Hřbitov není prostor skrytý zdí
Zelené oázy hřbitovů poslouží nejen k pietě, ale i jako výjimečná místa odpočinku a kultury
ŽIŽKOV Uskuteční se koncert vážné hudby na Olšanských hřbitovech? A patří do těchto míst také běžci nebo piknikující Pražané? Odpověď na to, jak a nakolik je možné změnit roli těchto míst disponujících mimořádným geniem loci, nabídne speciální dokument nazvaný Manuál tvorby veřejných prostranství pro pražské hřbitovy. Dokončuje jej pražský magistrát.
Manuál se stane závazným pro Správu pražských hřbitovů (SPH). Naopak jednotlivým městským částem či jiným subjektům pečujícím o podobné plochy bude spíše jen doporučením. V manuálu nejde jen o technickou údržbu nebo péči o zeleň, ale také o problematiku využití těchto míst.
„Je to návod k tomu, jak přistupovat ke hřbitovům. O tom, co zde chceme a co je již za čarou,“řekl Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů. Vnímání posledních
Po-Pá 9-16 hod tel. 724328126 nebo 251560953.
část Praha 13-Úřad MČ Praha 13 vyhlašuje výběrové řízení na pozici referent správy místního rozvoje v oboru kancelář starosty. Další informace naleznete na www.praha13.cz Přihlášky s požadovanými doklady zašlete do 31. 7. 2021 na adresu: Úřad MČ Praha 13, Odbor-kancelář tajemníka, Ing. Jaroslav Mareš, Sluneční nám. 2580/13, 158 00 Praha 5 obálku označit slovy: „Výběrové řízení – OKS referent správy místního rozvoje“. Kontakt: Jana Moravcová 235 011 236. věcí člověka a rituály spojené s jeho odchodem se v poslední době výrazně mění. Stejně tak jako role hřbitovů. „Měly by se více stát součástí města. Otevřít se i k dalším účelům,“vysvětlila Kristina Ullmannová z kanceláře veřejného prostoru Pražského institutu plánování a rozvoje (IPR).
Svět Olšanských hřbitovů
Málokde se v Praze svět živých a mrtvých prolíná tak, jako na Olšanských hřbitovech. Obrazně řečeno jde o specifické velkoměsto se dvěma miliony „obyvatel“na pěti desítkách hektarů uprostřed metropole. Na podobě hrobek se podíleli i slovutní architekti Josef Gočár či Jan Kotěra.
Lidé však Olšanské hřbitovy nevnímají toliko jako svět mrtvých. Představují pro ně příjemnou zkratku mezi Želivského ulicí a Florou v tichu a zeleni. Obyvatelé sousedních domů sem chodí běhat, maminky zde v kočárku uspávají děti. A takové mohou být nové role hřbitovů nejen v Olšanech. Na místa posledního odpočinku lidé v budoucnu možná zajdou též jako do koncertní síně na poslech vážné hudby. Zmíněný manuál může tomuto rozšíření úloh pomoci. „Hřbitovy by neměly být vnímány jen jako prostor za hřbitovní zdí, ale jako důležitá součást města a veřejného prostoru. Je tu také řada pozoruhodných uměleckých děl,“upozornila Milena Johnová (Praha sobě), pražská radní pro zdravotnictví a sociální problematiku.
Hřbitovy nemají podle idejí manuálu představovat překážku v životě města. Proto chce město hřbitovy, které dosud průchozí nejsou, zprůchodnit novými vstupy.
Češi jsou však ve vztahu k těmto lokalitám konzervativnější. Zmínění běžci či malé děti jsou pro ně na hřbitovech nepředstavitelní. „Jinak to funguje například v Mnichově či Vídni,“řekl Petr Zeman (Praha sobě), předseda výboru pro územní rozvoj Zastupitelstva hl. m. Prahy. V těchto městech doplňují hřbitovy městské parky, výjimkou nejsou pikniky na lavičkách či houpací sítě. Hřbitovy tam přitom neztrácejí pamětní roli a hrobky jsou ve výborném stavu.
„Kvalita hřbitova je dána více faktory. Při jejich zpracování a průběžném sledování se hřbitov může stát městským reprezentativním prostorem i pietní lokalitou,“uvedl Martin Černý. V Praze je 70 hřbitovů, 29 jich spravuje SPH, 38 je svěřeno péči jednotlivých městských částí. O zbývající pečují například církve.