Investoři víc riskují. Hlavně ti mladší

Větší část investorů volí dynamičtější strategie. Přilákaly je vyšší výnosy.

Vinvesticích jsou Češi převážně „konzervy“. Sahají nejčastěji po spořicích či termínovaných účtech, volí „bezpečnější“dluhopisové fondy. V poslední době se to trochu mění, lidé zkoušejí dynamičtější strategie. Nemusí jít rovnou o bitcoin, zvedá se například zájem i o akciové fondy. Většímu rozletu však brání přílišná regulace.

Ostatně v prvním pololetí se „sázka“na akciové fondy vyplatila. Za uplynulé dva kvartály přinesly podle Indexu českého investora společnosti Swiss Life Select a agentury Thomson Reuters zisk 11,3 procenta. Konzervativní investor si naopak zatím letos nepřipsal žádný zisk, dluhopisové fondy jsou po půl roce takřka na stejné výchozí úrovni.

Hodně nových investorů přilákal právě rychlý růst akcií, který následoval po prudkém propadu v březnu 2020 na začátku pandemie. K zájmu o investování přispělo rovněž zrušení superhrubé mzdy a omezování spotřeby v důsledku protipandemických opatření.

„Loni jsme zaznamenali silnější poptávku. Během pandemie se hodně diskutovalo o tématu peněz. Byl to takový efekt sněhové koule. Část lidí seděla na penězích, přemýšleli, kam s nimi. A do investic směřovaly i peníze z dědictví,“říká Tomáš Žďára, který v České spořitelně odpovídá za kvalitu investičního poradenství.

Inovace a životní prostředí

Expert na investiční fondy v Moneta Money Bank Tomáš Kapoun říká, že klienti také začali víc diverzifikovat – vybírat si nejen více fondů do portfolia, ale například vedle fondů zaměřených na dluhopisy si volili i více akciových. Zatímco v únoru 2020 měla Moneta v dynamických fondech devět procent z celkového počtu investorů, letos to bylo 17 procent.

„Mezi oblíbená témata patří fondy zaměřené na inovace, na klima a životní prostředí a vůbec fondy investující na principu ESG, na demografický vývoj (stárnutí populace, růst střední třídy a obecně růst počtu osob na planetě) či na zdravotnictví,“říká Kapoun.

Zájem je podle Kapouna odrazem větší osvěty, o investování se stále více začíná mluvit. „Lidé také vidí, že akcie dlouhodobě rostou, tak mohou mít pocit, že je to investice bez rizika,“říká. To ovšem neznamená, že všechny tyto fondy čeká rychlejší růst i v dalších měsících a že jsou zcela bez rizika.

Akcie dávají podle expertů v dlouhodobém horizontu největší smysl, ale krátkodobě může dojít k prudkým výkyvům. Pro další období může být podle Kapouna příležitost nechat část peněz v dluhopisových fondech s očekávaným výnosem kolem dvou tří procent.

Lovci rychlého zbohatnutí

O investice začínají mít zájem i mladší lidé. „Dříve byl typický klient mezi 45 a 60 lety, který už mnohdy měl splacenou hypotéku a začal více přemýšlet, jak se zabezpečit na důchod. Teď přibývá klientů mezi 35 a 45 lety, investují obvykle do půl milionu korun,“říká Kapoun.

„Mladší klienti mají tendenci investovat odvážněji. Z jejich pohledu to je racionální – mají před sebou delší investiční horizont, a tak si mohou dovolit snášet vyšší rizikovost,“říká spoluzakladatel Fondee Jan Hlavsa. Průměrnému klientovi této platformy, která byla oficiálně spuštěna začátkem loňského roku, je 34 let. „Více než 90 procent našich klientů si vybírá portfolia, v kterých převažují akcie nad dluhopisy,“říká Hlavsa.

Třeba v České spořitelně investuje do podílových fondů 445 tisíc klientů, ročně jich přibývá kolem 50 tisíc. „Už zhruba pětina z celkového počtu jsou klienti do 39 let. Rádi bychom dostali do investic ještě více mladých, ale jde to pomalu,“říká Žďára. Mileniálové či ještě mladší lidé generace Z však raději experimentují, zkoušejí investovat napřímo metodou „pokus–omyl“na platformách, jako je eToro, Degiro nebo Revolut.

Podílové fondy zkrátka nejsou jejich první volbou. I akciové fondy se jim mohou zdát příliš „konzervativní“. Vidí třeba rychlý růst kryptoměn nebo některých populárních akcií a zapomenou na to, že s vidinou vysokého výnosu se pojí i velké riziko ztráty.

„Jsou to lovci rychlého zbohatnutí. To ale často nemá s investováním nic do činění,“říká Kapoun. Někteří z nich po případné „prohře“přejdou na méně rizikové investice, jiní však mohou na investování zcela zanevřít.

„Je dobře, že vzrůstá zájem o investování a že vyrůstá nová generace, která chce mít peníze ve vlastních rukou. Na jedné straně vidíme trend emočního investování a v podstatě adrenalinové zábavy s penězi, která v mnoha případech nemá daleko od gamblingu. Ale na druhé straně také narůstá počet investorů investujících přes robo-advisory platformy, které nabízejí diverzifikovaná portfolia a klientům umožňují aktivní výběr,“říká Hlavsa.

Odborníci zpravidla pro vybudování dlouhodobého portfolia doporučují pravidelné investování. Je to dobrý způsob pro „začátečníky“, zároveň zčásti pomůže vyhnout se psychologickému náporu při rychlém růstu či poklesu investice. Například ve spořitelně vzrostla meziročně výše pravidelné měsíční částky, kterou klienti investují o dvě stovky na více než 2 800 korun.

Přísná regulace

Žďára upozorňuje, že výraznější přesun k dynamičtějším investicím může brzdit vnitřní „nastavení“části klientů. Volí jistotu a končí u nejkonzervativnějších produktů. Jenže u nich často končí také ti, kteří by si rádi portfolio doplnili dynamičtější investicí, ale vyplněný investiční dotazník je k nim „nepustí“. Klienti mohou při jeho vyplňování volit opatrnější odpovědi, byť ve skutečnosti by třeba byli ochotni podstoupit větší riziko.

„V rámci skupiny Erste vidíme, že na různých trzích si národní regulátoři vysvětlují evropskou legislativu rozdílně. Někde se snaží kapitálový trh kultivovat, jinde převládá paternalistický přístup ve stylu ‚kliente, neinvestuj, neinvestuj, všechno je nebezpečné‘,“říká Žďára.

To vede k tomu, že banky klientům mohou nabídnout jen „bezpečnější“produkty s nižším výnosem. A klient pak má pocit, že v bance s podílovými fondy nic nevydělá. A pokud chce jít třeba do rizikovějších akcií, skončí u subjektu, který přísné regulaci nepodléhá.

O investice začínají mít zájem i mladší lidé. Přibývá klientů mezi 35 a 45 lety.