Temné touhy kleriků
V posledních letech vychází najevo stále více případů zneužívání dětí islámskými duchovními. Je čím dál těžší zametat tyto hrůzy pod koberec.
Ozneužívání dětí v křesťanských kostelích se veřejně hovoří, padla již řada rozsudků a další ještě padnou. Někteří islámští duchovní tyto politováníhodné skutky občas používají jako důkaz prohnilosti dekadentního Západu.
Jak se však v posledních letech ukazuje stále častěji, sami mají „máslo na hlavě“.
Islám zjevně má stejný problém, jen ho dokáže mistrněji zametat pod koberec. Ovšem v poslední době už ne vždycky – najevo vychází čím dál víc případů zneužívání nezletilých islámskými duchovními.
Před pár dny šokoval Pákistán osud Sabira Šáha, mladistvého studenta madrasy, náboženské školy, který byl déle než rok znásilňován vlivným duchovním ve městě Láhaur.
Po sociálních sítích se lavinovitě šíří video, které tajně natočil sám nešťastný mladík. V choulostivé situaci se na něm ocitl muftí Azizur Rehman, náboženský vůdce konzervativní islámské strany Džamiját Ulama Islám – Fazl. Pod tíhou důkazů se nakonec přiznal k „nevhodnému chování“vůči studentovi semináře.
Událost vyvolala v zemi, kde se náboženským autoritám odporuje jen málokdy, vlnu protestů, kterým vévodí požadavky na přísné potrestání viníka. „Měl by být pověšen jako odstrašující příklad pro ty, kteří zneužívají děti,“uvedl dokonce místopředseda vládního úřadu pro náboženské záležitosti Tahir Mehmúd Ašrafí.
Podobné rozuzlení sexuálních skandálů v mešitách a madrasách je však v Pákistánu zatím spíše výjimkou.
Je to dáno charakterem tamní společnosti, v níž je islám většinovým náboženstvím a duchovní mají takřka neotřesitelné postavení a vliv.
Zejména ve venkovských částech země je jakékoliv jejich obvinění ze sexuálního napadání chápáno jako „útok na islám a jeho opatrovníky“. Policisté jsou často zapojeni do tajných dohod s vedením madras a mnohdy působí jako jeho „komplicové“, když se snaží umlčet oběti a jejich rodiny výhrůžkami, případně tlačí na přijetí „bolestného“.
Náboženské strany a duchovní, kteří často paralyzují zemi voláním po veřejném oběšení těch, kteří se z jejich pohledu rouhají, tedy urážejí islám, bývají v případech sexuálního zneužívání mladistvých nepochopitelně vlažní.
V poslední době však podobný postoj bývá neúnosný, neboť tyto skutky v příšeří madras, ale i jinde, otřásají celou zemí.
Začínají se vést dosud těžko představitelné debaty o samotné roli madras, které se z jistého úhlu pohledu zdají být semeništěm znásilňování a sexuálního vykořisťování mladistvých žáků.
Videa s touto tematikou, která se v poslední době dostala na veřejnost, týkající se respektovaných duchovních, ukazují na hluboce zakořeněný problém, který reálně existuje, který však společnost dosud úmyslně přehlížela.
Ve městě Kandiaro byl loni brutálně znásilněn dvanáctiletý chlapec svým učitelem náboženství. Ve stejném roce přistihla mobilní kamera osmnáctiletého studenta semináře při znásilňování sedmiletého žáka. Letos v březnu usvědčil soud v Péšávaru
respektovaného klerika ze sexuálního napadení osmileté dívky. Nedávno ve městě Čakvál v Paňdžábu znásilnil představený madrasy přímo v mešitě čtyři nezletilé dívky. Rojí se další a další podobné případy po celém Pákistánu.
„Někteří klerikové se zaměřují na zranitelné děti, protože vědí, že jejich tvrzení o sexuálním zneužívání málokdo uvěří,“tvrdí psycholožka Naila Azízováz Islámábádu. „Děti to vede k tomu, že se bojí útoky hlásit, a duchovní v mnoha případech vyváznou bez trestu,“dodala.
„Pokud se nějaká skupina pokusí záležitost zkoumat, duchovní mnohdy využívají svého významného postavení a obviní ji z rouhání, případně z toho, že slouží zahraničním zájmům,“tvrdí Mumtáz Gohar, národní koordinátor Hnutí za práva dětí v Pákistánu.
Zatímco rouhání, z něhož jsou obviňováni především příslušníci místní křesťanské menšiny, dokáže zemi ochromit násilnými protesty stovek tisíc muslimů, případy znásilňování v madrasách takovou odezvu zdaleka nemají. Zatím.
Společenské klima se v tomto ohledu totiž přece jen proměňuje. Pákistánci si začínají uvědomovat, že totéž se může stát jejich vlastním dětem. A že podobné nechutné činy nemají s proklamovanými islámskými hodnotami nic společného.
Jde s velkou pravděpodobností o zcela zásadní problém. V Pákistánu je zhruba 36 000 madras, v nichž se vzdělává na 2,2 milionu dětí.
Ozývají se opatrné hlasy o nutnosti reformování madras, tak aby jejich žáci nebyli vydáni napospas sexuálním predátorům. V tak nábožensky konzervativní zemi, jakou je Pákistán, k něčemu takovému nejspíš povede ještě hodně dlouhá cesta. Důležité nicméně je, že problém konečně přestává být tabu.
V Pákistánu je zhruba 36 000 madras, v nichž se vzdělává na 2,2 milionu dětí.