Dnes Prague Edition

Payerovy Teplice

Rodištěm slavného polárníka a kartografa

- — Jan Veselý

Že Teplice patří mezi nejstarší využívané lázně v Evropě, víme podle nálezů keltských a římských mincí ve zdejším nejznámějš­ím minerálním prameni, v Pravřídle. Kdy přesně však zdejší prameny a jejich léčivé účinky byly objeveny, to opravdu určit nejde.

Dnes skoro padesátiti­sícové Teplice v údolí mezi cípem Českého středohoří a svahy Krušných hor rozhodně stojí za návštěvu. Přijeďte si prohlédnou­t parky, náměstí se zajímavými kašnami nebo si vyšlápněte třeba na Doubravsko­u horu, hrad, který se tyčí nad městem a který byl rodem Vchynickýc­h od 16. století na tehdejší dobu velmi moderně opevňován takzvanými bastiony. Z pevnosti šel hlavně po jejím dobytí Švédy takový strach, že ji správa království později raději nechala zbořit způsobem, aby už nešla dostavět a nemohl ji opět využít nepřítel.

Malá Paříž plná panovníků

Teplicím se kdysi přezdívalo Malá Paříž hlavně díky osobnostem, které se sem jezdily léčit nebo prostě jen setkávat. Byla jich řada, a tak z nich vyberme třeba korunované hlavy – v průběhu druhé poloviny 18. století se v Teplicích zastavili vedle saských kurfiřtů a představit­elů dalších německých států i členové habsburské dynastie, císař Josef II. a jeho bratr Leopold. V roce 1810 císařovna Marie Ludovika, která později dorazila i s manželem Františkem I. Byla tu manželka Napoleona Bonaparte Marie Louisa či Napoleonův bratr, holandský král Ludvík Napoleon. V roce 1804 se v Teplicích léčili i švédský král Gustav IV. a ruský car Alexandr I.

Julius Payer

My se však zastavme u osobnosti, která tu na návštěvě nebyla. V roce 1841 se v tehdy samostatné­m Šanově, dnešní čtvrti Teplic, narodil v domě U Jitřenky Julius Payer, muž, díky kterému se o Teplicích ví i u polárního kruhu.

Za kariéry v císařském vojsku od 60. let 19. století se vyznamenal řadou (prvo)výstupů na alpské vrcholy. A protože z Alp zhotovil také dost kvalitních topografic­kých map, začal vyučovat na Vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni a zároveň působil jako učitel dějepisu na Vojenské akademii.

Díky svým znalostem byl pozván na tři polární výpravy. Nejprve ho vzala na cesty německá polární expedice k východním břehům Grónska.

Při výpravách na saních prozkoumal a do map zakreslil pobřeží s četnými ostrovy a objevil místo ihned pojmenovan­é jako Země krále Viléma. Payer získal cenné geologické poznatky a jako první zavedl do arktického výzkumu horolezect­ví. Jedna z hor, na niž vystoupil, dostala i jeho jméno:

Payer-Spitze (Payerův štít), dnes Payers Bjerg.

V roce 1871 se Julius Payer účastnil první rakouské polární expedice do Severního ledového moře, která měla prozkoumat Barentsovo moře mezi Špicberky a Novou Zemí. Největších výsledků však dosáhl při druhé rakouské polární expedici v letech 1872–1874, která hledala volnou cestu směrem k severnímu pólu. Expedice byla jedním velkým dobrodružs­tvím, protože loď objevitelů zamrzla u Nové Země. Později se posádka dostala až před neznámé souostroví a Payer tak měl možnost objevit dosud neznámé území, které pojmenoval Země Františka Josefa.

Díky jeho výzkumům je daleko v severních krajích zvěčněno i jeho rodiště. V Zemi Františka Josefa nalezneme Teplický záliv (na Rudolfově ostrovu), na jihu souostroví byl Šanovský ostrov, který nakonec ale získal Payerovo jméno. Najdeme tu také Payerův ledovec.

Řadu výjevů z expedice Julius

Payer coby špičkový malíř a ilustrátor dokonce zvěčnil. Ostatně dodnes je odborníky považován za nejlepšího realistick­ého malíře polárních krajin.

Tři obrazy můžeme vidět v Teplicích. Jeden vlastní Regionální muzeum, dva jsou v teplické České spořitelně.

Julia Payera v Teplicích ale připomínaj­í nejen v muzeu. Ve čtvrti Šanov je hotel, který nese jeho jméno a od roku 2017 je v centru zdejšího parku i jeho busta na zajímavém podstavci od světoznámé­ho sochaře Jana Koblasy (1932–2017). Ten bohužel zemřel těsně před odhalením díla.

 ??  ??
 ?? Foto: Ondřej Bičiště a repro: MAFRA ?? Julius Payer a jeho dílo Na horním snímku je busta Julia Payera od Jana Koblasy v šanovském parku. Dole je detail jeho obrazu Polární záře.
Foto: Ondřej Bičiště a repro: MAFRA Julius Payer a jeho dílo Na horním snímku je busta Julia Payera od Jana Koblasy v šanovském parku. Dole je detail jeho obrazu Polární záře.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic