Viry či nádory, i tak se umírá v metropoli
Konečně zlom. V květnu se umíralo méně než v předchozích měsících, počty zesnulých však klesají i z hlediska víceletého porovnání. A platí to také v případě seniorů.
ZAHRADNÍ MĚSTO „Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům,“shrnuje aktuální červencová analýza o počtu zemřelých v regionech ČR, vydaná Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Dobrá zpráva je, že na úmrtích se již přestává podílet koronavirus, k poslednímu úmrtí na covid-19 došlo podle hygieniků před dvěma týdny na počátku července. Rovněž počty nově nakažených covidem podle Hygienické stanice hl. m. Prahy v posledních dnech kolísají. Podle čerstvých dat hygienici v pondělí registrovali 70 nových případů, o týden dříve jich bylo 46 a nejvyšší počty nově infikovaných – 98 – uváděli hygienici minulou středu 7. července.
Metropole podle statistiků v květnu zaujala mimořádné postavení také v republikovém porovnání. „V Praze byl měsíční počet zemřelých pod průměrem ČR, konkrétně o sedm procent,“uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Osmdesátníků zemřelo méně
Z časového hlediska dosahovala pražská úmrtnost v květnu běžné úrovně pro tento měsíc. Překvapivá je pak hodnota u obyvatel nad 80 let, kde byla květnová úmrtnost dokonce o šest procent nižší.
„Průměrné úrovni z let 2015–2019 se však již velmi přiblížila také úmrtnost ostatních seniorů mladších 80 let a osob středního věku,“uvedl Jan Cieslar, tiskový mluvčí ČSÚ. Na pozitivní trend má vliv podle expertů například očkování, které je vysoké právě mezi nejstaršími.
Sedmdesátníci a šedesátníci měli letos v květnu v meziročním porovnání úmrtnost zvýšenou pouze o čtyři procenta, padesátníci o šest procent. „Úmrtnost osob ve věku 40–49 let byla ve srovnání s průměrnou hodnotou pro roky 2015–2019 v květnu 2021 o šest procent nižší,“shrnuje studie.
Pro srovnání, zmíněná studie statistiků a demografů uvádí k letošnímu 19. týdnu, tedy polovině května, že v Praze zemřelo ze všech příčin 183 osob. O rok dříve se jednalo o 212 zesnulých.
Tragické první čtvrtletí
O tom, jak umírají lidé v hlavním městě, vypovídá mimo jiné také nový Statistický bulletin Hl. m. Prahy za 1. čtvrtletí 2021. V tomto období ve velkoměstě zesnulo více než
4,7 tisíce osob. Nejvíce, přes 1 500 ve věkové skupině 70–79 let. Pro srovnání, v kategorii 40 až 59 let zemřelo o něco více než 300 Pražanů.
Na celkový počet zemřelých a jeho složení podle věku má podle expertů ze statistického úřadu kromě jiných faktorů vliv též vývoj věkového složení populace hlavního města. „Změny věkového složení, hlavně snižující se počet obyvatel v produktivním věku, mohou stát i za změnami počtu zemřelých, a to také v neseniorských věkových kategoriích,“objasňují odborníci z ČSÚ.
Nejvyšší počet za první čtvrtletí uvádí jeden z nejlidnatějších obvodů, Praha 4, takřka 700. Jen o něco méně úmrtí evidují matriky v Praze 10. Zajímavá čísla nabízejí čtvrti ve vnitřním městě s vyšším podílem starší populace, například v Praze 2 zemřelo 155 osob. V této části hlavního města přitom žije podle údajů ČSÚ necelých 51 tisíc obyvatel.
V sousední Praze 3 v 1. čtvrtletí úřední čísla hlásí 241 úmrtí na přibližně 77tisícovou populaci této čtvrti. Například v Dolních Měcholupech, městské části s výjimečně vysokým podílem mladých obyvatel a malých dětí ve věku do čtyř let, úřední data oznámila 11 zemřelých na zhruba čtyři tisíce obyvatel.
Choroby ve městě
Covid-19 byl podle ČSÚ loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. V dlouhodobém měřítku, v průběhu poslední dekády, v Praze vedou podle statistik jako příčina skonu nemoci oběhové soustavy, rakovinové nádory a choroby dýchací soustavy.