V závodech o vesmír nahradili Sověty miliardáři
Lety do vesmíru se v poslední době staly místem, kde soupeří jedni z nejbohatších lidí světa. Zatímco od 60. let minulého století vedly souboj o dobývání kosmu Sovětský svaz a Spojené státy, nyní se v dosažení nejen oběžné dráhy kolem Země předhánějí bývalý šéf Amazonu a asi nejbohatší člověk dneška Jeff Bezos, zakladatel automobilky Tesla a kosmické firmy SpaceX a jen o málo chudší Elon Musk a britský miliardář a dobrodruh Richard Branson, jehož majetek je z této trojice s odstupem nejmenší.
Nejdále je v dobývání vesmíru Musk, který přitom na rozdíl od svých soupeřů ještě nedal vědět, kdy se osobně chystá podívat na oběžnou dráhu. Nosné rakety Falcon 9 a lodě Dragon firmy SpaceX ale už dopravují náklad i astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a počítá se také s turisty. Kromě toho SpaceX pracuje na raketách, které by měly být schopné dopravit lidi na Měsíc i na Mars.
Bezos už v roce 2000 – tedy dva roky před Muskem – založil společnost Blue Origin, která vyvíjí technologii pro komerční lety do vesmíru. V lednu 2019 firma úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety. V květnu pak Bezos uvedl, že se Blue Origin chystá na Měsíc. Termín prvního letu sice neuvedl, zmínil však návrat astronautů na Měsíc do roku 2024.
Na rozdíl od SpaceX, která už je schopná dopravit lidi na oběžnou dráhu i k ISS, však v Bezosově případě zatím půjde jen o jakési skoky na hranici vesmíru.
Právě tam se New Shepard chystá vystoupat 20. července, na palubě mají být kromě Bezose i jeho bratr Mark, 82letá letecká průkopnice Wally Funková a vítěz aukce, který zaplatil 28 milionů dolarů (asi 603 milionů korun) a jehož jméno dosud nebylo zveřejněno. Funková se tak má stát nejstarším člověkem v kosmu, dosud rekord drží astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli a do vesmíru se znovu podíval v roce 1998 ve svých 77 letech.
Podobný přístup k letům do kosmu jako Bezos zvolil i Richard Branson, který se už v neděli chystá do vesmíru v lodi své firmy Virgin Galactic. Ta se od tradičních raket liší tím, že nestartuje ze svislé polohy na zemi, ale je vypouštěna až ve výšce z nosného letadla. Poslední úspěšný test se uskutečnil koncem května, loď VSS Unity nejprve vynesl do výšky 13 kilometrů mateřský letoun VMS Eve. Pak se raketoplán oddělil, zažehl na 60 sekund vlastní motory a trojnásobnou rychlostí zvuku dosáhl výšky 89,2 kilometru.
Vůbec první „vesmírný turista“– tedy člověk, který za let na oběžnou dráhu zaplatil ze svého a nebyl součástí programu některé vlády – vzlétl do vesmíru 28. dubna 2001. Stal se jím americký multimilionář Dennis Tito, který letěl na palubě ruské lodi Sojuz a za týdenní pobyt na ISS zaplatil 20 milionů dolarů. Od té doby se za hranice zemské atmosféry podívalo dalších šest „platících cestujících“.
Díky soukromým firmám schopným dopravit do vesmíru (nebo na jeho hranici) lidi nyní nastává nové éra. Třeba v roce 2023 by se do kosmu měl podívat japonský miliardář Jusaku Maezawa, jenž se chystá na ISS i k Měsíci. Mezi Ruskem a USA se pak obnovují pomyslné vesmírné závody, nyní se soupeří o to, která z těchto dvou velmocí jako první natočí film ve vesmíru. Letos v říjnu by měl totiž na palubě ISS začít točit americký herec Tom Cruise i ruský režisér Klim Šipenko s herečkou Julijí Peresildovou. (ČTK)