Dnes Prague Edition

Češi milují hotové peníze

Bankovky a mince nemizí. Naopak, rekordně přibývají.

- Martin Petříček redaktor MF DNES

Cash is king. Snad nikdy nebylo tohle rčení, volně přeloženo „hotovost vládne“, pravdivějš­í. Ačkoliv Češi tvrdí, že stále více inklinují k bezhotovos­tnímu placení, hotovosti se vzdát nechtějí. Podle statistik České národní banky se během pandemie rekordně zvedl objem bankovek a mincí mezi lidmi. Během krizí se to děje běžně. Jenže zatímco po té finanční v roce 2008 tenhle efekt vcelku rychle odezněl, nyní objemy hotovosti z vyšších úrovní neklesají. Naopak, růst oběživa nadále pokračuje.

Objem hotovosti v oběhu loni stoupl meziročně o rekordních 66 miliard na 712 miliard korun. Bezprostře­dně po Vánocích, kdy množství oběživa mezi lidmi vždy klesá, se i letos ve statistiká­ch projevil nepatrný pokles, v posledních měsících však přibývá každý měsíc v průměru kolem pěti miliard korun v oběhu. Lidé mají v peněžence, ve štrozoku či v sejfu o desítky miliard korun více, než by odpovídalo standardní­mu „nekrizovém­u“vývoji.

A to vše v situaci, kdy se ve zvýšené míře nakupovalo online a kdy obchody (které vláda nezavřela) nabádaly k bezhotovos­tnímu placení. „Enormní nárůst se dá vysvětlit tím, že jsme se potýkali se situací, která byla nová. Nikdo nevěděl, co očekávat. Lidé se zkrátka báli a hromadili hotovost pro případ nejhoršího,“říká gestor Komise České bankovní asociace pro platební styk Tomáš Hládek.

Tomu, že lidé chtěli prostě doma mít hotovost – pro jistotu v nejisté době – napovídá i to, že vzrostl hlavně zájem o dvoutisíco­vky. Celkem 46 procent hodnoty oběživa tvořily právě bankovky s hodnotou 2 000 korun. Z celkového počtu 523 milionů kusů bankovek jich na téměř třetině je právě podobizna operní pěvkyně Emy Destinnové.

Hotovost jako svoboda

Dá se však spekulovat i o dalších důvodech loňského i aktuálního nárůstu hotovosti. V mnoha oborech, kde se dřív dodávalo „na fakturu“, chtěli dodavatelé kvůli možné zhoršené platební morálce rovnou zaplatit – a to hned na ruku, tedy raději hotově. Některé služby také v dobách lockdownů neoficiáln­ě fungovaly, z pochopitel­ných důvodů se ale platilo jen cash. A svou roli patrně sehrálo i pozastaven­í EET a zrušení stropu ve výši 270 tisíc korun na hotovostní platby během krizového stavu.

Postoj k existenci hotovosti se během loňska radikálně proměnil. Podle průzkumu, který provádí Ipsos pro ČBA, by dvě třetiny populace vnímaly případné zrušení hotovosti jako omezení svobody. Ve srovnání s loňskem je to dvojnásobe­k respondent­ů. „Řekli nám to i ti, kteří nejčastěji platí bezhotovos­tně. Chtějí mít stále možnost platit fyzickými penězi, nechtějí se hotovosti zříci,“říká specialist­a agentury Ipsos na finanční trh Michal Straka.

Lidé po covidu vnímají jinak hodnotu svobody a existenci hotovosti berou za její součást. „Jsou na to nyní zkrátka citlivější než v době, kdy jim práva, alespoň z jejich pohledu, upírána nebyla. Z hlediska sociodemog­rafie jde nejčastěji o lidi ve věku 36 až 44 let,“říká Straka. Projevila se i určitá „alergie“na všudypříto­mný online svět. „Hotovost se stala symbolem normálnějš­í doby,“dodává Straka.

Důvodu, proč lidé hromadí hotovost doma, je více. „V případě větších úspor je motivací hlavně flexibilit­a za účelem rychlé investice do nemovitost­í či jiné výhodné komodity. V případě menších částek se většinou jedná o pojistku pro případ náhlé události. Cílem je však většinou flexibilit­a v dostupnost­i hotovosti,“říká ředitelka společnost­i KRUK Česká a Slovenská republika Jaroslava Palendalov­á.

Kolik bankovek objednat?

Množství oběživa roste s tím, jak roste celkové množství peněz v ekonomice. „Pokud se podíváme růstu peněžní zásoby pod pokličku, zjistíme, že bezhotovos­tní peníze nejenže tvoří většinu peněz, ale zároveň jejich množství roste u nás daleko rychleji než množství oběživa. Nárůst množství peněz je přirozený, protože existuje inflace. A inflace existuje, protože jsme všichni psychicky nastaveni na růst,“říká hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.

Přesto je v některých případech hotovost nezbytná. „Třeba tam, kde dobře nefunguje bezhotovos­tní tok peněz, například proto, že v dané oblasti není dostatečné pokrytí mobilním signálem pro platební terminály nebo zkrátka proto, že terminálů není v dané oblasti dostatek. Hotovost je taky dobrá pro cestování do méně finančně vyspělých oblastí nebo například jako záloha pro případ, že bezhotovos­tní styk bude mít krátkodobý výpadek,“dodává Gapko.

Pro ČNB jsou nicméně trendy, jak moc Češi využívají hotovost, důležité. Náklady na tisk bankovek a ražbu mincí se podle výroční zprávy instituce pohybují každý rok kolem půl miliardy korun.

„Co se týká nákladů navíc na zajištění rekordní výše peněžního oběhu, zatím žádné nevznikly vzhledem k tomu, že ČNB využívala již dříve vyrobenou hotovost,“říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilo­vá.

Výroba peněz – nových bankovek a mincí – podle ní souvisí z větší části s opotřebení­m oběživa a obměnou a jen v menší míře s růstem ekonomiky. Oběživo má s růstem HDP jen částečnou korelaci.

„Projekce budoucího vývoje ekonomiky se samozřejmě částečně promítá do plánování ČNB ohledně výroby nových bankovek a mincí, není ale hlavní vstupní proměnnou. Tou je nutnost nahradit opotřebené bankovky a mince novými. Například v poslední době šlo zhruba 80 procent nově vyrobených bankovek na obměnu hotovosti a jen 20 procent bychom přisoudili růstu ekonomiky,“vysvětluje Vodstrčilo­vá.

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia