Naděje na lepší zítřky. Využijte fotbalovou Eu(ro)forii
Reprezentace statečně bojovala o semifinále mistrovství Evropy. Teď musí zabojovat celý fotbal, aby přestal být prohnilým společenstvím
Zase po letech probudili v lidech fotbalovou vášeň. Hymna se zpívala s nadšením. Útočník Schick pořád vede tabulku střelců. Pracanti Souček s Coufalem se řadí k nejužitečnějším hráčům šampionátu. Všichni dohromady vydělali skoro 400 milionů korun, které si zaslouženě fifty fifty rozdělí mezi národní tým a svaz.
Teď je klíčové, aby Eu(ro)forie pomohla do budoucna. A nejde zdaleka jen o mužstvo, které se statečně pralo o semifinále. Nakonec s Dánskem vypadlo, hráči se rozprchli na rychlou dovolenou a 30letý kapitán Darida překvapivě ukončil reprezentační kariéru, nicméně další velké úkoly se blíží. „Dílčí úspěch se zhodnotí jedině v případě, že se postoupí do Kataru na mistrovství světa 2022. Abyste byli v kurzu a ne čtyřicátí na světě jako teď, musíte se motat u stolů, u kterých hoduje šlechta,“vybízí trenér Verner Lička, který má teď s kolegy na starosti detailní herní analýzu celého turnaje. Co z ní vyjde?
Určitě to, že Češi jsou abnormálně disciplinovaní, takticky zruční, odhodlaně pracují ve středu pole, dobře kopou standardní situace, jenže pro finální řešení nemají dost umění. Schází daleko užitečnější kombinace, lepší hra bez míče a hlavně kvalitnější postupný útok, ze kterého padá až padesát procent všech gólů. To je svízel českého fotbalu dlouhodobě. Umí vyrobit spolehlivé dříče, na eleganci a vyšší umění nezbývá čas. Rozhodně není náhoda, že pět evropských gólů ze šesti nese podpis jediného skutečného kumštýře Schicka.
Jak říká kouč Lička: „Je strašně fajn, že jsme zastavili sešup a konečně nasedli do výtahu, který jede nahoru. O kolik pater jsme v něm na Euru popojeli? O dvě? O tři? Ale to je málo, s tím se nesmíme spokojit.“
Záleží na celém fotbalovém hnutí, jak tu výzvu přijme. Nový předseda asociace Petr Fousek dostal shodou náhod příležitost, jak z úspěchu na Euru vyskládat cestu do lepších časů. Využije toho?
Reprezentace bude vždycky nejvíc na očích, ale ještě víc jde o nižší a úplně nejnižší patra fotbalu, která paralyzovala covidová vlna. Jde o výchovu mladých, která nesmí ustrnout, což se ovšem děje. V neposlední řadě jde o rozhodčí, kterým konečně po době temna nevelí Roman Berbr, někdejší místopředseda asociace. I jeho lidé, na kterých ulpěla špína, pomalu mizí, což (snad) zvedne kredit a důvěryhodnost. Novou komisi rozhodčích povede uznávaný Radek Příhoda, jenž z listiny rovnou vyškrtl pár zdiskreditovaných.
Malé kroky, dobré kroky. Ožila naděje, že fotbal může být znovu součástí společenské kultury, ne pouze prohnilým společenstvím, na které veřejnost poprávu plive. Nechť je letošní Euro impulzem, jak toho časem dosáhnout. Za rok se nic fatálního nezmění, za pět let třeba ano. Mimochodem, i druhý významný krok musí udělat národní tým. Kvalifikace o mistrovství světa v Kataru pokračuje pěti zápasy od září do listopadu. Kdyby se podařilo přeskočit Belgii na prvním místě nebo postoupit z baráže, bude zase o trochu líp.