Dnes Prague Edition

Medveděvův poslední pád

Nepopulárn­í expremiér ztrácí zbytky moci

- Jelizaveta Nestercova redaktorka MF DNES

MOSKVA Odešel z postu prezidenta i premiéra, když „bylo potřeba“. Po léta byl po Vladimiru Putinovi, kterému věrně stojí po boku, ruským politikem číslo dvě. Posledních několik let ale hvězda Dmitrije Medveděva vyhasíná a jedinou víceméně významnou rolí, kterou mu ještě dovolili hrát, byla ta v čele vládní strany Jednotné Rusko. Jenže i tady se pod ním nyní otřásá židle.

Jednotné Rusko čeká na podzim nelehký úkol – s rekordně nízkou popularito­u vyhrát volby, a to tak, aby jeho poslanci obsadili ve Státní dumě (dolní komoře ruského parlamentu) ústavní většinu. Pro splnění takového úkolu hledala strana silného lídra, který povede volební kandidátku. A jak se na jejím nedávném sjezdu ukázalo, za toho už nepovažují stranickéh­o šéfa Medveděva ani vlastní spolustran­íci. Poprvé za deset let tak nebude na jejich volební listině kandidátem číslo jedna.

Místo něj vsadila partaj hned na pětici náhradníků – nejoblíben­ější členy vlády ministra obrany Sergeje Šojgua a šéfa diplomacie Sergeje Lavrova, primáře moskevské koronaviro­vé nemocnice Denise Procenka, dětskou ombudsmank­u Annu Kuzněcovov­ou a šéfku vzdělávací­ho fondu Talent a úspěch (Talant i uspjech) Jelenu Šmeljovovo­u – kteří se budou společnými silami ucházet u hlasy ruských voličů. Zajímavé na tom je mimo jiné to, že z pětice lídrů jediný Šojgu je nyní členem Jednotného Ruska.

Zklamání a ponížení

Rozhodnutí oznamoval straně sám Putin, zatímco Medveděv – ostatně stejně jako v roce 2011 po odchodu z čela země či loni z čela vlády – přitakával, že šlo o „společný návrh“. Jenže vše nasvědčuje tomu, že opak je spíše pravda. Rozhodnutí podle zdrojů blízkých vedení strany padlo za zavřenými dveřmi Kremlu, zatímco Medveděv se o něm dozvěděl jen několik dní před sjezdem, na kterém podle komentátor­ů působil viditelně zklamaný.

Pro bývalého premiéra je to nemalá rána, kterou někteří jeho spolupraco­vníci dokonce podle serveru Meduza označují za ponížení. Medveděv prý nejenže počítal s tím, že stranu do voleb povede, ale po hlasování si dělal zálusk i na post předsedy dumy. Jeho odstranění z čela kandidátky prakticky může znamenat ztrátu posledního zbytku reálné moci, jakou ještě v rukou měl. V případě, že strana v zářijovém hlasování dosáhne na kýžený výsledek, on si její úspěch na svoje konto nepřipíše. Post stranickéh­o šéfa se tak definitivn­ě stává pouhou formální záležitost­í.

Logické propočty

Z pohledu Jednotného Ruska jde nicméně o krok vcelku logický a opodstatně­ný a mnozí jeho členové podle ruské redakce webu BBC radost z rozhodnutí neskrývali. Medveděv je totiž už několik let v nemilosti Rusů a platí za jednoho z nejméně oblíbených politiků v zemi. Důvodem jsou podezření z korupčních praktik, na které v hodinovém dokumentu upozornil poziční předák Alexej Navalnyj. Poslední průzkum státní sociologic­ké agentury VCIOM odhadoval jeho podporu na pouhých 23,3 procenta, zatímco nedůvěru expremiéro­vi vyjádřilo 66,6 procenta respondent­ů.

Stranu teď podle agentury VCIOM podporuje 28,8 procenta lidí, zatímco vedení považuje za optimální výsledek v hlasování 45 procent hlasů při 45procentn­í volební účasti. Partaj tak dělá vše pro to, aby lidi k volbám nalákala. Složení vedoucí pětice pak podle analytiků nabízí zástupce nejdůležit­ějších témat – armáda v podobě Šojgua, protivník Západu Lavrov, boj s koronavire­m s čele s Procenkem, rodina, již chrání matka sedmi dětí Kuzněcovov­á, a občanská veřejnost v čele se Šmeljovovo­u. Procenko i Šmeljovová se přitom do volebního klání údajně zapojili na osobní žádost Putina.

Obecně se letos strana snaží u Rusů zabodovat také s pomocí kandidátů z řad populárníc­h osobností z televize nebo sportovců, kteří by mohli oslovit i mladší voliče. Kandidovat za ni má také Marija Butinová, ve Spojených státech odsouzená za špionáž, která nyní pracuje jako reportérka prokremels­ké televize RT (dříve Russia Today).

Zatímco část ruských odborníků hodnotí kandidátku vládní strany jako slabou, jiní nesouhlasí a naopak upozorňují na silný „ideologick­ý potenciál“právě vedoucí pětice. Například podle politologa Alexeje Makarkina Medveděv v čele kandidátky by straně hlasy zřejmě neubral, ale zároveň by nepřilákal nikoho mimo silné voličské jádro. Naproti tomu Šojgu takový potenciál má, míní.

 ??  ??
 ?? Foto: Gettyimage­s ?? Hvězdná léta Medveděv na vrcholu v letech 2008-2012, jako ruský prezident a spojenec Vladimíra Putina.
Foto: Gettyimage­s Hvězdná léta Medveděv na vrcholu v letech 2008-2012, jako ruský prezident a spojenec Vladimíra Putina.
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia