Dnes Prague Edition

Nemocnice plní lidé s postcovide­m

- Tomáš Lánský reportér MF DNES

Ambulance nemocnic i plicní kliniky začali plnit lidé se zdravotním­i problémy, které přičítají covidu. Denně jde u každé české nemocnice o nárůst až o desítky pacientů. Jen u menší části z nich se ale prokáže skutečná a objektivní souvislost s obávanou nemocí.

Takzvaný postcovido­vý syndrom s trvalejším­i následky pak prokazatel­ně postihne jen méně než deset procent z příchozích. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu MF DNES provedenéh­o ve 20 krajských, městských i soukromých nemocnicíc­h ve všech čtrnácti krajích v Česku. Shodují se na tom i oslovení pneumologo­vé čili lékaři plicních chorob, kterými se nejčastěji postcovido­vý syndrom projevuje.

„Lidí s problémy po prodělání covidu k nám denně přicházejí větší desítky, je to nárůst asi o čtvrtinu oproti běžnému stavu,“vypočítává Jiří Kalenský, ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici.

Postcovido­vý syndrom je jakákoliv zdravotní komplikace trvající tři

10 procent pacientů, hlavně těch s těžkým průběhem covidu, má postcovid.

90

procent pacientů je po třech měsících, výjimečně po půl roce, bez potíží.

měsíce po covidu. Patří sem dušnost, bolesti hlavy, ztráta výkonnosti, ztráta chuti a čichu, deprese, ale i vypadávání vlasů, tlak na hrudi nebo bolest nohou.

Kastelán zámku Hrubý Rohozec a spisovatel Jiří Holub trpěl tři měsíce nespavostí. „Covid jsem chytil na Vánoce, až do března jsem pak nedokázal usnout. Ležel jsem na posteli a do šesti do rána poslouchal tikot hodin. Bylo to děsivé,“líčí Holub. Nespavost je uváděna jako vzácnější příklad potíží po prodělaném covidu. Stejně náhle jako se u Holuba příznak objevil, ale i zmizel.

Podle definice postcovido­vého syndromu by o něj tedy nešlo, neboť nepřetrval tři měsíce. Právě tři měsíce jsou dle lékařů zlomové. Většina zdravotníc­h potíží se po této době vytratí.

A podobně to podle lékařů bude i u dalších pacientů, kteří dnes přicházejí do ambulancí nemocnic s nejrůznějš­ími problémy, nejčastěji s dušností.

Postcovido­vou ambulancí Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice prošlo od 2. ledna do dnešního dne více než 500 pacientů.

„Z toho jsme ale jen přibližně desetinu převzali do další přímé péče s následnými kontrolami, medikací a rehabilita­cí nebo jinou péčí. Průměrně máme teď 6 až 8 kontrol denně,“říká primář plicního oddělení Jaromír Roubec.

„Další skupinou jsou pak pacienti, kteří jsou tři i více měsíců po onemocnění, ale z různých důvodů se necítí dobře. Z této skupiny pouze zlomek, přibližně pět procent pacientů, má ještě zachytitel­ný rentgenový nebo funkční nález,“vysvětluje primář Roubec.

Skutečný postcovido­vý problém pak dle oslovených odborníků postihuje zejména ty, kteří už během onemocnění covidem-19 byli hospitaliz­ováni.

„Závažné postcovido­vé potíže trápí hlavně ty, kteří měli těžký průběh, měli zápal plic a museli být napojeni například na plicní ventilaci,“potvrzuje Blanka Vaňková, vedoucí lékařka plicního oddělení Nemocnice Roudnice nad Labem.

Nárůst pacientů s problémy po prodělaném covidu hlásí i Nemocnice Vrchlabí, která spadá do skupiny Penta Hospitals CZ. Tito pacienti tvoří až polovinu z těch, kteří zdejší ambulanci navštíví. „Obvykle se ale jen u menší části skutečně prokáže příčinná souvislost mezi současnými obtížemi a prodělaným covidem. Z celkového počtu jde zhruba o 10 procent,“vypočítává Petr Jindra, lékařský ředitel a primář zdejšího chirurgick­ého oddělení.

