Praha je mozkovým centrem, ukazují čísla

Do vědy a výzkumu jde v Praze o dvacet miliard korun více než před dekádou. V celorepublikovém srovnání si metropole ukrajuje podstatnou část těchto prostředků.

NOVÉ MĚSTO Impozantní slovník staroslověnského jazyka, obří obráběcí centrum anebo třeba malý reaktor – i tyto výsledky vědecké práce ukazují, jak metropole zaujímá ve vědě, výzkumu a vysoké kvalifikaci zaměstnanců mimořádné postavení v republikovém porovnání.

Potvrzuje to i nová rozsáhlá analytická studie Čísla z první ruky Praha 2020, kterou aktuálně zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Data, která zde publikujeme, jsme získali díky ochotě odpovídat na otázky statistických šetření ČSÚ v domácnostech, v podnicích nebo státních institucích,“vysvětlila Jana Podhorská, vedoucí oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.

Na vědu a výzkum v Praze plynou miliardy korun a objem investic do této sféry v uplynulé dekádě významně stoupá. Zmíněná analýza uvedla, že v roce 2019 do vědy a výzkumu v hlavním městě „nateklo“více než 40 miliard korun.

V Praze jde většina financí určených na výzkum a vývoj do přírodních a technických věd. Na sociální a humanitní vědy putovala přibližně desetina výdajů. Ovšem i v této sféře pražská vědecká pracoviště nabízejí mimořádné výsledky.

Uplynulý cyrilometodějský svátek byl dobrou příležitostí všimnou si mimořádného vědeckého počinu, elektronického Slovníku jazyka staroslověnského. Dílo vzniklo zásluhou expertů Akademie věd ČR (AV ČR). „Zachycuje úplnou slovní zásobu staroslověnštiny cyrilometodějského období včetně mladších církevněslovanských opisů textů předpokládaného cyrilometodějského původu,“uvedla Markéta Růžičková, vedoucí tiskového oddělení AV ČR.

Slovník obsahuje přibližně 18 tisíc heslových statí a vědci do něj zařadili také církevněslovanské památky českého původu. Badatelé při jeho tvorbě čerpali z více než stovky rukopisů. Jde o jeden z řady významných výstupů AV ČR.

Na rozličných pracovištích anebo ve firmách vzniká rozsáhlá škála dalších zajímavých projektů či produktů, strojírenských či energetických. V Ústavu jaderného výzkumu v Řeži například vyvíjejí malý reaktor HeFASTo. Ten by měl podle vědců přibližně za 20 let pomoci vyřešit problém při výrobě vodíku využitelného v ekologicky čisté dopravě anebo při zpracování vyhořelého paliva z klasických jaderných bloků.

„Jedním z významných ekonomických přínosů rychlého reaktoru je efekt ‚množení paliva‘ – jadernými reakcemi během provozu reaktor vygeneruje více štěpného materiálu, než sám spotřebuje,“upozorňuje na další z výhod Petr Vácha, který vývojový tým v ÚJV Řež vede.

Technickou zajímavostí, jež také ukazuje na vysokou kvalifikovanost profesionálu v metropoli, se aktuálně může pochlubit i Pražská strojírna. Ta získala obráběcí centrum, sofistikovaný stroj o nebývalých rozměrech. „Váží neuvěřitelných 80 tun, na délku měří téměř 15 metrů, na výšku čtyři metry,“popsala jej Anna Řeháková z Pražské strojírny.

Pražané u počítačů

Nad republikovým průměrem ční metropole podle výsledků studie také ve využívání informačních technologií v domácnostech. Například

podle dat k roku 2019 notebooky vlastní přibližně 70 procent domácností, o deset procent více, než je průměr ČR. Stolním počítačem je vybaveno 44 procent domácností, v ostatních regionech jde o 37 procent. Připojení k internetu má asi 85 procent domácností, o čtyři procenta více, než je tomu v ČR.

Velkoměsto v pohybu

Publikace Čísla z první ruky Praha 2020 přináší i klasické demografické údaje, mimo jiné o pohybu obyvatel v Praze. Podle nich za přírůstkem obyvatel Prahy stálo především stěhování. Trendy přírůstku populace se však meziročně podle aktuálních dat ČSÚ poněkud mění.

„V porovnání s 1. čtvrtletím roku 2020 došlo k meziročnímu nárůstu migračního i celkového přírůstku, počtu zemřelých, přistěhovalých, vystěhovalých a živě narozených,“říká Martin Slavíček z Oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ.

V další covidové sezoně letos v 1. čtvrtletí v porovnání s loňskem zemřelo přibližně o 1 300 lidí více. Přistěhovalo sem meziročně takřka o tři tisíce lidí více. Na tomto přírůstku se podílelo výhradně stěhování ze zahraničí. Přirozeným přírůstkem, rozdílem mezi novorozenými a zesnulými, počet obyvatel Prahy klesl.