Nejen Maxipes Fík na Kampě
PRAHA Nebýt výtvarníka Jiřího Šalamouna, Maxipes Fík by si pravděpodobně nikdy nezískal srdce tolika dětí i dospělých. Kreslenému psímu hrdinovi propůjčil nedbalost, nadhled i vřelost, jež těší už po desetiletí. Emeritní profesor a dlouholetý vedoucí ateliéru ilustrace a knižní grafiky na UMPRUM toho za svůj život však vytvořil mnohem víc a cílem velké letní retrospektivní výstavy v pražském Museu Kampa je alespoň část připomenout.
Včetně Hobita
Dvě patra v Sovových mlýnech tak kromě ilustrací k oblíbené pohádce z pera Rudolfa Čechury zaplnily i filmové plakáty nebo volná tvorba. Z plakátů jsou k vidění ty poutající na oblíbené české snímky Lucie postrach ulice nebo Jak básníkům chutná život, nechybějí však plakáty na zahraniční filmy jako Nebožtíci přejí lásce nebo Hanba.
Jako ilustrátor a grafik zpracoval Jiří Šalamoun přes stovku knih. Pana Tau, Tracyho tygra, Posledního mohykána, Hobita a řadu detektivních titulů. Právě ty patří mezi jeho nejoblíbenější. Podle kurátorky výstavy Terezie Zemánkové je hlavní ingrediencí Šalamounových ilustrací „poťouchlý“humor.
„Já si při kreslení sám pro sebe povídám. Popisuji si, co se na obrázku děje: ten zabije toho, ten udělá to a to. Tak se to postupně vrbí. Nikdy jsem neměl pocit, že by to bylo něco trestného. Text a obrázky se u mě vždycky prolínaly. Dělám to i při ilustrování, že si při kreslení převyprávím děj vlastními slovy,“vysvětluje Šalamoun na výstavě svůj proces tvorby.
Jedinečnému autorovu rukopisu vzdává hold kromě výstavy i nová monografie z nakladatelství Kavka Book Nic k zahození, přičemž právě její vznik inspiroval Museum Kampa k uspořádání aktuální výstavy.
Jiří Šalamoun se narodil v Praze a letos v dubnu oslavil 86 let. Na AVU vystudoval volnou grafiku. Je členem SČUG Hollar. Výstava s názvem Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte! v Museu Kampa potrvá do 30. září. (zav)