Parky zastavěné, ale ne zastavitelné
Praha aktualizovala podklady pro územní plánování a mezi magistrátem a ochránci přírody se hned nato rozhořel spor. Tentokrát o to, zda dokument (ne)umožňuje zastavět některé přírodní lokality.
PRAHA V minulém týdnu hlavní město zveřejnilo aktualizaci takzvaných Územně analytických podkladů (ÚAP). Hned po jejich schválení zastupitelstvem města se proti podobě těchto podkladů na svém webu ohradila nezisková organizace Arnika, která dlouhodobě usiluje o lepší životní prostředí. Ochráncům přírody vadí zejména to, že některé krajinné oblasti, například Stromovka a další parky, jsou nově označené jako „zastavěná rekreační lokalita“. „Bohužel všechny tyto kroky směřují k horší ochraně kulturního i životního prostředí našeho města,“hodnotí změny v ÚAP Anna Vinklárková ze sdružení Arnika.
Zástupci Arniky se obávají, že označením přírodních lokalit, jako jsou park Stromovka, obora Hvězda nebo trojské svahy, jako zastavěných zanikne jejich nedotknutelnost a hrozí, že v budoucnu bude v těchto místech možné stavět. Vinklárková zároveň kritizuje i způsob projednání aktualizace ÚAP. „Tato aktualizace nebyla veřejně projednána,“zdůrazňuje. Zároveň ale sama doplňuje, že veřejné projednání zde není ze zákona nutné.
Popis současného stavu, ne plán
Tvrzení Arniky hlavní město obratem odmítlo. „V článku spolku Arnika zaznívá účelově chybná interpretace dokumentu Územně analytických podkladů,“uvádí Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu), náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje.
Zástupci města nesouhlasí zejména s rolí, kterou zástupci Arniky ÚAP přiřkli. „Samotné označení toho, zda jsou lokality zastavitelné, či nikoliv, není úkolem Územně analytických podkladů, ale návrhové dokumentace,“vysvětluje tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy Vít Hofman.
Praha jakožto unikátní samosprávný celek (je zároveň obcí i krajem – pozn. red.) má dvoje ÚAP. ÚAP pro obec slouží pro přípravu územního plánu, tedy dokumentu, který říká, kde se může a nemůže stavět. V Praze je tento územní plán známý jako Metropolitní. Naproti tomu podklady pro kraj slouží k tvorbě zásad územního rozvoje, které stanovují rozvojové priority města a vymezují stavby dopravní a technické infrastruktury důležité pro funkci města jako celku.
ÚAP jsou tedy výchozím podkladem k veškerým územně plánovacím aktivitám. Vypovídají zejména o aktuálním stavu území, jeho limitech a možnostech dalšího rozvoje. Nejedná se tedy o plán do budoucna, ale pouze o přehled, na jehož základě takový plán vznikne.
„ÚAP jsou nezávazným dokumentem a územní plán se může odchýlit,“říká Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Samotné označení oblasti jako rekreační a zastavěné podle Váchy pouze znamená, že se lokalita využívá jako prostor pro trávení volného času, například ke sportu, a že se zde nacházejí stavby, které tomuto účelu slouží, třeba hřiště či cyklostezky a jejich zázemí.
Všechny parky nadále zůstávají nestavebními plochami.
Petr Hlaváček, náměstek primátora
Enklávy otevřené krajiny
Kritika ochránců přírody je vystupňovaná i faktem, že některé zmiňované lokality jsou zároveň takzvanými „enklávami otevřené krajiny“. „Abychom podpořili srozumitelnost a jednoznačnost výkladu, vznikl pojem tzv. enkláv otevřené krajiny. Jsou to místa, kde musí zůstat zachován charakter volné krajiny,“vysvětluje Hlaváček. „Všechny parky tedy i nadále zůstávají nestavebními plochami,“dodává.