost jednoduchého nákupu potravin naprosto klíčová.
Řada nejmenších prodejen je nyní provozovateli obchodů dotována ze zisků těch větších. Nelze však očekávat, že obchodníci s touto politikou budou dlouhodobě pokračovat.
„Projekt přichází v ten nejvyšší čas. Za férová považujeme také kritéria pro podporu, ta totiž vylučují úspěšné obchody ve větších obcích, které takovou pomoc nepotřebují. Na venkov a jeho potřeby se často zapomíná, projekt Obchůdek 21+ je konečně konkrétním krokem vlády, který pomůže zachovat prodejny s potravinami i v těch nejmenších obcích,“doplňuje předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
Podle něj jsou malé obchody často jedním z mála zaměstnavatelů na vesnici a velkou část potravin nakupují od místních výrobců, kteří právě v těchto obchodech mají své odbytiště a kteří nemají šanci své zboží prodávat ve velkých supermarketech. „Jde tak o celkovou podporu života i ekonomiky,“dodává.
Podle některých obchodníků je však uvedená částka naprosto nedostačující.
„Prodejna na vesnici s tři sta obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba třicet procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“uvedl předseda Družstva CBA Roman Mazák.
Podle něj je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží.
Na nezávislém trhu prodejen s potravinami a smíšeným zbožím skončilo v posledních letech kolem 1 800 obchodů. Předloni jich fungovalo na dvanáct tisíc, pokles zpomalil. Zaniklo jich 195, meziročně o 62 procent méně.
Podle některých obchodníků 100 tisíc ročně na záchranu nestačí.