Ucho 2 a ping-pong s naším soukromím

Vyzná se ještě někdo, snad kromě pár fajnšmekrů a advokátů všech obžalovaných, v kauze expremiéra Petra Nečase a jeho ženy Jany Nečasové, dříve Nagyové? Represivní ruka státu, která si oficiálně říká orgány činné v trestním řízení, si celý příběh z roku 2013 rozsekala na několik větví. A v nich už osm let tu a tam chaoticky hlásí krok vpřed, dva kroky vzad.

Aktuálně ruka ohlásila krok vpřed v posouzení oprávněnosti odposlechů ve větvi údajných trafik pro poslance ODS. Což současně znamená krok vzad, protože soudní spor v této větvi se tím vrací zpět na nejnižší úroveň a činy všech aktérů se budou znovu posuzovat právě s využitím jejich odposlechnutých hovorů.

Příběh pokračuje ve stejně absurdním duchu, jako odstartoval. Jako si ruka na samém začátku sáhla i po exposlancích ODS a až Nejvyšší soud ji musel s odvoláním na poslaneckou indemnitu klepnout přes prsty, i spor o oprávněnost odposlechů v několika větvích případu působí jako dětská hra.

Odposlechy, nasazené původně kvůli něčemu úplně jinému, než k čemu mají být nyní využity, jsou podle jednoho soudce oprávněné, podle druhého nikoliv, podle jednoho měl příkaz k jejich pořízení formální nedostatky, podle jiného tyto nedostatky ještě neznamenají, že odposlechy nelze použít. Spor skáče z instance do instance a ukončí ho až Nejvyšší soud, který oprávněnost odposlechů uzná, když jiný senát téhož soudu stejnou oprávněnost předtím už jednou odmítl.

Podtrhněme jen, že se tu hraje ping-pong o odposlechy osobních hovorů, tedy o jeden z nejdrsnějších instrumentů vpádu represivní moci do soukromí člověka. Že tyto odposlechy, jak je v Česku zvykem, utekly do médií a už roky lidsky dehonestují jejich aktéry. A že každé to přepinknutí sporu o ně mezi instancemi znamená tu zproštění viny, tu pokračování procesu, táhnoucího se už osm let, tedy celá dvě volební období.

Za tu dobu tady padl na ústa systém tradičních stran, zrodil se predátor Babiš a teď po volbách ho možná vystřídá zase nějaké jiné mocenské uspořádání. Kdoví, kdo tu bude vládnout a snad i jaký režim tu bude, až jednou celá kauza Nečas a Nečasová skončí. A kdoví, k čemu ještě takový vousatý rozsudek někomu vůbec bude.