Imunolog Hořejší: Delta plus je zřejmě odolnější
Imunolog Hořejší Nová varianta koronaviru se poprvé objevila v Česku
VČesku momentálně převládá mutace covidu delta. Máme tu první případ její varianty, takzvanou delta plus. Zatím se toho o ní moc neví. „V populaci je toho příliš málo a příliš krátkou dobu, aby se to dalo statisticky vyhodnotit,“vysvětluje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Zdá se být však odolnější proti očkování a protilátkám, které lidé mají po prodělání covidu.
Podle Hořejšího by proto kromě co největšího počtu naočkovaných měl stát zlepšit analýzu vzorků, více se soustředit na trasování kontaktů nakažených novými mutacemi a současná opatření důsledněji kontrolovat a vymáhat. Jinak tu mutací bude přibývat, až by se mohla vyskytnout taková varianta, která bude vůči očkování úplně odolná.
Zpřísňovat opatření ale není třeba. „Mně se zdá, že to zatím funguje dobře. Čísla jsou nízká, nezvyšují se, spíše stagnují,“říká Hořejší v rozhovoru pro MF DNES.
Státní zdravotní ústav uvádí, že v tuzemsku ze 70 až 80 procent převládá varianta koronaviru označovaná delta. Nová mutace delta plus se objevila v Jihomoravském kraji tento týden. Podle imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se zdá být odolnější vůči očkování a protilátkám.
Na jednoznačné vyjádření je však příliš brzy. „V populaci je toho příliš málo a příliš krátkou dobu, aby se to dalo statisticky vyhodnotit,“upozorňuje.
V čem je mutace delta plus odlišná od klasické delty, případně od dalších mutací?
Pokud jde o to, jak závažné onemocnění vyvolává, nebo jak je nakažlivá, tak se to neví.
Je na to příliš brzy?
V populaci je toho příliš málo a příliš krátkou dobu, aby se to dalo statisticky vyhodnotit.
Dá se alespoň odhadnout, jestli proti ní bude fungovat očkování?
Je považovaná za podezřelou, protože v genetické informaci viru na důležitém místě je jedna taková záměna, která by mohla vést k tomu, že by tato varianta mohla být odolnější vůči protilátkám vyvolaným očkováním nebo prodělanou nemocí. Totéž platí u dalších variant – u bety, delty, gamy. Ty také částečně unikají působení protilátek. Ovšem opravdu jenom částečně, takže ochrana vyvolaná očkováním nebo proděláním nemoci stačí. Funguje trochu hůř, pořád však dostatečně. Doufejme jen, že se tu neobjeví varianta, která by protilátkám unikala úplně.
Když se delta plus jeví jako odolnější vůči protilátkám, znamená to, že způsobuje i horší průběh nemoci?
To jsou úplně rozdílné věci. Jedna věc je, nakolik je infekční. Tedy jak rychle se šíří. Druhá věc je, jak odolává protilátkám, a třetí, jak závažné onemocnění vyvolává. Třeba mutace delta, o které máme více informací, se rychleji šíří, rychleji proniká do buněk i vyvolává závažnější onemocnění. A ta jsou častější i u mladší populace. Takže tato mutace je výrazně infekčnější a z hlediska průběhu také trochu horší.
V Evropě se zatím ví o 196 případech delty plus. Je překvapivé, že při tak malém počtu už je jeden případ i u nás?
To mě nepřekvapuje. Jsme hodně otevřená země. Lidé cestují.
Může delta plus převládnout nad deltou?
To nevíme. K převládnutí některé varianty dochází, protože varianty soutěží o lidi, které nakazí. Ta rychlejší tento závod vyhrává. Ve skutečnosti je případů varianty delta plus mnohem víc, protože počet testů je určitě mnohem nižší než skutečný počet případů. Spousta lidí ani neví, že jsou infikovaní. Další si to vyleží v posteli a na test nejdou.
Funguje u nás dobře systém sekvenování a diskriminačních PCR testů, které jednotlivé mutace odhalují?
Funguje to u nás špatně. Navíc funguje špatně hygienická služba, která má na starosti vyhledávání ohnisek nových variant, trasování kontaktů lidí nakažených těmito novými variantami. Delta u nás začínala s pár případy a najednou za pět týdnů úplně převládla. To ukazuje, že ani ten nízký počet případů nejsme schopni zvládnout. Takto špatné to bohužel může být s hroznou variantou, která by úplně unikala protilátkám. Kdyby se vyskytla, bleskem by ovládla naši populaci, mohla by se neomezeně šířit i u vakcinovaných lidí.
Nakolik je reálné, že se taková mutace vyskytne?
Teoreticky to možné je, já ale doufám, že k tomu nedojde a virus si tuto cestu nenajde. To bychom začínali úplně od začátku s novou epidemií.
Na druhou stranu nakažlivější delta tu sice převažuje, ale v nemocnicích je okolo třiceti lidí. Neměli bychom už jít britskou cestou a přestat to řešit?
Britská cesta je riskantní experiment. V Británii je pořád deset, možná dvacet milionů lidí, kteří nákazu neprodělali, nejsou očkováni, tedy nejsou vůbec chráněni. Smrtnost za této situace je asi dvě promile a dvě promile z dvaceti milionů je čtyřicet tisíc. Jestli čtyřicet tisíc lidí umře, to je problém.
Chápu, britskou cestou tedy ne...
Na druhou stranu je pravda, že u nás je promořenost možná o hodně vyšší než v Británii. Jednu dobu jsme byli nejhorší v covidu, nejvíc to tu řádilo. Máme tady čtyři miliony lidí chráněných dokončeným očkováním, 1,7 milionu lidí mělo potvrzené pozitivní testy. To se ale těžko sčítá, protože někteří jsou mezi těmi očkovanými. Je však docela možné, že chráněných proděláním nemoci není 1,7 milionu, ale třeba pět milionů. Většina buď měla nemoc bezpříznakově, nebo na test nešla. Přitom by se promořenost dala velice snadno zjistit pomocí studie na stanovení protilátek. Velice bych se přimlouval, aby se udělala.
Ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že pokud převažuje delta, je potřeba na to reagovat. Souhlasíte?
Mně se zdá, že to u nás zatím funguje dobře. Čísla jsou nízká, nezvyšují se, spíše stagnují. Apeloval bych však na to, aby se současná opatření dodržovala a někdo je kontroloval a vymáhal. A také bych apeloval na to, aby se co nejvíce očkovalo. Asi půl milionu lidí starších šedesáti let očkovaných není. Kdyby půlka z nich onemocněla, tak zase zemřou desetitisíce lidí.