Jaká pravidla chystá stát pro drony
Stát hodlá do dvou let spustit systém pro sledování a provoz dálkově řízených dronů. Pod kontrolou bude každý s hmotností přes čtvrt kilogramu.
Létání se během následujících dvou dekád zásadním způsobem promění. Stát se proto už nyní pomalu začíná připravovat na situaci, kdy se nebe nad Evropou zaplní drony převážejícími kromě různého zboží i lidské pasažéry.
Do dvou let Česko připravuje spuštění projektu U-Space, který umožní propojit drony, pilotovaná letadla a řídící provozu do jedné online databáze, aby se předešlo kolizím. „Musíme zajistit, aby se drony bezpečně integrovaly do letectví, které tady funguje sto let a má svá pravidla. Občas trochu konzervativní pravidla, ale díky tomuto konzervatismu je letectví stále ten nejbezpečnější mód dopravy,“uvedl Jan Klas, generální ředitel státního podniku Řízení letového provozu (ŘLP), který má ambice budoucí služby pro provoz dronů poskytovat.
Zatímco dnes stačí amatérským pilotům dronů dodržovat několik základních pravidel a složit z jejich znalostí online test, v budoucnu bude provoz bezpilotních prostředků mnohem regulovanější. Na druhou stranu ale umožní s drony legálně létat i tam, kde na ně pilot nemá přímý výhled.
Nejde o to, že by drony takto létat neuměly už nyní. Ovládání ale není stoprocentně spolehlivé, a proto je tento režim až na výjimky pro běžné uživatele zakázaný.
Létání v takzvaných zónách U-Space má být podle evropského nařízení povoleno, pokud budou splněny bezpečnostní podmínky. K těm patří třeba umožnění online sledování pohybu každého dronu pohybujícího se v daném prostoru nebo systém informování majitelů o tom, v kterých místech drony létat vůbec nesmějí. Jak rychle se nová pravidla rozšíří, bude záležet na jednotlivých členských státech.
Cílem je pokrýt republiku
„Je to věc, která se bude řešit nejen u nás, ale i v jiných státech během příštího roku. S velkou pravděpodobností půjdeme krok za krokem, aby se vymezený prostor rozšiřoval s tím, jak se budou vyvíjet technologie,“říká ředitel provozní sekce Úřadu pro civilní letectví Vítězslav
Hezký. Potvrzuje to i Řízení letového provozu. Nejprve se podle něj vytipují vhodné lokality, kde se bude testovat funkčnost jednotlivých služeb. „V každém z těchto vzniklých prostorů budou nejprve testovány služby U-Space. Poté budou vyhlášeny konkrétní prostory, ve kterých bude podmínkou pro vstup využití U-Space služeb,“uvedl mluvčí ŘLP Richard Klíma.
Cílem projektu je to, aby pod režimem U-Space byla celá republika a pravidla platila pro všechny bezpilotní prostředky s výjimkou modelů letadel a dronů do hmotnosti 250 gramů. Ty jsou ostatně už dnes z registrace vyjmuty. Naopak větší stroje budou v zavedených zónách povinně využívat například takzvanou síťovou identifikační službu, která umožní nepřetržité zpracování dálkové identifikace bezpilotního systému (registrační číslo provozovatele dronu), jeho polohu, nadmořskou výšku, rychlost a směr letu.
Další podmínkou letu má být online žádost o vydání oprávnění k letu. Mimo jiné i na základě služby geo-awareness, která hlídá, v jakých prostorech se létat smí a v jakých ne. Dnes si totiž spousta uživatelů z omezení bezpilotního létání těžkou hlavu nedělá.
Ilustruje to počet zaznamenaných letů v hlídaném prostoru okolo pražského ruzyňského letiště. Jen během loňského roku došlo dronem k 3 106 narušení pětikilometrového ochranného pásma, v bezprostřední blízkosti letiště se nacházelo 144 dronů.
„Nejčastější doba letu je do pěti minut. To značí, že lidé vědí, že dělají něco, co není správné, a nechtějí se tam zdržovat déle. Nejvyšší dosažená výška je pět set metrů, přičemž letadlo na přiblížení kilometr od prahu ranveje má výšku padesáti metrů,“uvedl Radek Hodač z Řízení letového provozu.
Drony nicméně nepředstavují riziko jen v okolí letišť. Před umožněním běžného létání i mimo vizuální kontrolu je potřeba vyřešit problém, aby se drony dokázaly vyhnout nejen samy sobě, ale i sportovním letadlům a jiným zařízením pilotovaným člověkem.
„Paraglidista není kvůli legislativě oprávněn mít na klíně radiostanici, natož odpovídač,“tvrdí ředitel Ústavu pro civilní letectví David Jágr. Zatímco drony se tak kvůli technickým prostředkům navzájem „vidí“, pro zabránění kolizí s pilotovanými prostředky nejsou vhodné technické prostředky.
Letecký odpovídač nelze jen tak schovat do kapsy. Navíc pokud by jím byly vybaveny všechny drony a sportovní rekreační letouny, došlo by k zahlcení systému řízení letového provozu. „Existují ale projekty jak národní, tak na straně Evropské unie, které vyvíjejí vhodné zařízení pro drony i pro ostatní prostředky,“uvedl Hezký. V současnosti se ale nachází teprve ve fázi testování.
Zatímco dnes stačí pilotům dronů složit online test, brzy bude jejich provoz více regulovaný.