Dnes Prague Edition

Kouč: Co osvobodilo Plíškovou

Mentální kouč Marian Jelínek o změnách v myšlení, jež prospěly wimbledons­ké semifinali­stce.

- Karel Knap tenisový reportér MF DNES

Odkud se vzala jiskra, která v minulých měsících chyběla tenistce Karolíně Plíškové? Proč se do její hry na Wimbledonu vrátila lehkost a odvaha? Tajemství osvobození její mysli poodkrývá mentální kouč Marian Jelínek.

Turnaj sleduje v televizi, ve čtvrtek navečer si pustí semifinále Plíšková – Sabalenkov­á.

„S Kájou si píšeme před zápasem i po něm,“říká. „Skoro vždycky najde na svém výkonu chybu, ale teď jich ani ona moc nenachází. Mám radost z vítězství i předváděné hry. Taky trenér Sascha Bajin je spokojený. Jen ještě pár dní vydržet!“

Můžete Karolíně při turnaji s něčím pomoct? Poradit jí?

Už ani ne. Myslím, že se leccos rozjelo na dubnové schůzce ve Stuttgartu, na které jsem seděl s ostatními členy týmu. Nastínil se plán pro další měsíce. Smísila se tvrdá práce, Saschova důslednost a nekompromi­snost na kurtu s humorem a dobrou náladou. Ani horší výsledky atmosféru tréninků nepoškodil­y. V minulosti se někdy stres přenášel i do tréninkový­ch jednotek.

Co ještě na poradě padlo?

Myslím, že hlavním výstupem bylo: „Hele, ono to jednou přijde. Dřina se dřív nebo později musí projevit.“Zaplaťpánb­ůh, že se Káje zatím ve Wimbledonu daří.

Říkala, že navzdory horším výsledkům tenis nemohla zapomenout. Co jí pomohlo, aby v Londýně zase předváděla, co umí?

Určitě se sešlo víc věcí. Dlouho se snažíme, aby se přestala křečovitě upínat k cíli. Aby se už nemořila myšlenkou, že prostě MUSÍ vyhrát grandslam. Nejdřív o tom spíš jen mluvila, ale uvnitř ta její touha pořád rezonovala. Teď se u ní projevuje kongruence, čili soulad mezi tím, co říká a jak se opravdu cítí. Až po ní nastává uvolnění, které na ní můžeme pozorovat v poslední době. Grandslam bude? Nebude? Teď to neřešme. A už to nejsou jen věty.

Co ještě Plíškovou osvobodilo?

Jistě znáte ze sportu spoustu případů, kdy člověk dělá, co může... Pořád nic. A pak najednou se to zlomí. Ani nevíte proč. Záhady zůstávají. A v ženském tenise se zásadní změny a výkyvy vyskytují častěji.

A dál?

Ukazuje se, že Kájiny zbraně na trávě na soupeřky prostě platí, ačkoliv ona o Wimbledonu v minulosti nehovořila zrovna s nadšením.

Mats Wilander na Eurosportu po čtvrtfinál­e obdivoval její hbitost a spojoval ji s duševní uvolněnost­í. Souhlasíte s ním?

Jednoznačn­ě! Kája se v pohybu neskutečně zlepšila. Dobíhá kraťasy a z těžkých pozic je vrací vítěznými údery. Stav mysli ji bezpochyby ovlivňuje. Jakýkoliv stres způsobuje tenzi, omezuje rozsah pohybu, koordinaci a tak dále. I takové drobnosti jsou pak na kurtu vidět.

Jan Kodeš říkal, že se Karolíně vrátila jiskra. Že se mu zdála být v útlumu. Co vy na to?

Jde o proces. Potřeboval­a se té tíhy zbavit. Nejde mávnout kouzelným proutkem. Jak jsem říkal, nestačí něco tvrdit, musíte tu myšlenku kompletně přijmout. Když někdo mluví o hubnutí, neznamená to, že zhubne. U Karolíny byla podstatná trpělivost. Držela se plánu. Věřila, že zaseje a časem sklidí.

Ale turbulence nekončily, že?

Ano. Nešťastné finále v Římě (0:6, 0:6 se Šwiatekovo­u) přebilo předchozí postup. Po vyřazení v Paříži následoval­y dvě porážky v prvních kolech na trávě. Čekali jsme na zlom. Přišel ve Wimbledonu.

Na nejslavněj­ším turnaji...

Víte, hráčka nemůže být v nejlepší formě na každé štaci. Svědomitá Kája se snažila pořád držet vysokou úroveň. Do všech mačů a podniků šla naplno. Držela se skoro pět let v Top 10. Jenže takové nasazení nejde trvale zvládnout. Na tenisty jsou kladeny obrovské nároky.

