CO SE TO DĚJE S POČASÍM
Vichr i záplavy Opakované výkyvy počasí děsí střední Evropu. Asi neustanou.
● Tornádo, záplavy – proč právě letos?
● Je za tím změna klimatu?
● Můžeme extrémy předpovídat?
●Co se bude dít v nejbližších dnech
Mírným klimatickým pásmem střední Evropy se v posledních týdnech prohnalo hned několik přírodních katastrof najednou. Část Německa zdevastovaly povodně, tornádo poničilo jižní Moravu a zbytek Česka nervózně sleduje nezvykle časté výstrahy meteorologů před různými klimatickými jevy – bouřkami, povodněmi nebo tropickými teplotami.
Podle odborníků se Středoevropané musí připravit na to, že se kolem nich budou stále častěji odehrávat jevy, které lze považovat za extrémní. „Dá se to očekávat, ale nelze to předpovídat. Je vždy úsměvné vidět předpověď na celé letní prázdniny, kde je napsáno, že kolem 5. srpna budou bouřky. Všichni už pár let vidíme, co počasí i u nás umí – velké povodně, horké vlny, teploty kolem 40 °C, vichřice, přívaly vody a další,“říká klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
Předpověď počasí je velmi komplikovaná disciplína a není náhoda, že se kvůli ní stavějí speciální superpočítače. Klimatický systém má obrovské množství prvků, které mohou počasí ovlivnit, a ještě větší počet variant, jak se mohou ve výsledku projevit.
„Nerad bych odepisoval to, že se kvalita předpovědí nemůže a nebude zlepšovat, naopak si myslím, že právě vyšší riziko extrémů povede k tomu, že se zvýší snaha o zlepšení předpovědí. Při vyšším riziku extrémů potřebujeme čím dál více včasnou výstrahu,“říká bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka.
Jsou to právě extrémy, které nás budou v budoucnu ohrožovat. Podle odborníků se klimatické modely shodují na tom, že extrémní výkyvy prostě přicházet budou, kde a kdy se ale rozvinou, to už se předvídá daleko hůř.
Větší sucho i více srážek
„Klimatické modely pro střední Evropu v podstatě nabízejí dvě varianty budoucího klimatu. Na jedné straně jsou to četnější delší suché epizody a na straně druhé modely říkají, že zde bude naopak počasí s intenzivnějšími srážkami. Ten rozpor se dá jednoduše vysvětlit tím, že ony tady ty extrémy zkrátka mohou být v jedné epoše zároveň,“vysvětluje Trnka.
V praxi se tak mohou sucho s povodněmi střídat buď ve více, či méně nepravidelných intervalech, ale třeba i v průběhu jednoho roku. To není dobrá zpráva. Připravovat se na jeden typ extrému je totiž daleko levnější než se chystat na dva nebo více. Stále proto má smysl snažit se globální změny klimatu především zastavit nebo aspoň omezit.
„A samozřejmě to volá i po systémových řešeních třeba v oblasti záchranných systémů, protože pokud budeme tak, jak odhadujeme, mít extrémů čím dál víc, tak začne být často nad rámec možností jednotlivých zemí poradit si s extrémy samostatně a budeme potřebovat zálohy odjinud,“dodává Trnka. Dobrým příkladem může být třeba rakouská pomoc, která přišla po devastujícím tornádu na jihu Moravy.
Změny lze očekávat všude. U toků a pod kopcem musí lidé počítat s velkou vodou, v zastavěném území s padajícím materiálem při vichřicích, všude pod 600 m nad mořem s teplotami k nevydržení, na silnicích s mrznoucím deštěm… „Takové počasí do střední Evropy patří, jen bychom měli přemýšlet, proč jsou extrémy pořád častější a ničivější,“říká Tolasz. Změna klimatického systému je podle něj v posledních zhruba 50 letech globálně tak významná, že můžeme vše označit jako důsledek této změny.
Kvóta pro katastrofy naplněna?
„Víceleté suché období po roce 2014 bylo pro střední Evropu tak mimořádné, že souvislost jeho délky a intenzity s teplejší atmosférou nelze zpochybnit. Bez probíhající změny by bylo kratší, na menší ploše, a přece jen vlhčí,“dodává Tolasz a upozorňuje, že na druhou stranu jeden neobvyklý rok neznamená trend.
V případě extrémů si Česko zatím nemůže říct, že má pro letošek svoji kvótu pro katastrofy naplněnou. „Ani výskyt určitého extrému neznamená, že daný jev dá už pro letošek pokoj, ba dokonce je to i trochu naopak. Jako když házíte kostkou: jestliže padne šestka, může další přijít až za dlouho, nebo hned příštím hodem, a někdy jich dáte i několik za sebou,“vysvětluje Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Upozorňuje, že zatím je pouze polovina července, takže šance, že přijdou třeba další bouřky nebo vlny veder, není malá. Silné deště se dokonce mohou vyskytovat i do poloviny září.
Na co jsou klimatologové alergičtí, je spojování změn klimatu s covidem, jako třeba, že návrat deštivých let souvisí s tím, že méně létají letadla, je čistší ovzduší, a tak více prší. „Na sociálních sítích se šíří hodně nesmyslů a toto je jeden z nich. Kdyby byl rok 2020 prvním suchým a teplým po několika studených a deštivých letech, zcela jistě by to na sociálních sítích bylo dáváno do stejných souvislostí,“říká Tolasz.