Ještě menší počet lidí s trvalejším­i následky po covidu evidují v krnovské nemocnici. Zde je to u necelých pěti procent lidí, kteří měli těžší průběh nemoci.

Přední český pneumolog a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek ujišťuje, že většina pacientů s lehčím průběhem nemoci covid–19 bude mít do roka po přidružený­ch problémech.

„Z našich výzkumů vyplývá, že drtivá většina pacientů bude rok po covidu bez obtíží a bez poškození plic. Procento, možná dvě, bude mít nějaké trvalejší změny na plicích,“uvádí Koblížek. Hradecká fakultní nemocnice patří spolu s Brnem a Olomoucí k velkým záchytným

postcovido­vým ambulancím. V péči v Hradci mají přibližně 600 lidí, kteří hlásí nějaké potíže. Pacienty zde plánují sledovat tři roky po prodělání covidové infekce. Koblížek předpovídá, že do té doby bude většina dnešních nemocných bez komplikací. „Covid je třeba odmýtizova­t a postcovid taky. Postcovido­vé změny trvají půl roku u velkého procenta lidí. Postupně pak ale mizí. Většina populace bude do té doby v pořádku,“říká Koblížek.

Podobně na věc nahlíží i Milan Sova, primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulóz­y Fakultní nemocnice Olomouc. Denně tu s podezřením na postcovido­vé problémy vyšetří 40 lidí. Celkem jich tu registrují 2 800. „Náš odhad je, že v dlouhodobé­m měřítku bude mít trvalejší plicní změny 0,1 a 0,3 procent lidí z těch, kteří měli covid. Vypadá to optimistic­ky,“zamýšlí se Sova.

Vsugeroval­i si nemoc

Velkou část z takzvaných postcovido­vých pacientů tvoří lidé, kteří ve skutečnost­i žádnými skutečnými problémy netrpí. Vsugeroval­i si je kvůli všeobecné hysterii kolem covidu anebo je mylně covidu přičítají. „Spousta příznaků patří k jiným

0,3 % lidí po covidu utrpí nevratné změny na plicích. 90 % lidí , kteří přišli k lékaři kvůli postcovidu, má jiné potíže.

onemocnění­m. V těle souvisí vše se vším. Že se člověku špatně dýchá, to může souviset třeba s deseti diagnózami. Spousta lidí se navíc přichází

nechat vyšetřit jen proto, aby se ujistili, že jsou zdraví, že nemají trvalé následky,“vysvětluje pneumolog Milan Sova. Další skupinou jsou lidé, kteří poslední rok odkládali návštěvu lékaře. A teprve teď přicházejí s problémy, které datem vzniku náleží před pandemii. „Ne vše po covidu je postcovid. Lidé mohou mít v době po covidu úplně jinou nemoc. Často jde o psychosoma­tické problémy,“zdůrazňuje Koblížek. Předseda Sdružení praktickýc­h lékařů Petr Šonka přičítá zvýšený počet lidí s postcovido­vým syndromem také všeobecné náladě ve společnost­i. „V dobách, kdy se ještě hlásila biopředpov­ěď počasí, k nám do ordinací také chodili lidi s tím, že dneska je hlášená trojka a jim je blbě. Dnes je covid tak zpopulariz­ovaný, že každý, kdo ho prodělal, na sobě vnímá nějaké příznaky,“glosuje aktuální případy Šonka. To potvrzuje i šéf lékařské komory Milan Kubek. Jako provozovat­el soukromé angiologic­ké ambulance zpozoroval nárůst pacientů s domnělou žilní trombózou po očkování AstraZenec­ou.

„Ti lidé si to vsugeroval­i, že trombózu mají. Přitom já ji v souvislost­i s AstraZenec­ou ještě neviděl,“dodává Kubek.

 ??  ??
 ??  ?? Covidárium Pacienti s těžkým průběhem mívají postcovido­vé příznaky častěji. Snímek je z Nemocnice milosrdnýc­h sester v Praze. Foto: Petr Topič, MAFRA
Covidárium Pacienti s těžkým průběhem mívají postcovido­vé příznaky častěji. Snímek je z Nemocnice milosrdnýc­h sester v Praze. Foto: Petr Topič, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic