ROSTOU! KAM NA HOUBY
Hřiby, křemenáče, holubinky. Počasí houbařům přeje.
Před třiceti lety se v tehdejším Československu začaly psát a schvalovat restituční zákony. Původním majitelům se vracely první památky. Příběhy některých objektů, které noví majitelé zachránili a otevřeli je veřejnosti, přináší nový letní seriál MF DNES. „Ohrazený šedým plotem z umělé hmoty, natřeným žlutě, stál uprostřed krásného parku bez života. Pár oken vytlučených, tu a tam padající římsa, drolící se omítka, vlhké skvrny na fasádě. Přesto nebudil dojem naprosté zchátralosti,“popisuje spisovatel Vladimír Votýpka, autor knihy Příběhy české šlechty, svou první návštěvu u Kinských na zámku v Kostelci na Orlicí na počátku 90. let minulého století. „Čekal jsem napjatě, jak asi vypadá zámecký interiér, poznamenaný pětadvacetiletým působením státní instituce, výzkumného ústavu živočišné výroby. Žádný interiér však neexistoval,“popsal tehdejší žalostnou situaci památky Votýpka.
Až na zámeckou knihovnu byl zámek prázdný. Zůstaly jen holé zdi, všude vrstva prachu a nepořádek. Třicet let poté se ale zámek změnil k nepoznání.
Půvabný zámek byl postaven v empírovém stylu ve 30. letech 19. století podle plánů architekta Jindřich Kocha pro hraběte Josefa Kinského.
V roce 1948 byl zámek jeho vnukovi Františku Josefovi zabaven. A to i přesto, že Kinský byl v roce 1938 mluvčím delegace české šlechty. Ta se před podpisem mnichovské dohody dostavila na Pražský hrad a Kinský přečetl prohlášení příslušníků starých českých rodů vyjadřující podporu prezidentu Benešovi a republice. Za protektorátu byl Kinský vězněn. Budovy zkonfiskovaného zámku se v 50. letech 20. století staly sídlem několika zemědělských institucí. Část areálu využívala okresní inseminační stanice. Vlastní zámek sloužil výzkumu. Nastěhoval se do něj nově založený Výzkumný ústav pro živočišnou výrobu a sídlil zde dvě desetiletí.
Zámek jako prasečák
„Měli ho nechat jako muzeum, ale víte, co ty svině komunistický ze zámku udělali? Chovají tam prasata! Operují prasata a tyhle nevinný zvířata, co všechno poserou, honí po krásných parketách,“rozčiloval se podle Votýpkovy knihy nad devastací zámku majitel František Josef Kinský.
Opuštěný a chátrající zámek byl od 80. let prázdný. V roce 1992 byl zámek v neutěšeném stavu vrácen rodině Kinských. Obnovy zámku se ujal bezmála osmdesátiletý Josef Kinský, syn Františka Josefa.
Dva roky strávil v komunistických žalářích, pět let v uranových dolech. Rekonstrukce zámku se stala jeho jakýmsi osobním závazkem, ve kterém pokračoval jeho syn František, komunální politik a průvodce televizního seriálu Modrá krev. V letech 1996 až 2008 prošel exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí. Do zámeckých pokojů se vrátil opravený mobiliář a v prvním patře z něj byla vytvořena zámecká expozice. Objekt byl poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti. Stejně tak je přístupný i třicetihektarový zámecký park.