Mazel dělá nábor na tábor
Novinka kin Mazel a tajemství lesa má dvě výhody. Jednak přináší vzácný žánr, letní dobrodružný příběh pro děti, jednak ponechává svého malého hrdinu dlouho v opozici, než ho polepší. Bohužel však humor nahrazuje kázáním.
Na prázdninový tábor jede městský rebel z donucení. Nesnáší „zelený mozky“i týmové „hry pro kretény“, pohrdavě shlíží na holčičí vílu, jejíž pohádková kniha zařizuje pěkné animace, drží se schovaného mobilu i povýšeného odstupu. Zkrátka je od počátku jasné, že ve finále snímku, který režíroval Petr Oukropec, musí školák objevit sílu přírody i kolektivu.
Eko bio prázdniny
Způsob, jakým jej česko-slovensko-německá produkce k prozření vede, však zavání silně školometským kazatelstvím. Chybí základní podmínka pro získání dětského diváka, totiž humor, zato se zdůrazňuje prvoplánová ekologická linka o čisté studánce vysychající kvůli zlotřilým vrtům.
Podobnou dávkou osvětové doslovnosti se pak vyznačují také výjevy z táborového života od stavby stanů přes vaření až po návody na pospolité kratochvíle; chvílemi snímek připomíná náborový leták na vzorové eko bio prázdniny.
Naštěstí se do děje zapojí tajuplné lesní bytosti, byť zprvu tak nenápadné, že vlastně ztrácejí na účinku, a stylizované natolik poeticky, že v záběrech rádoby strašidelných působí mírně neobratně.
Ne že by snad spiklenecky pomrkávající šišky nebo rozcuchaní travní skřítkové postrádali vlastní půvab, ovšem nejsou zdaleka první. Počínaje snímkem Kuky se vrací a konče pamětnickými Chobotnicemi z II. patra se čarovalo dřív, a především veseleji.
Převýchova na pokračování
Přesto se s nočními scénami nálada přece jen příjemně romantizuje, počínaje zázračnou léčbou a konče trikovými vzdušnými lety ve stylu Harryho Pottera.
Postupně se také proměňuje směr hrdinovy převýchovy: už se sice do tábornických soutěží s elánem zapojuje, ale ještě mu zbývá pochopit, že skutečného ocenění od kamarádů a správné radosti z vítězství se dá docílit pouze bez pomocí kouzel.
Titulní postavu ztělesnil Sebastian Pöthe, z dospělých se objevili Ester
Geislerová či Vasil Fridrich, jenže na půdorysu nabádavých pouček se o herectví nedá příliš mluvit. Hlavně když se před kamerou nakonec radostně proběhnou liška nebo mlok, aby si divák mohl být naprosto jistý, že s ohroženou divočinou všechno dobře dopadlo.