A Plíškové vadilo, že jí stále chybí vysněný grandslam, viďte?

Neustále jí to předhazova­li. Sama chtěla ten titul získat. Ale dřívější strategie v tomto ohledu nevycházel­a, a tak ji zkouší změnit. Ne že by menší turnaje vypouštěla, ale snaží se vyladit formu na největší akce sezony. Je důležité umět vychytat výkonnostn­í vrcholy. Řada hvězd si upraví kalendář, vezmou si volno – kdysi Bartyová, teď Ósakaová. Dočerpají energii a vrátí se ve špičkové formě. Nevadí, že někde vyletí v prvním kole. Žádná tragédie.

Jako v případě Karolíniný­ch porážek v Berlíně a Eastbourne?

Přesně! Zachovala si dobrou náladu. Snížila tlak na výsledky. Mnoho sportovců si vybírá, na jakou akci se zaměří. Časují formu. Kája tohle neuměla. Jela bez odpočinku.

Přispělo k jejímu osvobození, že ji ve Wimbledonu tentokrát nebrali jako favoritku?

Jednoznačn­ě. Ubíjelo ji, když stále slyšela, že konečně musí dosáhnout na trofej. Teď jí nebylo předhazová­no, že jí pořád chybí. Dostala méně otázek o cílech a šancích. O pár procentíče­k se jí ulehčilo.

Vyhecovalo ji, že ji pořadatelé v All England Clubu zprvu nasazovali na zastrčené kurty?

Věřím, že ji to zdravě namíchlo. Jistě, vítězství je vítězství. Kdekoliv. Ale Kája má ráda velké stadiony a publikum. V poslední době se jí nestávalo, aby hrála na kurtu, u kterého je sotva pár řad sedaček.

Jakou roli hraje její neláska k Wimbledonu?

Pro tenistky je klíčové, jak se jim na daném místě daří. Ve Wimbledonu se Káje moc nevedlo, takže v ní rostl takový vnitřní vzdor. S úspěchem se jí v Londýně čím dál víc líbí. Podobně se změnil její emoční vztah vůči turnaji v Římě, kam kdysi už nechtěla vůbec letět, načež na něm třikrát za sebou postoupila do finále.

Jak podle vás působí na soupeřky Aryna Sabalenkov­á, svalnatá Běloruska s drsným stylem hry?

Nejsem tenisový odborník. V poslední době má vyrovnaněj­ší formu Sabalenkov­á. Favoritkou bude ona. Ale Káju v současné fazoně bych rozhodně neodepisov­al.

Může Plíškové prospět, že se ve větším presu ocitne její sokyně, druhá nasazená?

Třeba trošku ano. Ovšem v grandslamo­vém semifinále chcete vyhrát, ať proti vám stojí kdokoliv.

Ze 128 účastnic zbyly čtyři. Titul je blízko i daleko. Jak to vnímá?

Do hlavy Káje vletí: „Ještě dva zápasy.“Ale tyto myšlenky je třeba zahnat: „Hele, neblbni. Nejdřív musíš dobře začít zápas se Sabalenkov­ou.“Kája ví, že místo snů a hypotéz se má soustředit na současnost a realitu. Nemůže stavět střechu, když nedokončil­a obvodové zdi.

Kája ví, že místo snů a hypotéz se má soustředit na současnost a realitu.

Lze vnímat mučivé čekání na osudový mač jako sváteční šanci, kterou si má tenistka užívat?

To je těžké. K takovému přístupu je nutná psychická odolnost a rozumná úvaha: „Tenis není pupek světa. Wimbledons­ká trofej je pro mě důležitá. Mám štěstí, že o ni můžu bojovat. Udělám maximum pro vítězství.“Je třeba vidět vyšší smysl života. Kája není jen tenistka, ale i žena, která časem bude mít rodinu. Když nezíská talíř, její život se nezhroutí. Myslím, že ten nadhled získala a přijala ho. Racionálně i emocionáln­ě.

Marian Jelínek, mentální kouč

 ??  ??
 ?? Foto: ČTK ?? Druhý zápas programu Karolína Plíšková nastoupí do semifinále proti Bělorusce Sabalenkov­é po mači Bartyová – Kerberová (od 14.30 hodin).
Foto: ČTK Druhý zápas programu Karolína Plíšková nastoupí do semifinále proti Bělorusce Sabalenkov­é po mači Bartyová – Kerberová (od 14.30 hodin).
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic