Davy turistů válcují přírodu. Kam tedy jet?
Na atraktivních výletních místech už není k hnutí a ochránci přírody by turisty nejraději odradili. Tipy MF DNES, kde návštěvníky naopak vítají.
Začátek hlavní turistické sezony letos pro správce národních parků a chráněných oblastí znamená velké starosti. Návštěvníků v cenných lokalitách je každým rokem víc a víc. Je tam naprosto přelidněno.
„Zdá se nám, že nyní jsme v Podyjí na hraně návštěvnosti. Národní park prostě není nafukovací. Regulovat počty návštěvníků nebo omezovat vstup do konkrétních míst ale zatím neplánujeme,“popisuje David Grossmann, mediální koordinátor Národního parku Podyjí.
Během loňského „covidového“léta v průměru stoupl počet návštěvníků v Podyjí až o 40 procent. „Na některá konkrétní místa ale přišlo v loňské sezoně i dvakrát více lidí než dříve. Mění se i sezona návštěv. Dříve lidé přijížděli do Podyjí od pozdního jara do začátku podzimu. Loni si však příroda národního parku neodpočala od turistů ani v zimě. A podobný trend pokračuje i letos,“uvedl Grossmann.
Takzvaný overturismus, tedy neúnosná zátěž turistikou, trápí i CHKO Český ráj. Ročně tam zamíří dva miliony turistů. Podle šéfa správy CHKO Jiřího Klápště jich v covidovém roce 2020 ještě přibylo. A letos to podle něj nebude lepší. Lidé si navzájem překážejí a lesy u cesty jsou plné výkalů. „V podstatě si odsud nemůžete odvézt příjemný zážitek, když přijedete v létě. Kdo sem chce, ať radši přijede na podzim, mimo sezonu,“zdůrazňuje Klápště.
Strávit letošní letní dovolenou v České republice plánuje 76 procent Čechů, do zahraničí se jich chystá vyrazit 41 procent. „Z regionů nejvíce přitahují návštěvníky Jihočeský a Jihomoravský kraj,“popisuje Ivana Vejvodová, tisková mluvčí Czech Tourism. Zatímco ochránci přírody mají obavy, památky jsou připravené přivítat návštěvníky s otevřenou náručí.
V podstatě si odsud nemůžete odvézt příjemný zážitek, když přijedete v létě.
Památky si totiž v roce 2020 prošly tvrdou sezonou. Podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu na ně zamířilo pouhých 7,5 milionu návštěvníků, to je oproti roku 2019 polovina. A zájem byl v součtu dokonce ještě nižší než na začátku devadesátých let.
Třeba taková Praha, která vždy patřila ke královnám tuzemského turistického ruchu, teď připomíná spíše poklidné maloměsto než návštěvníky vyhledávanou atrakci. Podle Kláry Malé, mluvčí Prague City Tourism, v současnosti agentura počítá s tím, že letošní sezona se od té loňské příliš lišit nebude – a to znamená další hodně chudý rok.
„V loňském roce turismus v Praze utrpěl obrovské ztráty. Podle údajů Českého statistického úřadu do Prahy přijelo pouhých 2 178 267 návštěvníků. Cestovní ruch v Praze se tak dostal na pouhých 27 procent roku 2019,“popisuje Malá. Letošní začátek roku byl ještě horší, za první čtvrtletí poklesl zájem turistů o české hlavní město téměř o devadesát procent. Chybí Němci, Číňané, Rusové, Korejci a aktuální situace nenasvědčuje tomu, že by se v dohledné době měli do metropole vrátit. Praha tak spoléhá hlavně na návštěvníky z okolních zemí a také na Čechy.
„V červenci spouštíme program V Praze jako doma, kdy za každou noc návštěvník obdrží voucher s volnými vstupy na různá zajímavá pražská místa,“popisuje Malá. Ve vybraných hotelích dostane návštěvník za každou noc dva body. Jeden bod se dá vyměnit za vstup do desítek pražských památek jako je Pražský hrad nebo Staroměstská radnice, dva body za komentovanou prohlídku třeba po židovských památkách.
Na návštěvníky čekají v létě ale i hrady a zámky. „Nejvíce navštěvované objekty, jako jsou například zámek Český Krumlov nebo hrad Karlštejn, měly loni v porovnání s lety před pandemií nižší návštěvnost,“popisuje tisková mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová. Chyběli hlavně zahraniční návštěvníci, Češi ale zároveň začali objevovat i méně známá místa. „Pozorovali jsme naopak pozitivní trend zvyšující se návštěvnosti u menších objektů a především hradních areálů a zřícenin, objekty jako Žebrák, Rabí, Velhartice nebo Krakovec měly v loňském roce dokonce vyšší návštěvnost než v letech minulých,“doplňuje Hartmanová. A památkáři doufají, že trend bude pokračovat i letos.
„Návštěvnost hradu Karlštejn byla v loňském roce nižší než obvykle,“potvrzuje karlštejnský kastelán Lukáš Kunst. Kromě koronaviru to přičítá také tomu, že řada Čechů má hrad zaškatulkovaný jako přeplněnou turistickou zónu a proto na výlety raději volili menší objekty. Letošní sezona by snad ke
Karlštejnu mohla být přívětivější. „Máme zatím málo údajů k porovnání, ale evidujeme zvýšený zájem o online vstupenky a mimořádné okruhy a velký zájem je pak o všechny okruhy v létě, kdy lidé plánují dovolené,“doplňuje Kunst.
Příroda pod tlakem
Památky by tak mohly udělat službu národním parkům a ulevit jim od turistů. Třeba v Adršpachu museli nově kvůli frontám na pokladnách spustit nákup lístků online. Část vstupenek je sice možné zakoupit na místě, ale není jistota, že se na každého dostane, to platí i o parkování. Cílem je zamezit dopravním komplikacím v okolí skal a regulovat počet návštěvníků.
Problémy nekončí ani po odchodu či odjezdu turistů. Na Šumavě si kupříkladu stěžují na nepořádek, který zůstává na nejnavštěvovanějších místech. „Pokud se lidé chystají na návštěvu Národního parku Šumava, určitě by se měli seznámit se základními pravidly a pak se zde chovat alespoň tak, jako když přijedou na návštěvu ke svým přátelům,“zdůrazňuje mluvčí parku Jan Dvořák.
Narůstající počty turistů znamenají zkrátka problém, a to i třeba co se úrazů týče. A překvapivě i ty mají dopady na přírodu, jak popisuje David Grossmann z podyjského národního parku. „Kvůli nezodpovědným návštěvníkům musel například loni několikrát letět vrtulník do těch nejcitlivějších částí parku, “dodává s tím, že mimoto jsou stále častější konflikty mezi pěšími a cyklisty.
Parky se tak snaží turisty přesměrovat do stejně krásných, ale méně navštěvovaných lokalit. „Lidem, kteří se chystají na Znojemsko, bych doporučil, aby se podívali například i do údolí řek Rokytné, Jevišovky nebo Jihlavy, kde je řada zajímavých a nádherných míst a s velkou pravděpodobností se vyhnou davům,“nabádá Grossmann.
S přispěním Tomáše Lánského