Kolik stojí špinavý vzduch
Rychlejší ústup od uhlí by pomohl snížit klimatické škody. Poslanci začnou řešit solární aukce.
Nezvládnutá podpora pro solární elektrárny před více než deseti lety zažehla v Česku obří nedůvěru vůči obnovitelným zdrojům. Vnímání se však pomalu mění. Nejen mezi lidmi, ale také mezi politickou reprezentací.
Politici si uvědomují, že bez určité podpory čistějších výroben elektřiny půjde země jen stěží po cestě k bezuhlíkové budoucnosti. Zdaleka přitom nejde jen o cíle, které Česku ordinuje Brusel.
Spalování uhlí k výrobě elektřiny a tepla má totiž přímý dopad na lidské zdraví i životní prostředí. Studie expertů z Univerzity Karlovy, kterou má MF DNES k dispozici, ukazuje, že v ideálním případě může rozvoj nových fotovoltaik či větrných turbín v následujících deseti letech snížit klimatické škody až o 25 miliard korun. Z toho 6,4 miliardy představují škody na zdraví, které jsou způsobené emisemi škodlivých látek.
Scénář srovnává situaci, kdy se využije dostupná finanční podpora a uspíší se odchod od uhlí, se situací, kdy by další obnovitelné zdroje vznikaly dosavadním tempem. Optimistické scénáře ukazují, že v roce 2030 mohou fotovoltaické elektrárny vyrábět zhruba 12 terawatthodin ročně, pětkrát víc než nyní. U větrných elektráren je možné zvednout výrobu na sedminásobek, tedy na téměř pět terawatthodin ročně. Dva bloky Temelína vyrábějí ročně necelých 16 terawatthodin elektřiny.
„Odhadujeme, že připravované zdroje na investiční podporu obnovitelných zdrojů energie, včetně programu RES+ Modernizačního fondu ve výši 75 miliard Kč, povedou k dosažení cílů tuzemského plánu v oblasti energetiky a klimatu,“říká hlavní autor výzkumu Lukáš Rečka. Experti spočítali, že zelený scénář by vyžadoval celkové investice do obnovitelných zdrojů v objemu 340 miliard korun a investiční podporu kolem 205 miliard korun.
„Zelený scénář ukazuje, že pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent je nezbytné doplnit podporu obnovitelných zdrojů i dalšími opatřeními. Především zvyšováním energetických úspor a rychlým útlumem spalování uhlí,“prohlašuje Milan Ščasný z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Podle údajů Energetického regulačního úřadu se uhlí podílelo loni na výrobě elektřiny 38 procenty, v roce 2014 byl podíl 47 procent. Mnozí experti však tvrdí, že tempo poklesu je nedostatečné.
Záleží na ceně povolenek
Rychlejší zdražování ceny emisních povolenek, k němuž dochází, nicméně může konec uhlí urychlit. A potřeba podpory pro obnovitelné zdroje může být nižší. „Zelená energetika podle expertních kalkulací přinese snížení negativních důsledků změny klimatu na zdraví a životní prostředí až o více než čtvrtinu oproti dnešku,“tvrdí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost, která studii zadala.
Jedním z hlavních nástrojů podpory v proměně české energetiky má být modernizační fond. Z výnosů z prodeje emisních povolenek přispěje mimo jiné na výstavbu „zelených“elektráren. Už v polovině července začne stát přijímat žádosti do první vlny. Pro menší projekty do jednoho megawattu je vyčleněna miliarda, větší projekty budou soutěžit o 3,5 miliardy.
Ve fondu je zatím celkem zhruba 150 miliard korun. Výsledná částka ale bude vycházet z vývoje cen emisních povolenek, která v posledních měsících prudce roste a už teď se výrazně vymyká původním předpokladům. Je tedy pravděpodobné, že fond bude mít peněz na ozelenění Česka mnohem víc.
„Část výnosů navíc by bylo dobré využít na dofinancování Nové zelené úsporám a u nových ‚velkých‘ projektů třeba na speciální výzvu pro agrivoltaiku. Potkají se tak jak podpora domácností, tak inovativních systémů obnovitelných zdrojů,“myslí si Sedlák.
A o dalších penězích pro soláry budou příští týden rozhodovat poslanci. Vedle zvyšování energetické účinnosti české ekonomiky či rychlejšího útlumu uhlí lze totiž podle studie mezi další opatření zahrnout aukční mechanismus podpory pro nové projekty obnovitelných zdrojů.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček se původně aukcím pro fotovoltaiky bránil, nakonec však na ně kývl. A podpořili ho i poslanci sněmovního hospodářského výboru. Celá Sněmovna by o něm měla hlasovat ve středu.
Havlíček původně argumentoval tím, že nechce opakovat solární boom let 2009 a 2010, jehož důsledky pociťují odběratelé dodnes. Každým rokem jde na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů kolem 45 miliard korun, které dílem platí odběratelé a dílem státní rozpočet. A téměř dvě třetiny této částky připadají na solární elektrárny. Jenže od solárního boomu se situace změnila. Ceny technologie – tedy zejména panelů – podstatně poklesly. A v aukcích na sousedních trzích, v Německu a v Polsku, už ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů klesly na úroveň aktuálních tržních cen. Teoreticky by se tedy výstavba vyplatila bez podpory.
Investoři však chtějí garanci, že budou dostávat stejné peníze po určitou dobu a jejich peníze se neznehodnotí. Někteří experti tvrdí, že solární elektrárny jsou nyní nejlevnější zdroj, který může Česko pro postupnou dekarbonizaci energetiky využít.
Systém aukční podpory je nastaven tak, že by vláda mohla vyhlásit výzvy pro jednotlivé typy podporovaných zdrojů podle potřeby. Třeba v případě, když se ukáže, že jen investiční podpora není dostatečně motivační.
„Bylo by dobré, pokud by však vláda využívala aukční podporu systémověji. Tržní soutěž zlevňuje projekty nových obnovitelných zdrojů, je předvídatelnější pro stát i investory. Oběma stranám dává jistotu, že během podpory budou zdroje maximálně efektivně fungovat a stát může předvídat, kolik bude mít během dvacetileté doby podpory zelené elektřiny,“říká Sedlák.
Uhlí se loni podílelo na výrobě elektřiny 38 procenty, v roce 2014 byl podíl 47 procent. Mnozí experti však tvrdí, že tempo poklesu je nedostatečné.