Vnitro se připravuje na příliv uprchlíků
Kvůli vývoji v Afghánistánu přibývá kontrol i plánů na posílení zařízení pro migranty.
Česká republika se připravuje na možnou další migrační vlnu. Policisté ve větší míře kontrolují nákladní automobily a dodávky, zda nepřevážejí uprchlíky, detenční zařízení, kde zadržení běženci následně končí, jsou připravena rozšířit kapacitu až
EU musí jasně říct, že žádná cesta do Evropy není řešením.
Jan Hamáček, ministr vnitra
dvojnásobně a ministerstvo vnitra má připravené scénáře, které bude podle počtů migrantů zavádět.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) připustil, že pokud to bude potřeba, obnoví kontroly na hranicích. Politiky totiž děsí nejen afghánská krize, ale i situace na běloruských hranicích s Litvou, Lotyšskem a Polskem.
„Ministerstvo vnitra po zkušenostech s migrační vlnou v roce 2015 vypracovalo typové plány, které počítají s veškerými úkony v případě migrační vlny masivního rozsahu včetně uzavření hranic České republiky nebo posílení kapacit zařízení určených pro nelegální migranty,“řekla MF DNES mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
„Policie i ve spolupráci s mezinárodními partnery situaci průběžně monitoruje a na základě toho přijímá příslušná opatření. Dlouhodobě je například právě v souvislosti s nelegální migrací zvýšená kontrola v příhraničních oblastech zejména na hranicích se Slovenskem,“dodala.
Mít připravená lůžka
„Všichni se obávají, co se nyní po situaci v Afghánistánu a ovládnutí země Tálibánem stane. Už nyní vidíme rostoucí počty zadržených migrantů a jednotlivá detenční zařízení pro uprchlíky se připravují na další možnou migrační vlnu. Aby měla dostatek pracovníků a dostatek vybavení a byla připravena v případě většího počtu lidí rozšířit své počty lůžek,“řekl MF DNES vysoký státní úředník.
Pro představu: loni skončilo ve třech zařízeních pro zadržené uprchlíky – tedy v Balkové v Plzeňském kraji, Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku – 1 203 cizinců, za prvních sedm měsíců letošního roku to bylo dosud 666.
„Správa uprchlických zařízení v těchto třech zařízeních disponuje kapacitou 552 lůžek, kterou je v případě potřeby schopna bezodkladně rozšířit až na 916 lůžek. V současné době je kapacita naplněna zhruba z jedné třetiny,“říká mluvčí správy uprchlických zařízení Jan Piroch.
V meziročním srovnání migrantů přibylo. Jenom na pražském Letišti Václava Havla v posledním srpnovém týdnu zadrželi patnáct cizinců převážně z Blízkého východu. Všichni přicestovali na cizí nebo padělané doklady. O následném víkendu přibylo dalších šest lidí.
Je pravda, že loňské počty migrantů byly ovlivněny i koronavirem, kvůli kterému byly uzavřeny hranice. Jejich počet začal opět růst v červenci a od letošního ledna do konce června zajistila cizinecká policie 5 325 lidí, převážně z Ukrajiny, Moldavska, Afghánistánu, Gruzie nebo Vietnamu. Dalších 515 lidí, o 434 více než před rokem, zadrželi policisté při nelegální tranzitní migraci, tedy zejména v automobilech. Většina ze zadržených přitom mířila do Německa.
Právě to už postupně zpřísňuje kontroly, policie prověřuje zejména dodávky mířící do Německa z České republiky nebo Rakouska. Zastavují je pár kilometrů od hranic ve vnitrozemí.
Přísnější kontroly na hranicích?
I němečtí politici mluví o možném zavedení kontrol na hranicích. „Uděláme vše, abychom zabránili nekontrolovatelnému přílivu běženců do Evropy. V případě nouze
zpřísníme kontrolní opatření na hranicích. Ne každý, kdo do naší země chce, smí přicestovat,“prohlásil německý ministr vnitra Horst Seehofer.
V Bruselu se poslední srpnový den také mimořádně sešli ministři vnitra Evropské unie s jediným tématem: bezpečnost a migrace v souvislosti se situací v Afghánistánu.
„Česko dostalo do bezpečí své občany i místní afghánské spolupracovníky. Teď musíme zajistit, aby se napětí z oblasti nepřelilo do další migrační vlny. Naší prioritou je udělat vše, aby nevznikla krize na vnějších hranicích EU,“řekl v Bruselu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Ministři vnitra na schůzce podle informací listu Financial Times jednali také o možnosti poskytnout zemím sousedícím s Afghánistánem 600 milionů eur (15 miliard korun) na podporu situace s běženci.
Podle ministra Hamáčka je zásadní, aby EU nevysílala smíšené signály ani nevyvolávala plané naděje v migrantech. „EU musí jasně říct, že žádná cesta do Evropy není řešením a my nebudeme podporovat pašeráky lidí,“dodal. V zemích v regionu kolem Afghánistánu nebo na migračních trasách je podle některých odhadů nyní zhruba pět a půl milionu uprchlíků.