O tvrdohlavé Marii a údajném bianko šeku

Igor Stříž se stal novým nejvyšším státním zástupcem. Vyvrcholil tak pozoruhodný ping-pong mezi premiérem Andrejem Babišem a ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. Samozřejmě za asistence prezidenta Miloše Zemana.

Pro pochopení situace je ale ještě nutné se vrátit trochu do minulosti. Tedy ke Střížovu předchůdci Pavlu Zemanovi, jenž měl od nástupu do funkce pověst nekompromisního chlapíka, který se zákulisním politickým hrátkám vyhýbá.

Což je poměrně paradoxní u muže, kterého před nástupem v roce 2011 „schvalovala“tehdejšímu ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi na trojstranné osobní schůzce někdejší šedá eminence plzeňské ODS – Roman Jurečko.

Po deseti letech ve funkci, z níž kromě jiného v prosinci 2019 obnovil stíhání premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, už Pavel Zeman nějaký čas pomýšlel na důstojný exit. Kromě jiného se chtěl loni dostat na post soudce Evropského soudu pro lidská práva. Tam ale jako jeden z uchazečů neprošel ani sítem v Česku.

Poslední měsíce už byly turbulentní. Zeman prý vždy přišel s návrhem, kam by ho mohli „upíchnout“. Nakonec se ale nikdy na ničem nedohodli. Může to být jen drb, ale podle některých zpráv Zeman dokonce sepsal rezignační dopis. V něm byl prý smířlivý a zdaleka ne tak ostrý jako letos v květnu, kdy při oznamování odchodu mluvil o neustálém tlaku ze strany Benešové.

Navíc měl prý Zemanův list ještě jednu zvláštnost – nebylo na něm údajně uvedeno žádné konkrétní datum, ke kterému se má odchod uskutečnit. Jakýsi bianko šek. Dopis měl podle kuloárních zvěstí v rukou vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček.

Jenže od něj se údajně list dostal k Andreji Babišovi, posléze k Marii Benešové a ta – jelikož už Zemana měla plné zuby – ho hodlala použít. Načež přišla Zemanova zdrcující tiskovka s oznámením odchodu kvůli tlakům. Předtím však Pavel Zeman za nejvhodnějšího nástupce označil svého dlouholetého náměstka Igora Stříže.

Pro premiéra Babiše to bylo něco jako polibek smrti. Být na něm, byl by nejvyšším žalobcem někdo mimo soustavu státního zastupitelství. Benešová naopak trvala na standardním postupu a Střížovo jméno vzala z nějakého důvodu za své. Byť vůči němu měl výhrady i její dlouholetý velký zastánce – prezident Miloš Zeman.

Koncem června Lidové noviny informovaly, že Babiš Benešové pohrozil odvoláním, pokud by Stříže skutečně navrhla. „Ať se kočky pudrují, třeba mne i odvolají,“opáčila Benešová. Když pak Střížovo jméno přinesla na vládu, ministři bod odložili.

Jenže to už prezident Zeman vzkázal Babišovi, že odvolání Benešové nepřichází v úvahu. „Byla by to těsně před volbami veliká hloupost. Nehledě na to, že vykonává funkci velice dobře,“řekl pak MF DNES.

Babiš se pokusil lavírovat. Razil variantu, že by Stříž mohl být výkonem funkce pouze pověřen, ne do ní jmenován. S tím, že by příštího nejvyššího žalobce vybrala až příští vláda. Jenže Benešová trvala na svém.

Babišovi navíc zkomplikovalo situaci to, že pověřený nejvyšší žalobce by nemohl změnit verdikt podřízených státních zástupců. Jinými slovy – kdyby žalobce Jaroslav Šaroch opět zastavil kauzu Čapí hnízdo a Igor Stříž by to chtěl zvrátit, nemohl by. To by bezpochyby vyvolalo ostré protesty opozice i veřejnosti, což se Babišovi před klíčovými volbami do Sněmovny absolutně nemohlo hodit.

Tvrdohlavá Marie Benešová tedy dosáhla svého. Igora Stříže vláda jmenovala jednomyslně, tedy i Babišovým hlasem. A Pavel Zeman je řadovým žalobcem.