Futurologický sborník z roku 1968 – a o čem by byl ten dnešní

Ovíkendu jsem četl knihu od „kolegy sloupkaře“. On psal sloupky před revolucí do Technického magazínu. Především o nutných změnách ve vedení státu a v ekonomice. To mé pravidelné pondělní sloupky jsou o ekonomice současné.

Jeho kniha se jmenuje Futurologie. Dal do ní i celý Futurologický sborník, který sepsal v listopadu 1968 a ve kterém začínal úvahou nad dílem Konec civilizace od Aldouse Huxleye. Kdyby se takový sborník dával dohromady dnes, napsal bych tam o myšlení strojů. V ekonomii to byly nejdříve mechanické součástky, díky kterým vzniklo kolo, na jeho bázi pak kladka, vodní kolo, železniční dvoukolí... Potom motory a vznikla auta, letadla... Potom elektronika, vzniklo rádio, televize nebo počítač. Teď je tou hlavní součástkou software. S tím, jak se zlepšují čipy, říkám si, kam až se může posunout myšlení strojů?

Jsou dva základní typy umělé inteligence. První je všeobecná. Je zatím jen na papíře. Představuje něco jako Centrální mozek lidstva ze seriálu Návštěvníci. Druhá je dílčí. Díky ní se třeba přesně vyhodnocují data o vás na sociálních sítích a cílí na vás reklama. Snad, asi, se nedožijeme toho, že nás bude řídit jedna velká inteligence všeobecná. I ta dílčí, specifická umělá inteligence však bude čím dál tím nebezpečnější.

Huxley popisuje v románu nebezpečné snahy o řízení společnosti s cílem absolutního ztotožnění jedince s kolektivem. V románu je lidmi vytvořena pseudoharmonická společnost, která své členy udržuje v konformitě třeba i drogami. Co když současnou společnost bude více a více formovat do takové komunity několik dílčích umělých inteligencí technologických společností, které se pak jednou spojí do jedné?

Hned v úvodní kapitole Futurologického sborníku napsal „kolega sloupkař“již v roce 1968, že jedním z důvodů postupného zániku humanismu jsou i technické vynálezy, jimiž se nyní tak pyšníme. A to tehdy nebyl Facebook (ví, jak vypadáme), Google (ví, co hledáme) ani Amazon (ví, co nakupujeme). Co když tento monopol na data a jejich vyhodnocování umělými inteligencemi jsou ta skutečná rizika vzniku totality, pardon pseudoharmonické společnosti, ve kterém lajky, haty a obliba v komunitě jsou více než vlastní názor, charakter nebo čestné slovo?

Každopádně, knihu Futurologie si kupte. Překvapením bude nejen obsah, ale i autor.